5. května 2016 10:01 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Romští studenti nejsou problémovější než jejich spolužáci ze školy, tvrdí studie

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Ilustrační foto: Škola. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto: Škola. | foto: Shutterstock
PRAHA Mezi romskými a ostatními žáky ze stejných škol nejsou v míře problémového chování rozdíly. S takovými výsledky, které jdou však proti většinovému názoru, přišla Akademie věd ve spolupráci s univerzitou v Kentucky. „Tento výzkum dokazuje, že se vyplatí aktivně bojovat proti sociálnímu vyloučení,“ ocenila pro server Lidovky.cz studii ministryně Michaela Marksová.

„Nebyly nalezeny žádné rozdíly v užívání alkoholu, krádežích a školních přestupcích mezi romskými a českými žáky navštěvujícími stejné školy,“ shrnul pro server Lidovky.cz ve zkratce výsledky studie jeden z jejích autorů Marek Blatný, který působí v Psychologickém ústavu Akademie věd České republiky.

Ta společně s University of Kentucky zkoumala chování romských i neromských žáků v několika základních školách v Brně, Jihlavě či Ostravě. Výzkum se zaměřil na to, jak pozitivní a negativní výchova, ale i sebekontrola žáků ovlivňuje jejich problémové chování. Konkrétně v tom, jestli a jak moc pijí alkohol, jestli kradou či porušují školní řád.

Problémové chování? Dáno prostředím

Co z analýzy vyplývá? „Pokud děti vyrůstají ve srovnatelném rodinném zázemí, tak je vidět, že delikvence není znakem romského etnika, ale je to dané prostředím, z kterého vycházejí,“ shrnul dále Blatný s tím, že čím lepší výchovu děti mají, tím lépe potom zvládají sebekontrolu. Taková schopnost je podle odborníků spojena s nižší mírou problémového chování.

Čerstvě zveřejněné závěry ocenila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Tento výzkum dokazuje, že se vyplatí aktivně bojovat proti sociálnímu vyloučení,“ uvedla pro server Lidovky.cz. „Zároveň studie potvrzuje to, co víme o romských dětech emigrovaných například ve Velké Británii či těch adoptovaných z našich ústavů do zahraničí - protože v ČR je nikdo adoptovat nechtěl -, že pokud děti vyrůstají v normálním prostředí, jsou stejně úspěšné jako jejich neromští vrstevníci,“ doplnila šéfka resortu.

O výzkumu:

  • Data byla shromážděna týmem z Psychologického ústavu AV ČR, vedeným profesorem Markem Blatným.
  • Do výzkumu bylo zahrnuto několik základních škol v Brně, Jihlavě a Ostravě.
  • Soubor obsahoval 239 romských žáků a 139 neromských žáků.
  • Romské i neromské děti zařazené do studie pocházely z rodin s podobným zázemím. Většina rodičů měla ukončené středoškolské vzdělání a byla zaměstnaná.

Výsledky analýzy, které jsou však v rozporu s poměrně rozšířeným negativním postojem k romské mládeži, otiskl prestižní časopis zabývající se kriminologií Journal of Criminal Justice.

Podle Blatného jde totiž o unikátní a na české poměry inovativní studii, protože bere v úvahu kulturní a sociální kontext výchovy dětí. Bourá navíc stereotypy o romské menšině. „Poměrně často se objevují názory, že určité kognitivní nebo osobnostní charakteristiky jsou dané geneticky, a z toho se pak vyvozují lehce rasistické závěry,“ vysvětlil profesor Blatný, jak nejčastěji vznikají příliš obecné představy o etniku, a to nejen o tom romském.

Stereotypy o romském etniku

Totéž podle něj platí i u delikventního chování. „Typický stereotyp dospívajícího Roma si člověk ztotožňuje s několika excentrickými případy, s nimiž se mohl setkat například v nějakém ghettu,“ řekl autor studie, aby poukázal, jak zkratkovité úvahy o Romech vznikají. Podle něj přitom problémové chování souvisí především s výchovou a sociálním či kulturním zázemím, samotné etnikum roli nehraje.

Žáci, kteří se zúčastnili výzkumu, pocházeli z podobného rodinného prostředí. Většina jejich rodičů měla ukončené středoškolské studium a byla zaměstnaná. Rozdíly mezi nimi proto byly spíše minimální.

„Studie se zaměřovala na romské adolescenty z více ,integrovanéhoʻ prostředí, kteří navštěvují běžné základní školy. Tato část romské populace neodpovídá stereotypu typického Roma a často bývá ve výzkumech opomenuta, ačkoli se může ve skutečnosti jednat o většinovou část romské populace,“ popsala blíže skupinu další autorka studie Gabriela Kšiňan Jiskrová, která studuje na univerzitě v Kentucky.

„Věříme proto, že tato studie poskytuje přesnější obraz vývojových charakteristik romských adolescentů ve srovnání s pracemi, které se zaměřovaly výhradně na nejrizikovější skupiny,“ doplnila Jiskrová k tématu na webu Akademie věd k významu zveřejněné analýzy.

Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky