Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Rozhodl jsem se zvednout lidi ze židle, říká režisér Modrých stínů Tauš

Kultura

  6:00
Detektivní minisérie Modré stíny, jejíž poslední díl uvede česká televize v neděli 20. března, natočil režisér Viktor Tauš podle scénáře Petra Jarchovského. Stejně jako předchozí série Případ pro exorcistu vznikl podle literární předlohy Michala Sýkory a na scénu znovu přivedl partu detektivů od Nejsvětější Trojice. Stylově výjimečný seriál vyvolal řadu pozitivních i negativní reakcí. „Veřejnoprávní televize má svojí odvahou udávat směr, ne být poplatná estetice pohodlnosti.“ říká Tauš v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Viktor Tauš jako Mitner v seriálu Modré stíny. foto: Mikuláš Křepelka

Lidovky.cz: Modré stíny vzbudily nadšení u řady kritiků, u jiných negativní i reakce, pozitivní ale převažují. Čekal jste to? Těší vás to?
Rozhodl jsem se zvednout lidi ze židle, tak se teď nemohu divit, že stojí. Natočil jsem Modré stíny jak nejlépe jsem uměl, to jediné je pro mně podstatné. Agresivním reakcím webových diskuzí nevěnuji pozornost. Nesmírně si vážím kritik Radomíra Kokeše a Petra Szczepanika, jejichž texty dlouhodobě sleduji a učím se z nich.

Lidovky.cz: Oceňován je zejména vizuální styl seriálu, který jste vytvořil společně s kameramanem Martinem Doubou a architektem Janem Kadlecem. Jakým způsobem jste dospěli k tomuto výslednému tvaru?
Rychlost natáčení TV minisérie nás přiměla pracovat s vizualitou pouze konceptuálně. Na její platformě jsme pak pracovali ryze intuitivně. Ten koncept v případě Modrých stínů tkvěl především ve dvou věcech: v dekompozicích a přeexpozici, ve které postavám a tedy ani divákovi není nic skryto. Vše je až agresivně přítomné. Dekompozice vychází z mého zájmu o vztah člověka a architektury. Věřím, že kompozičně se z tohoto vztahu dá vyčíst stav společnosti. V případě Modrých stínů architektura navíc personifikuje korupci. Chtěli jsme proto snímat především ji, a lidi s jejich osudy vidět v dekompozici, nahodilé a nepodstatné v tom vztahu.

Modré stíny byly pro mne, výtvarníka i kameramana první prací pro televizi. Rozhodli jsme se proto vytvořit si takové podmínky, ve kterých nebudeme muset s ničím bojovat, za nic umírat a budeme svobodní investovat se do toho, co má smysl. S architektem Janem Kadlecem jsme půl roku hledali takové lokace, které budou nejen alegorií příběhu, ale také nám umožní točit jen s přirozeným světlem. Díky tomu a díky schopnosti kameramana Martina Douby v takových podmínkách pracovat jsem měl možnost věnovat veškerý čas práci herci v minimálním štábu.

Tereza Voříšková, Viktor Tauš, Martin Pechlát a Klára Melíšková při natáčení.

Lidovky.cz: Negativní ohlasy směřovaly zejména u prvního dílu k tomu, že byl špatně nazvučený, což poněkud poškodilo divácký komfort. Byl to záměr, nebo nedopatření? Jak k tomu došlo?
Obraz i zvuk minisérie je stylizovaný. Nicméně srozumitelnost pro mne byla vždy mandatorní. Faktem bohužel je, a velmi mě to mrzí, že na některých televizorech bylo několik dialogů prvního dílu nesrozumitelných. Kde se stala chyba, doposud nevím. Ve studiu, na schvalovacích projekcích, i premiérách bylo vše v pořádku. 5.0 mix jsme se proto také rozhodli zachovat takový jaký je. Pro jistotu jsme ale upravili dialogovou stopu ve stereo mixu, aby jsme si byli jisti, že se situace nebude opakovat.

Viktor Tauš (*1973)

V rámci studia na FAMU natočil oceňovaný inscenovaný document Eleanor Rigby z Malé Strany(1995). Následoval celovečerní film Kanárek(1999), který získal Českého lva za (Alois Fišárek). V letech 2004-11 působil jako reklamní režisér a je tvůrcem vice než 70 reklamních spotů (Renault, Vodafone, O2, GE Money Bank, Unilever, Nestle a další). Se svým partnerem Michalem Kollarem v roce 2007 založil produkční společnost FogʼnʼDesire Films.
V roce 2010 uvedl svůj druhý celovečerní film Sněženky a Machři po 25 letech, v roce 2013 následovaliKlauni. Jako producent se podílel na filmech Dům(Zuzana Lilová), Líbánky (Jan Hřebejk) nebo nejnověji Rudý kapitán (Michal Kollár).

Viktor Tauš a Stanislav Majer při natáčení Modrých stínů.

Lidovky.cz: Předloha seriálu je sice dílem stejného autora jako Případ pro exorcistu – Michala Sýkory, a stejný byl i scenárista Petr Jarchovský, přesto jde u Modrý stínů o hodně jiný „případ“. Četl jste obě knihy? Jak byste je porovnal? Chtěl jste se záměrně odlišit od pojetí Hřebejka, nebo k tomu vybízela sama předloha?
Jana Hřebejka vnímám jako našeho nejlepšího filmového režiséra. Mám jeho filmy rád, o čemž svědčí i fakt, že některé z nich produkuji. Vizualita Modrých stínů s jeho prací však nemá společného nic. Režii vnímám jako umění adaptace a vizualitu v mém vnímání definuje scénář. Modré stíny se odehrávají na platformě jiného žánru a z podstaty textu vyžadovaly jiný přístup. Původní záměr Petra Jarchovského jako autora, který nejen knihy adaptoval do scénářů, ale také je v České televizi prosadil k realizaci, bylo mít na každou sérii jiného režiséra. Věřím, že ho k tomu vedlo právě vědomí potřeby rozdílnosti vyprávění.

Lidovky.cz: Máte za sebou bohaté zkušenosti na poli reklamní tvorby, jste producent i režisér celovečerních filmů, zároveň jste známý jako velký filmový fanoušek. Co vás na natáčení televizního seriálu nejvíc bavilo?
Vzhledem k přístupu, který jsem popsal výše, byly Modré stíny paradoxně moji zatím nejsvobodnější prací. Pracoval jsem s blízkými lidmi, těmi nejlepšími herci, a ze strany České televize měl naprostou podporu. Byla to jen radost.

Viktor Tauš při natáčení.

Klára Melíšková a Martin Huba

Lidovky.cz: Měl jste nějaký vzor, nebo inspirační zdroj? True detective, nebo jiné seriály quality TV?
Ne. Měl jsem scénář Petra Jarchovského. Velmi si vážím toho, že nám Česká televize umožnila vyprávět příběh tak, jak jsme ho považovali za nezbytné. Věřím, že veřejnoprávní televize má svojí odvahou udávat směr. Ne být poplatná estetice pohodlnosti.

Lidovky.cz: Vyjádřil byste se ke spekulacím ohledně podobnosti postavy Romana Gelnara s Ivanem Langerem?
V Modrých stínech se na platformě psychologickéhop thrilleru - nikoli investigativní detektivky - zabýváme tím, co s lidskou povahou dělá konfrontace s mocnějším a chytřejším nepřítelem, a jak ji deformuje korupční prostředí. Pokud někdo v příběhu nachází nějakou podobnost, pak je to jenom proto, že se tyto věci v naší společnosti v minulých dekádách děly a všichni jsme toho byli svědky.

Lidovky.cz: Konzultoval jste scénář s nějakým odborným poradcem z řad policie?Ano, mnohokrát nám pomohl Josef Mareš, autor Případů 1.oddělení. Modré stíny ale na rozdíl od Případů nejsou proceduralní detektivkou. Jejich těžiště tkví v psychologii postav, nikoli v samotném postupu vyšetřování.

Viktor Tauš jako Mitner v seriálu Modré stíny.

Lidovky.cz: Sám sebe jste obsadil do jedné z důležitých postav, v titulcích jste se ale zatajil. To je nějaká hra s divákem?
Neuvedl jsem se v titulcích neb jsem chtěl, aby pro majoritního diváka ČT Mitner zůstal Mitnerem a přemýšlel o něm jako o člověku, nikoli herci.

Lidovky.cz: Proč vás lákala zrovna tahle postava?
Jako herec svoji postavu musíte pochopit, nemusíte s ní souhlasit, může vám dokonce být odporná, ale musíte jí rozumět. Pro mně bylo fascinující objevovat a formulovat, jakým způsobem se jeho sociopatická predispozice formuje v korupčním prostředí. Kdyby byl totiž Mitner zasazen do jiného prostředí a času, tak se jeho predispozice projevila jinak, a dost možná že neškodně, neb v podstatě touží jen po přijetí.

Lidovky.cz: Jaké máte aktuální pracovní plány?
Produkuji filmovou trilogii Jana Hřebejka a Petra Jarchovského Zahradnictví, připravuji svůj fim Amerikánka, učím se na věcech nelpít a zůstat otevřený tomu co přijde.

Viktor Tauš jako Mitner v seriálu Modré stíny.
Tým detektivů od Nejsvětější Trojice: Stanislav Majer (kpt. Pavel Mráz), Klára...