Opportunity sice na Marsu začal pracovat 21 dnů po svém dvojčeti, terénním vozítku Spirit, ale to z opačné strany planety od 22. března nekomunikuje.
Pokud se však probudí ze "zimního spánku" a znovu začne vysílat signál, připadne rekord právě jemu. Pokud by se Spirit býval neodmlčel, mohl si rekord připsat už 29. dubna.
Hibernace Spiritu se předpokládala, neboť od podzimu na jižní polokouli Marsu ubývalo slunečního svitu dopadajícího na solární panely vozítka. To uvízlo, a operátoři nemohli panely včas natočit vstříc paprskům na sever, jak to s úspěchem učinili během prvních tří marsovských zim.
Nyní by se však měly podmínky opět zlepšovat, neboť "zimní slunovrat" obou vozítek, tedy den s nejmenší intenzitou slunečního záření, byl 12. květen. Nyní by měly generátory oběma "roverům" dodávat stále více energie.
Rekord Opportunity, a záhy pravděpodobně i Spiritu, je podle NASA pozoruhodný už proto, že původně byla jejich mise na rudé planetě zamýšlena jako tříměsíční. "Překonání slunovratu znamená, že jsme překonali kritický bod chladného, temného zimního období," věří v pokračování už tak rekordní mise její manažer John Callas.
Dosavadní rekord v délce služby na Marsu držela sonda Viking 1, která na povrch planety dosedla 20. července 1976. Šlo o vůbec první úspěšnou kosmickou misi na povrch Marsu. Viking 1 tam operoval do 13. listopadu 1982, což bylo o dva roky déle než jeho dvojče Viking 2.
Rekordy se udávají v pozemském čase. Rok na Marsu trvá 687 pozemských dnů, tedy téměř dva zemské roky. Marsovský den je jen o necelých 40 minut delší než na Zemi.
Co se týče dlouhověkosti orbitálních sond, nejdéle dokázala kolem Marsu kroužit sonda Mars Global Surveyor, která od roku 1997 fungovala více než devět let.
Od roku 2001 je na oběžné dráze kolem Marsu další sonda NASA Mars Odyssey, která zprostředkovává spojení pojízdných sond Spirit a Opportunity se Zemí. Sonda by měla překonat absolutní rekord mezi misemi k Marsu ještě letos.
Mezi hlavní vědecké úspěchy průzkumného vozítka Opportunity patří dodání prvního mineralogického důkazu o někdejší přítomnosti vody v kapalném skupenství na Marsu. Spirit zase přinesl poznatky o zřídlech páry a někdejší rozsáhlé vulkanické činnosti na sousední planetě.
Na rozdíl od sondy Viking 1, která zkoumala jedno místo, urazil šestikolový geologický průzkumník Opportunity na marsovském povrchu zhruba 20 kilometrů a nyní má namířeno k velkému kráteru. Cesta k němu mu prý bude trvat dalších několik let.
