Velká část politické scény má v kalendáři červeným fixem zakroužkován 8. březen. Někdy kolem data čtvrtého výročí své inaugurace by totiž prezident Miloš Zeman měl oznámit, jestli se pokusí o obhajobu mandátu.
Projekt Antizeman
Právě tomu, zda bude znovu kandidovat, přizpůsobí mnohé politické strany výběr případných protikandidátů. Stručně řečeno: začne hledání Antizemana. A to zdaleka nejen u stran, které se od současného prezidenta liší svými ideovými východisky. Výběr vlastního (proti)kandidáta začíná být důležitý i pro sociální demokracii.
Pokud budete fandit Babišovi, budeme hledat jiného kandidáta, vzkázal Chovanec Zemanovi |
Ve finále minulé přímé volby byl její bývalý předseda Zeman tím, koho bez okolků podpořila proti kandidátovi pravicové TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi. Čím dál zřetelnější sbližování prezidenta s hlavním konkurentem ČSSD, jímž je hnutí ANO vicepremiéra Andreje Babiše, však nutí nejsilnější vládní stranu k přehodnocení podpory Zemanovi. Nedávno k hledání vlastního nominanta na Pražský hrad vyzval ministr vnitra Milan Chovanec. ČSSD se totiž obává vzniku jí nepřátelské osy Zeman–Babiš, pokud by současný pán Hradu mandát obhájil.
Ovšem i další strany uvažují, koho do volebního klání vyslat. Jména, která se objevila v končícím roce, se ale v naprosté většině rýsovala jen v rovině spekulací. Málokdo naplno řekl, že do prezidentské volby skutečně zasáhne. Takto média zmiňovala šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, exministra spravedlnosti a současného europoslance Jiřího Pospíšila, diplomata Petra Koláře, předsedu ústavního soudu Pavla Rychetského, ministra obrany Martina Stropnického nebo dnes již bývalého senátora Zdeňka Škromacha.
Dosud je tak nejvážnějším zájemcem o křeslo nejvyššího politického reprezentanta textař Michal Horáček. Z doby, kdy mu patřila sázková společnost Fortuna, disponuje značným majetkem. Nemá tak problém s financováním kampaně z vlastní kapsy. Proto si také mohl dovolit veřejně vyhlásit svou kandidaturu, k níž nepotřebuje podporu žádné ze stran.
  |
Ještě než si lidé začnou vybírat z kandidátů na Pražský hrad, odehrají se volby do Poslanecké sněmovny. Poprvé v novodobé historii se premiérem (politickým, ne úřednickým) může stát politik, který nevzejde z funkcionářů ČSSD nebo ODS. Hnutí ANO se v předvolebních preferencích pohybuje kolem 30 procent, druhá sociální demokracie ztrácí přibližně 10 procent.
Vytvořit si „kamarády“
Aby subjekt vedený ministrem financí Babišem volby skutečně vyhrál a měl šanci sestavit vládu, bude muset splnit několik předpokladů. Prvním je silná kampaň vedená jak kontaktně, tak na sociálních sítích. ANO plánuje ušít předvolební propagaci na základě detailních průzkumů takzvaně na míru.
Další průzkum naznačuje posílení ANO. Rostou i lidovci, naopak tratí komunisté |
Druhým faktorem je, aby se před volbami politici hnutí nenamočili do žádné aféry – to by totiž nabouralo budovanou představu o čistotě jeho politiků. Zatřetí: pokud to Babiš myslí vážně s cílem stát se premiérem, musí opustit od osobních útoků na konkurenty a pokusit se naklonit si potenciální partnery pro případnou koalici.
Sociální demokracie v prosinci otočila směr a zvolila si cestu výrazné levice. Otázkou je, nakolik bude předseda strany Bohuslav Sobotka pro voliče věrohodný coby obhájce takového programu. „Sociální demokraté zvítězili dvakrát za sebou, nikomu se ale ještě nepodařilo vyhrát třikrát v řadě. Výsledky posledních voleb navíc nebyly ze strany ČSSD nijak zářné. Nedokážu si představit, že by ČSSD dokázala vyhrát,“ odhaduje politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.
To, v jaké kondici se ČSSD do kampaně pustí, napoví i březnový sjezd. Vedení strany by potřebovalo okysličit o charismatické tváře, které za sebou mají výsledky v komunální politice a dokážou se vžít do role levicového bijce – takovým kandidátem může být například náchodský starosta Jan Birke.
Už nyní lze rovněž předpovědět, že předvolební kampaň bude velice tvrdá, a reálně hrozí, že i „špinavá“. Policejní reorganizace, miliardová arbitráž mezi Českými drahami a Škodou Transportation, kauzy Beretta či Vidkun vytvořily dosti nepřátelskou, až válečnou atmosféru mezi ANO a ČSSD, respektive mezi babišovci a zákulisními hybateli sociální demokracie.
Třetí vzadu?
Černým koněm voleb se mohou stát lidovci a starostové. Ovšem jen za předpokladu, že se jim podaří domluvit na technologii sestavení společných kandidátních listin, najdou celostátního lídra s ekonomickým zaměřením – a hlavně že se nerozhádají. Pak by takový subjekt, spekuluje se o názvu Lípa, mohl dosáhnout třeba až k 15 procentům.
„Vývoj v posledních 27 letech ukazuje, že šanci na úspěch má subjekt, který sází na liberální a neagresivní voliče, již v politice apelují na morálku a dobré mravy. Takový prostor tu je, a pokud se podaří domluvit KDU-ČSL a STAN dvoukoalice, mohou zopakovat někdejší úspěch Čtyřkoalice. ČSSD nemusí mít druhé místo jisté,“ dodal Šaradín. Známý politolog naopak vidí skepticky budoucnost TOP 09: „Pokud nepřijde s něčím zásadním, pětiprocentní hranice se jí může velmi vzdálit.“
Spojíme se a vyhrajem. Lidovci a Starostové ‚kují pikle‘ na vznik nové strany |
Na pravici se lídrem pravděpodobně stane ODS, která se pohybuje kolem deseti procent. Zajímavým hráčem by se mohli stát Realisté (Strana regionů) Petra Robejška, avšak klíčovým faktorem bude, kolik peněz ze své peněženky upustí miliardář Marek Dospiva – jinak podporovatel nového subjektu české politiky.
Úspěch z minulých voleb by mohl zopakovat i Tomio Okamura a jeho hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). „Dlouhodobě se hovoří o důležitosti sociálních sítí. Příští rok ale vidím jako první, kdy se opravdu hlavní část boje o nerozhodné voliče povede právě tam. Příkladem je SPD Tomia Okamury, který na sítích vytvořil vlastní realitu a tím mobilizoval voliče,“ uvedl Šaradín.
Podle politologa lze očekávat, že do sněmovny se dostane více stran. „Složení Poslanecké sněmovny bude roztříštěné. Myslím, že voliči se nebudou bát podpořit více subjektů,“ uvedl Šaradín.
