27. prosince 2015 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rok teroru. Islámský stát splnil
hrozby a přenesl válku do Evropy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Plačící žena zapaluje další svíčku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Plačící žena zapaluje další svíčku. | foto:  Jan Zátorský, MAFRA
„Nemáme strach, nemáme strach!“ Rytmické skandování ze statisíců hrdel na pařížském náměstí Republiky se stalo jedním z nejsilnějších momentů letošního roku. Více než milion Francouzů všech vyznání i barev pleti tak reagoval na lednové teroristické útoky, při nichž stoupenci Islámského státu a al-Káidy nejdříve povraždili dvanáct lidí v redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, o dva dny později pak jiný terorista ve jménu stejné ideologie zabil v židovském supermarketu další čtyři lidi. Francie byla v šoku. To nejhorší ale mělo přijít až o deset měsíců později.

Pařížský teror zahájili 7. ledna bratři Chérif a Said Kouachiové, kteří krátce před polednem vtrhli do redakce Charlie Hebdo. V budově postříleli dvanáct lidí včetně známých karikaturistů Cabua, Charba a Wolinského, poté uprchli. Jejich hlavním motivem měly být údajně urážlivé karikatury muslimských lídrů, které v časopise vycházely. Jen o pár hodin později zastřelil další člen teroristického gangu Amedy Coulibaly muže, který běhal v parku na pařížském předměstí Fontenay-aux-roses, kde Coulibaly bydlel. O den později zabil ten samý terorista, hlásící se k Islámskému státu, policistu a kriticky zranil metaře.

K TÉMATU:

Vyvrcholení policejního honu na teroristy nastalo 9. ledna, kdy se bratři Kouachiové spolu s dvěma rukojmími opevnili v průmyslovém komplexu v severní Francii. Teroristé byli přitom ve spojení s kolegou Coulibalym, který právě v tu dobu vraždil v pařížském obchodu s košer potravinami. I on poté zajal řadu lidí. Francouzské speciální jednotky nakonec do obou objektů vtrhly a útočníky zneškodnily. Coulibalymu, který v supermarketu zabíjel československým samopalem Škorpion, při plánování útoků pomáhala jeho žena Hayat Boumeddieneová.

V souvislosti se střelbou v Porte de Vincennes hledá policie 32letého Amedy Coulibalyho a 26letou Hayatu Boumeddienovou. Coulibalyho považuje za střelce z Montrouge. Policie apeluje na veřejnost, aby jí poskytla veškeré dostupné informaceme o dvojici. „Tyto osoby, pravděpodobně ozbrojené a nebezpečné, jsou předmětem pátrání v rámci vyšetřování vraždy v souvislosti s teroristickým činem,“ uvedla policie. "

Z ženy, po níž pátrali policisté i tajné služby celé evropy, později extremisté z Islámského státu udělali svoji hrdinku. Boumeddieneové se totiž podařilo dostat do Sýrie. Francii opustila pět dní před útoky a osmého ledna měla překročit syrsko-tureckou hranici. V internetovém magazínu Islámského státu Dabiq s ní vyšel v únoru dlouhý oslavný rozhovor a teroristka, která byla údajně radikálnější než její partner, se objevila i v jednom z propagandistických videí.

Francie byla už od roku 2014 součástí mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu a po lednových atentátech výrazně zvýšila své bojové kapacity v oblasti. Prezident François Hollande vyslal v únoru do boje především letadlovou loď Charles de Gaulle, z jejíž paluby startovalo na mise proti IS dvanáct stíhacích letounů rafale. Po osmi týdnech bombardování letadlová loď perský záliv opustila.

Nápis ze svíček v San Franciscu.
Plačící prorok Mohamed a věta „Je Suis Charlie“ se stali symboly boje proti terorismu

„Je suis Charlie.“ Slogan, který v zimě zněl celou Evropou.

Masakr v hudebním klubu

V listopadu se ale chlouba francouzského námořnictva do oblasti vrátila. Vedení země tak reagovalo na největší teroristický útok v Evropě od atentátů na vlaky v Madridu v roce 2004.

Ani tentokrát nešlo o ojedinělou akci, nýbrž o sérii koordinovaných útoků, při nichž zahynulo 130 lidí. Islamističtí fanatici si ke svým zločinům vybrali symbolicky pátek 13. listopadu. Ve chvíli, kdy desítky tisíc fanoušků včetně prezidenta Hollanda sledovaly na Stade de France přátelský fotbalový zápas s Německem, se v blízkosti stadionu ozvaly první dva výbuchy. Teroristé, kteří se chtěli odpálit přímo na stadionu, naštěstí neprošli vstupní kontrolou. Jen o pár minut později pak začalo vraždění v několika pařížských barech a restauracích, do nichž vtrhly skupinky teroristů ozbrojených automatickými puškami.

TEROR V BATACLANU:

Nejhorší bilanci však mělo teroristické řádění v hudebním klubu Bataclan, kam před desátou hodinou večer vešli tři útočníci a se slovy „Alláhu Akbar“ začali pálit do davu. Přeživší svědci je později popsali jako klidné a odhodlané. Když zazněly první výstřely, část publika na druhém konci haly si myslela, že slyší jen vybuchující pyrotechniku. Kromě střelby házeli teroristé do davu i ruční granáty.

Po příjezdu policie džihádisté zajali několik desítek rukojmích a hrozili, že je budou popravovat a těla vyhazovat z okna. Tři minuty trvající záchranná operace francouzských speciálních jednotek skončila smrtí všech tří teroristů – dva si odpálili sebevražedné pásy na těle, třetího zabila kulka policistů. Děsivý masakr si vyžádal 89 lidských životů.

Francouzský policista odvádí zkrvaveného muže od koncertního sálu Bataclán.

Francouzský policista odvádí zkrvaveného muže od koncertního sálu Bataclán.

Přeživší návštěvníci koncertu v Bataclanu v termodekách.

Přeživší návštěvníci koncertu v Bataclanu v termodekách.

Většina z devíti (některé zdroje ale mluví až o deseti) útočníků zemřela na místě, hlavní strůjce atentátů, v Belgii žijící Francouz Abdelhamid Abaaoud, však uprchl. O čtyři dny později ho policie vypátrala na pařížském předměstí Saint-Denis, kde byl po několikahodinové přestřelce zabit.

Po Abaaoudovi přitom tajné služby v Evropě pátraly už dlouho předtím – připisovaly mu totiž celou řadu menších útoků včetně srpnové střelby v rychlovlaku Thalys mířícím z Amsterdamu do Paříže. Abaaoud se útoku, při němž terorista marockého původu postřelil a pobodal čtyři lidi, osobně nezúčastnil, pravděpodobně ho však organizoval.

ABBAOUD A ABDESLAM

Poslední z pařížských teroristů, Salah Abdeslam, zřejmě unikl do Bruselu a dosud nebyl dopaden. Belgická metropole zažila rozsáhlé policejní zátahy proti islamistům a tajné služby mluvily o bezprostředním nebezpečí dalších útoků. Belgická vláda dokonce na den zavřela školy, muzea i velká obchodní centra, v nichž se obvykle shromažďuje hodně lidí.

Belgičan marockého původu Abdelhamid Abaaoud
Hon na posledního z teroristů. Salah Abdeslam, který patřil k teroristům (vlevo a uprostřed jeho možná podoba podle policejního kreslíře), unikl z Paříže do Bruselu.

Abdelhamid Abaaoud (vlevo) a Salah Abdeslam.

Dva z teroristů měli u sebe syrské pasy a do Francie měli přijít přes řecký ostrov Leros jako uprchlíci. Islámský stát Evropanům hrozil, že imigrační krizi využije k tomu, aby na území Evropské unie propašoval své bojovníky.

Nová koalice proti IS?

„Francie je ve válce,“ prohlásil po pařížských útocích prezident Hollande a na konci listopadu zahájil sérii setkání s nejdůležitějšími světovými lídry, aby dal dohromady novou a efektivnější koalici proti IS. Výše popsané teroristické útoky přitom stoupenci IS podnikli v době, kdy čelí každodennímu bombardování ze strany mezinárodní koalice.

Prakticky všichni experti na terorismus se ale shodnou v jednom: pouze letecké údery IS zničit nedokážou. Koalice navíc od svého vzniku doznala značných změn – po počátečních náletech se z ní prakticky stáhly arabské země a i přínos Francie nebo Británie popisují experti spíše jako symbolický. K většímu angažmá vyprovokuje koaliční státy jen útok džihádistů přímo proti jejich cílům – ať už to byly letecké údery ze strany Jordánska poté, co IS v únoru barbarsky upálil v kleci zajatého jordánského pilota, nebo francouzské bombardování po teroru v Paříži.

K TÉMATU:

Zcela jinou kapitolu v boji proti Islámskému státu napsali letos Turci a Rusové. Ankara vyhlásila teroristům válku po sérii atentátů na své vojáky vedené zakázanou Stranou kurdských pracujících, ale také po pumovém útoku ze strany IS v jihotureckém městě Suruc. Přestože však na začátku vojenské operace v Iráku turečtí představitelé zdůrazňovali, že je vedena proti všem teroristům, v praxi mířily všechny nálety na Kurdy, a to i na bojovníky, kteří bojují právě proti Islámskému státu.

Prezident Recep Tayyip Erdogan opakovaně řekl, že nepřipustí za žádnou cenu vznik kurdského státu v sousední Sýrii a že největší bezpečnostní hrozbou pro Turecko jsou kurdští separatisté. Islamisté na jeho slova odpověděli po svém – říjnovým pumovým atentátem na mírovou demonstraci v Ankaře, při němž zahynulo 97 lidí.

Rusko proti syrským rebelům

Na konci září se pak do syrské občanské války plně vložilo i Rusko. Režim Bašára Asada už sice od začátku konfliktu Moskva zásobila zbraněmi a ruští poradci působili i přímo v Sýrii, letos se ale Rusové zapojili do leteckého bombardování. Na rozdíl od mezinárodní koalice tak ale učinili ze zcela jiného důvodu – aby pomohli slábnoucímu Asadovi.

RUSKÁ INTERVENCE V SÝRII:

Ruští představitelé to i otevřeně přiznali, zároveň ale tvrdili, že bojují proti teroristickým skupinám. Té největší a nejsilnější, Islámskému státu, se však drtivá většina úderů vyhýbala a Moskva se soustředila na bombardování severozápadu země, kde IS nepůsobí. Primárním cílem ruských náletů se tak staly ostatní syrské opoziční skupiny včetně těch umírněných, které podporují Spojené státy a sunnitské arabské země.

Stejně jako v případě Turecka se ale Rusku jeho „přehlížení“ Islámského státu nevyplatilo. Poslední říjnový den se nad Sinajským poloostrovem zřítil ruský charterový letoun společnosti Kogalymavia, který vezl turisty z přímořského letoviska Šarm aš-Šajch. Na palubě letadla zahynulo 224 lidí.

K útoku na stroj se záhy přihlásili sinajští džihádisté, kteří přísahali věrnost vůdci IS abú Bakru Bagdádímu. Vyšetřování později ukázalo, že za pádem letadla byla s největší pravděpodobností bomba. Snímek nálože ukryté v plechovce od limonády Schweppes později ve svém magazínu Dabiq zveřejnil Islámský stát. Rusko zareagovalo zintenzivněním letecké kampaně v Sýrii a pozornost konečně zaměřilo i na cíle IS v provinciích Dajr az-Zaur a Rakká.

Auto Texasana, které momentálně používají islamisté.
Bojovník Islámského státu se zbraní v Mosulu.

Džihád slábne i expanduje

Islámský stát sice v letošním roce ztratil část území, které s podporou leteckých úderů zpětně dobyli kurdští pešmergové, irácká armáda nebo jezídské jednotky, zároveň ale získal nové „pobočky“. Za ně se v březnu prohlásili teroristé ze západoafrické organizace Boko Haram, působící převážně v Nigérii, a také islamisté v kavkazském Dagestánu.

Zdá se tedy, že rok 2015 sice zabrzdil prudký územní rozmach Islámského státu, ideologie zločinců pod vedením samozvaného chalífy Bagdádího je ale pro zradikalizované muslimy na celém světě přitažlivější než kdy dřív. A konec barbarského státního útvaru zůstává po více než roční mezinárodní letecké kampani v nedohlednu.

SAMOZVANÝ CHALÍFÁT

ŽIVOT POD ČERNOU VLAJKOU

NA BITEVNÍM POLI

    PROPAGANDA

    ANALÝZA

    EXPANZE

    PROTIÚTOK?

    • 4Diskuse
    Milan Rokos

    Autor

    Milan Rokosmilan.rokos@lidovky.czČlánky


    REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

    SMS Registrace

    Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
    Viz Pravidla diskusí. schovat

    Jak postupovat

    1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

    2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

    Tel. číslo = login,
    formát "+420 xxx xxx xxx"
    Kód ze SMS je rovněž heslo
    Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
    * Nepovinný.
    Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.