Prezident řecké Kyperské republiky Demetris Christofias a jeho protějšek ze Severokyperské turecké republiky Mehmet Ali Talat se setkali v komplexu opuštěného mezinárodního letiště v nárazníkové zóně na okraji rozdělené Nikósie. Schůzka nesená víceméně ve slavnostním duchu trvala asi 90 minut.
|
Věříme, že dosáhneme úspěchu v podobě konečné dohody, a doufáme, že to bude brzy, už tento rok"Musíme natrvalo skoncovat s rozvleklou kyperskou otázkou a dát kyperskému lidu lepší budoucnost, kterou si také zasluhuje," řekl Christofias. Zdůraznil, že obě strany jednání pojí "stejná vůle a stejné přání".
"Věříme, že dosáhneme úspěchu v podobě konečné dohody, a doufáme, že to bude brzy, už tento rok," dodal Talat s poznámkou, že "Ankara pochopitelně vyřešení situace na Kypru podporuje".
Schůzky se účastnil bývalý australský ministr zahraničí Alexander Downer, který je od letošního července zvláštním vyslancem OSN pro Kypr. Rovněž on vyjádřil naději, že se na rozděleném ostrově konečně podaří dosáhnout mírového ujednání: "Dohoda by byla inspirací pro neklidný svět. Dnešek je pro Kypr bezpochyby historickým dnem," prohlásil.
Strany rozděluje budoucí status ostrova
Faktická jednání začnou příští týden. Zástupci obou stran se zaměří na projednávání rozsáhlého souhrnu sporných otázek sahajících od podoby budoucí vlády až po řešení majetkových požadavků 250.000 lidí, kteří museli po turecké invazi v roce 1974 opustit své domovy.
Klíčovou otázkou bude status budoucího federativního státu. Kyperští Turci, jejichž republika nedosáhla nikdy mezinárodního uznání, požadují, aby budoucí sjednocený Kypr tvořily dva suverénní státy. To ale kyperští Řekové odmítají a nechtějí svým tureckým rivalům uznat právo na jakýkoli druh nezávislosti.
Severní část ostrova obsadila turecká armáda v roce 1974 v reakci na převrat, za nímž stáli kyperští Řekové snažící se o připojení Kypru k pevninskému Řecku. V roce 1983 byla s posvěcením Ankary jednostranně vyhlášena Severokyperská turecká republika, kterou ale uznává jen Ankara.
OSN se v minulosti snažila obě komunity smířit, naposledy v roce 2004, kdy se však proti sjednocovacímu plánu tehdejšího generálního tajemníka OSN Kofiho Annana vyslovily tři čtvrtiny kyperských Řeků. Naopak turečtí voliči plán podpořili ze dvou třetin. Do Evropské unie pak vstoupila pouze řecká Kyperská republika.
