Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Řidiči náklaďáků táhnou proti Kremlu. V největších protestech od nástupu Putina

Svět

  6:00
MOSKVA/PRAHA - Na kancelář v ruském městě Orenburg, kde sídlí centrála nejnovějšího systému silničních poplatků Platon, ve středu brzy ráno někdo vystřelil. Pak se ji neznámí pachatelé pokusili podpálit. Na parkoviště kolem Moskvy se ve stejnou dobu sjížděli řidiči z celého Ruska. Připravovali se na blokádu metropole. Platon je důvodem největších protivládních akcí za posledních 15 let – od chvíle, kdy prezident Putin stanul v čele země.

Kontroverzní systém Platon vyvolal v Rusku největší protivládní odpor od nástupu Vladimira Putina k moci - včetně protestů spjatých s jeho třetím prezidentským mandátem na začátku této dekády. (Snímek zachycuje protivládní bouře v ulicích Moskvy v prosinci 2011). foto: Reuters

Podstata kolektivního naštvání ruských řidičů dálkové nákladní dopravy je prostá. Nový zákon jim od 15. listopadu 2015 ukládá platit silniční daň za každý kilometr federálních silnic. Povětšinou rozbitých a špatně udržovaných. Podle výpočtu vládních úředníků každý z nich působí škody na cestách ve výši 3 ruble 73 kopějek na každém kilometru.

Zatím ale bude každé auto platit za ujetý kilometr jen 1 rubl 52 kopějky, od března 2016 už 3 ruble. V příštím roce by se tak díky Platonovi mělo vybrat 40 miliard rublů. Tak zněl plán, který jsou někteří poslanci ochotni pod tlakem protestů změnit a poplatky alespoň snížit.

Rozhořčení řidiči dali vládě ultimátum - buď bude Platon zrušen, nebo se nakonec probijí se svými vozy až na Rudé náměstí.

Řidiči jsou pobouřeni také tím, že vláda pověřila vybíráním poplatků soukromou firmu RT-Invest Dopravní systémy, kterou vlastní Igor Rotenberg, syn Arkadije Rotenberga, blízkého přítele prezidenta Putina. Za první dva týdny fungování zákona vybrala firma přes 550 miliónů rublů.

Rusko vykročilo ke smrti bez bolesti. Cestu otevřely utrpení nemocné dívky a vlna sebevražd

Zatímco dopravce, který teď převáží zboží na větší vzdálenosti, což v Rusku není nic výjimečného – třeba z Moskvy za Ural nebo naopak –, zaplatí víc na silniční dani, než dostane za dopravený náklad.

„Peníze, které vyberou od nás, půjdou na rakety,“ obávají se řidiči.

Kreml se bojí

V Kremlu se bojí právě politizace hesel a toho, že veřejnost začne poukazovat na snižování životní úrovně jako důsledek výdajů na zbrojení a ruské vojenské angažmá v konfliktech na východní Ukrajině a v Sýrii. Zatím ale řidiči vidí v prezidentovi Putinovi spíš svou poslední naději – napsali mu otevřený dopis, ve kterém ho prosí o pomoc a věří, že proti „zlé“ vládě zakročí.

Po třech týdnech protestů ruští poslanci nakonec slíbili, že sníží zákonem stanovenou pokutu za ignorování Platona. Doposud majitel auta, které není vybaveno GPS lokátorem, měl zaplatit až půl milionu rublů. Poslanci slibují snížit tuto částku na pět tisíc rublů.

Přesto bylo ve středu na silničním okruhu kolem Moskvy 90 nákladních vozů, převážně z Dagestánu, Kostromy a Petrohradu. Další přijížděly. Vůdci povstání řidičů počítali s větší účastí.

Ovšem do akce se zapojily ruské tajné služby a ve spolupráci s policií dokázaly přece jen část největších bouřliváků „uklidnit“. Například petrohradského řidiče Alexandra Rastorgujeva policisté zatkli, i když jen na několik hodin, od účasti v blokádě ho odradili. I další řidiči raději zůstali doma, kde prý dnes budou blokovat trasy.

Z této strany prezident Putin úder nečekal. Připravuje se na útok NATO nebo islámských teroristů, popřípadě ukrajinských fašistů. Ale že proti Kremlu vytáhnou řidiči náklaďáků, byl tak trochu šok.

Jak říká Nikolaj Mironov, šéf Centra ekonomických reforem, dobré rozhodnutí neexistuje. „Pokud vláda ustoupí řidičům, i ostatní se vydají v hladových pochodech na Moskvu. Když neustoupí, může dojít ke vzpouře, podobné té, jaká ochromila Rusko počátkem 90. let minulého století, když povstali horníci. A oni tehdy dosáhli svého.“