Pan prezident Václav Klaus v novinách napsal, že „okupaci jsme nečekali, to ať dneska nikdo netvrdí“. Tak to považuji docela za nepravdivé tvrzení.
Rok 1968 jsem prožíval v Plzni, kde lidé, jako jediní v tehdejším Československu, bez bázně v roce 1953, po peněžní reformě, dali komunistům na vědomí, že lžou a okradli svůj „pracující lid“. Dobře si pamatuji, jak Plzeňané již na začátku června roku 1968 nevěřili, že by Kreml pouze z dálky nechal rozkližovat svůj satelit pod vedením Alexandra Dubčeka a jeho opěvovatelů… Nejen u piva se v Plzni předpovídalo, že „Rusáci vtrhnou na území Československa do září ‘68“. I slovo „okupace“ bylo tehdy slyšet v Plzni!
Nikdy nezapomenu, jak mi opilý ruský vojáček v blízkosti plzeňského rozhlasu samopalem rozmlátil Flexaret IV – a film s nepříčetností zapálil na korbě auta. Tolik snímků jsem pořídil v plzeňských ulicích, a jeden „osvoboditel od kontrarevoluce“ má na svědomí, že si ve fotoalbu nebudu připomínat nejsmutnější časy, kdy naivní iluze – komunistů – o lidštějším socialismu byly na dvacet jedna roků pohřbeny…
V hospodě v Praze 5 jsem poslouchal neoholeného a mírně opilého Antonína Novotného (roku 1970?) a dodnes mi znějí v uších jeho slova o tom, že on by nedopustil, aby došlo k invazi. Jak by to dopadlo, kdyby se zbabělí „mužové pražského jara“ nikdy nevynořili? O prezidentovi Novotném bylo známo, že nečetl, měl rád film a bezmezně dal na svého „přítele“ spisovatele Jana Procházku. O čem tito dva diskutovali, to se asi nedozvíme.
Když 23. srpna 1968 z helikoptér „osvoboditelů“ padaly letáky Zpráv, musel i ten největší prosťáček pochopit, jací lháři, neinteligentní ubožáci nám budou nařizovat, okrádat nás, ničit životy a charaktery lidí. Kolik vychytralých „komoušů“ patolízalsky, kvůli penězům a kariéře „naoko“ věřilo Husákovým soudruhům! Dnes si „za vodou“ lebedí…
Jaká by byla životní úroveň Čechů, kdyby k nám nevtrhli uzurpátoři z Varšavské smlouvy – toť otázka!
Rok 1968 jsem prožíval v Plzni, kde lidé, jako jediní v tehdejším Československu, bez bázně v roce 1953, po peněžní reformě, dali komunistům na vědomí, že lžou a okradli svůj „pracující lid“. Dobře si pamatuji, jak Plzeňané již na začátku června roku 1968 nevěřili, že by Kreml pouze z dálky nechal rozkližovat svůj satelit pod vedením Alexandra Dubčeka a jeho opěvovatelů… Nejen u piva se v Plzni předpovídalo, že „Rusáci vtrhnou na území Československa do září ‘68“. I slovo „okupace“ bylo tehdy slyšet v Plzni!
Nikdy nezapomenu, jak mi opilý ruský vojáček v blízkosti plzeňského rozhlasu samopalem rozmlátil Flexaret IV – a film s nepříčetností zapálil na korbě auta. Tolik snímků jsem pořídil v plzeňských ulicích, a jeden „osvoboditel od kontrarevoluce“ má na svědomí, že si ve fotoalbu nebudu připomínat nejsmutnější časy, kdy naivní iluze – komunistů – o lidštějším socialismu byly na dvacet jedna roků pohřbeny…
V hospodě v Praze 5 jsem poslouchal neoholeného a mírně opilého Antonína Novotného (roku 1970?) a dodnes mi znějí v uších jeho slova o tom, že on by nedopustil, aby došlo k invazi. Jak by to dopadlo, kdyby se zbabělí „mužové pražského jara“ nikdy nevynořili? O prezidentovi Novotném bylo známo, že nečetl, měl rád film a bezmezně dal na svého „přítele“ spisovatele Jana Procházku. O čem tito dva diskutovali, to se asi nedozvíme.
Když 23. srpna 1968 z helikoptér „osvoboditelů“ padaly letáky Zpráv, musel i ten největší prosťáček pochopit, jací lháři, neinteligentní ubožáci nám budou nařizovat, okrádat nás, ničit životy a charaktery lidí. Kolik vychytralých „komoušů“ patolízalsky, kvůli penězům a kariéře „naoko“ věřilo Husákovým soudruhům! Dnes si „za vodou“ lebedí…
Jaká by byla životní úroveň Čechů, kdyby k nám nevtrhli uzurpátoři z Varšavské smlouvy – toť otázka!
