Rok 2007: nejstarší les a hledání nové Země

Hledání nové Země
Hledači planet podobných té naší mají další úlovek. Nalezení oběžnice u hvězdy Gliese 581 ohlásil v dubnu Stephane Udry z ženevské observatoře. Planeta leží v takzvaném obyvatelném pásmu, ve vzdálenosti od mateřské hvězdy umožňující existenci kapalné vody. Průměrná teplota na jejím povrchu je nula až 40 stupňů Celsia.

Makak v centru dění
Díky práci mezinárodního týmu genetiků budeme moci lépe pochopit lidskou DNA. V dubnu totiž odborníci v prestižním časopise Science oznámili rozluštění dědičné informace makaka rhesus. Ukázalo se, že se geny tohoto primáta z 97,5 procenta podobají lidským. Další úspěch se dostavil v listopadu. Týmu vědců vedenému Šukratou Mitalipovem z Oregonského národního centra pro výzkum primátů ve Spojených státech se podařilo naklonovat kmenové buňky z DNA dospělého primáta. Úspěšné zvládnutí klonování lidských buněk se tak patrně přiblížilo.

Okřídlený dinosaurus z pouště
Pokladnice zkamenělin na pomezí Mongolska a Číny vydala v červnu další drahokam. V poušti Gobi byly nalezeny fosilní pozůstatky největšího známého dinosaura, který připomínal ptáky. Nedospělý exemplář pradávného ještěra vážil téměř jednu a půl tuny. Nově objevený druh, který získal pojmenování Gigantoraptor erlianensis, žil na konci druhohor.

Svědectví o žhavé vodní páře
Vůbec poprvé se podařilo najít stopy vody na planetě podobné Zemi. Americký astronom Travis Barman v dubnu ohlásil, že pomocí Hubbleova teleskopu zachytil svědectví o výskytu žhavé vodní páry v atmosféře planety HD209458b. Je od nás vzdálena 150 světelných let a svou velikostí asi o 30 procent přerůstá Jupiter. Kolem své hvězdy obíhá překvapivě těsně, je mu 20krát blíže než Země Slunci.

Po stopách kamenného lesa
Paleontologové v dubnu informovali o nálezu nejstarších zachovalých zkamenělin stromových dřevin. Stromoví kmeti druhu Eospermatopteris s kmenem dlouhým devět metrů ve věku 350 až 390 milionů let byli nalezeni nedaleko New Yorku.

Začal nový závod o Měsíc
Japonci na podzim vyslali sondu Kaguya na oběžnou dráhu Měsíce, vzápětí ji následovala čínská družice. V příštím roce je chtějí napodobit Američané. Hlavním úkolem sond je mapovat povrch Měsíce a najít místo pro přistání lidí.

První přečtení lidé
Již v roce 2000 vědci rozluštili dědičnou informaci „neznámého vojína“. Letos se vrhli na čtení konkrétních osob. Pokusnými králíky se stali James Watson, nositel Nobelovy ceny za vytvoření modelu molekuly DNA, a Craig Venter, genetik, který stál u luštění lidského genomu. Analýzy mimo jiné ukázaly, že si jednotliví lidé nejsou z genetického hlediska příliš podobní. Jak uvedl časopis PloS Biology, variabilita je proti očekávaní sedmkrát větší.

Severní pól bez ledu
Země se otepluje a mohou za to lidé. K takovému závěru dospěl Mezivládní panel pro klimatickou změnu. V lednu zveřejnil zprávu, na níž šest let pracovaly tisíce odborníků z celého světa. Hladina moří podle ní do konce století stoupne o 19 až 58 cm, musíme se připravit na extrémnější výkyvy počasí včetně sucha a záplav.
V prosinci vědci znovu překvapili: do šesti let zmizí ze severního pólu veškerý led. Na základě své práce to oznámil tým profesora Wieslawa Maslowského.

Krvavá stopa zabijáka
Alzheimerova choroba zanechává v krvi stopy už dlouho před svým plným nástupem. Metoda, o které v říjnu informovali vědci ze Stanfordovy univerzity, otevírá možnost rozpoznat tuto chorobu mnohem dříve než dosud.

První myšlenky v symbolech
Nálezy z jihoafrické lokality Pinnacle Point ukazují, že symbolické myšlení lidí má delší historii, než se předpokládalo. Jak v říjnu informoval časopis Nature, příslušníci druhu Homo sapiens uvažovali podobně jako my už před 165 tisíci lety.

Venuše bičovaná blesky
Informace o počasí i procesech vedoucích ke vzniku žhavé výhně přinesla sonda Venus Express vyslaná Evropskou kosmickou agenturou. Zjistila, že Venuše je velmi podobná naší planetě. Na počátku existence sluneční soustavy vypadaly obě planety skoro stejně, Venuše se pak ale stala obětí skleníkového efektu. Sonda zachytila také elektromagnetické výboje dokazující existenci blesků na Venuši.

Důkladně přečtená octomilka
Prozkoumání genetického kódu 12 druhů mušek umožní lepší poznání evoluce genů. Mezinárodní konsorcium genetiků v listopadu v časopisu Nature oznámilo, že ke dvěma dosud přečteným genomům mušek octomilek přidalo desítku nových.

Objevná plavba Čaroděje
Svou jachtu pojmenovanou Čaroděj (Sorcerer II) přestavěl na plovoucí laboratoř a vydal se s ní na pouť světovými oceány. Genetik Craig Venter napodobil Darwina a během objevné plavby zachytil neuvěřitelné množství nových druhů mikrobů.