Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Vařit u Jamie Olivera je práce pro cvičené opice, říká česká kuchařka Kamura

Česká kuchyně

  17:26
Dlaně, prsty i předloktí má samou jizvu od krájení a broušení nožů. Stejně tak jako nohy – stoupla v kuchyni do odloženého friťáku. Kuchařka Kamila Rundusová alias Kamura, jak je známá na facebooku, vařila na Novém Zélandu, v Austrálii a má za sebou praxi v kuchyni u slavného anglického televizního kuchaře.

Kamila Rundusová foto: Michal SváčekLidové noviny

Pracuje jako osobní kuchařka, na oslavy chystá třeba rozličné miniburgery, ve kterých nechybí citronová tráva, exotické mořské ryby clarisse nebo majonéza z červené řepy. Kromě české kuchyně se zhlédla i v té asijské, na její soukromou túru s výkladem po vyhlášené pražské tržnici Sapa se tvoří dlouhé pořadníky zájemců. Blog Mise en place, jejž rozjela na facebooku teprve před pár měsíci, má už přes tři tisíce čtenářů, někdy přibude i dvě stě fanoušků týdně.

Drobná plavovláska s dlouhým rukávem tetování na paži si libuje, že během soukromých party může sladit černý kuchařský rondon s růžovou rtěnkou i nehty, a nikdo ji za to neplísní. Přitom se teprve nedávno vrátila ze světa domů, její poslední zahraniční stáž letos v létě proběhla v londýnské kuchyni u slavného Jamieho Olivera. 

Je těžké dostat se do kuchyně k Jamiemu Oliverovi?
Dala jsem si dva cíle: Jamie Oliver a šéfkuchař Gordon Ramsay. Chtěla jsem si dokázat, že na to mám a vyzkoušet si, jak se v takových kuchyních pracuje, kouknout se jim pod pokličku. Možná trošku vyčůraně, věděla jsem, že tam nechci být dlouho, v Praze jsem měla závazky. Zažádala jsem o práci v obou restauracích. Je to zdlouhavé a člověk musí žít nějakou dobu v Anglii, přesto jsem se dopracovala až k poslednímu kroku a vypadalo to docela nadějně. Nakonec jsem ale nečekala a do Anglie odjela na blind. Po příletu jsem si vytiskla životopis a šla k Jamiemu. Za dvě hodiny mi volali, ať přijdu už druhý den. Dokonce jsem podle nich byla „over-experienced“, že mám pro nabízenou pozici moc zkušeností. Každý má představu, že je to jedna z nejlepších restaurací. Ale vůbec to tak není. Pracovala jsem na mnohem lepších místech.

Jak to tam funguje?
Je to především franšíza, vyšší průměr, žádný Michelin. Skládají drahé, kvalitní suroviny do sebe, jednoduchá kuchyň, která ale ve výsledku dělá právě díky těm surovinám kvalitní jídlo. To je celý koncept. Pro mě to byla nová zkušenost v tom, že jsem se musela sžít s týmem dvaceti dalších kuchařů. Už bych to znovu ale nechtěla. Pracovala jsem sedmnáct hodin denně, po čtrnácti hodinách jsem padala bolestí a brala prášky. Dělala jsem s ortézou na koleni, po letošním zimním úraze mám urvaný meniskus a prasklý křížový vaz, místo operace jsem ale jela do Anglie. A to byla velká makačka i risk, ovšem taky dřina za žádný peníze.

Kamila Rundusová
Kamila Rundusová
Kamila Rundusová
Kamila Rundusová

Kolik si člověk za měsíc u Olivera vydělá?
Dostala jsem 180 liber. Za to jsem mohla někde otáčet párky. Spousta lidí si myslela, že jsem pracovala za moře peněz. Dokonce se stalo, že moje kamarádka ležela u vody vedle dvou cizích kluků. Dva náhodný chlapci z Moravy se bavili o tom, jak suprově si Kamura vydělává. Znali mě z blogu.

Který Oliverův podnik to byl?
Jeho nejnovější v Greenwich, má jich celkem dost, jsou tématické. Trošku bych je přirovnala k našim Ambiente, každý podnik je jiný. Já jsem pracovala v italském a byla jsem tam historicky první ženská na grilu. Nikdo nikdy nepustil holku na hlavní pás, dělají jenom saláty a dezerty. To byl úspěch. Na druhou stranu, management na nikom nelpí. Za rohem čeká dalších pět Poláků, kteří do toho za minimální peníze půjdou rádi. Učila jsem tam ty kluky, kteří už tam byli čtyři, pět měsíců, jak dělat steaky. Nebyli toho schopní. Na každé směně nás bylo dvanáct, z toho čtyři na hlavním pásu. Já na grilu, další na přílohách, jiný na rybách a pak na pastě. Pás rozděluje kuchyni a restauraci, je to místo, kde si servírky berou jídlo, které šéfkuchař sjednocuje podle objednávky pro jeden stůl. Je to obří podnik se spoustou lidí.

A co Oliver? Chodí si své podniky někdy dozorovat?
Kolegové říkali, že tam od otevření byl jednou. Personál má k dispozici malé knížečky, kde je detailní postup, jak jednotlivá jídla dělat, jeho pravidla se musí dodržovat. Je to ale tak jednoduché, že je to skoro práce pro cvičené opice. Taky jsem tam byla jedna z nejstarších, je to nacpané mladými lidmi.

Celý rozhovor s Kamilou Rundusovou o jejím návratu do Česka i průvodcovství po tržnici Sapa si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 12. září.

V magazínu také najdete:

  • 100 let Tomáše Bati. Exkluzivní fotografie z málo známého soukromí nejslavnějšího českého podnikatele.
  • Rozhovor s Lejlou Abbasovou o strachu z jinakosti, bohémství Michaela Kocába a o tom, jak Čechům voní Afričanky.
Autor: