12. dubna 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Referendum může završit rozklad Atatürkova odkazu. Pak může Erdogan ovládat vše

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 70Diskuse
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na jednom z posledních mítinků před... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na jednom z posledních mítinků před... | foto: Reuters
ANKARA/PRAHA Turecko se chystá na možná nejdůležitější událost jeho moderních dějin od založení republiky v roce 1923. V nedělním referendu se rozhodne, jestli jsou občané pro změny ústavy navrhované vládou Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) posilující moc prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může se stát skoro neomezeným vládcem a obrátit se zády k „fašistické“ Evropě, kterou označuje za „nemocného muže“.

O co přesně v referendu jde?

Pokud by se turečtí voliči vyslovili pro navrhované změny ústavy, změnilo by se Turecko z parlamentní na prezidentskou republiku. Šlo by o nejradikálnější změnu od založení moderní republiky v roce 1923 Mustafou Kemalem Atatürkem a zavedení stranického politického systému po druhé světové válce.

V novém systému by Erdogan mohl znovu kandidovat na prezidentský post pro další dvě období. Potenciálně by tak mohl v křesle hlavy státu zůstat až do roku 2029. Zároveň by mu změny umožnily vstoupit zpět do stranické politiky a stát se předsedou své AKP, kterou spoluzakládal. Současná ústava prezidentovi stranickost zapovídá.

Na Atatürka tak může navázat v koncentraci velké moci ve svých rukou. V jiných ohledech to ale spíše může být konec politické tradice, kterou pomáhal zakladatel moderního Turecka svými ideály vytvořit.

Schválení ze strany občanů návrh vyžaduje kvůli tomu, že vládní strana AKP nedokázala v parlamentu získat ústavní většinu dvou třetin zákonodárců, přestože prostou většinu má pod kontrolou. Hlasování tak předalo rozhodnutí do rukou občanů Turecka.

O jakých nejzásadnějších změnách budou lidé rozhodovat?

Navrhovaných změn v ústavě je celkem 18. Upravují především některé aspekty výkonné a zákonodárné moci.

Doposud byl prezidentský post spíše ceremoniální a reprezentativní, tak jako například v Česku. V případě úspěšného referenda teď převezme prezident i moc z rukou premiéra. Premiérská funkce navíc úplně zanikne. Prezident bude sestavovat vládu a vybere si několik viceprezidentů. Parlament nově nebude kontrolovat ministerskou práci, protože pozbude možnosti vyslovit vládě nedůvěru.

Po vzoru amerického systému bude možné, aby došlo k impeachmentu (obvinění) prezidenta parlamentem. V současnosti by k tomu mohlo dojít pouze v případě zrady, za jiný přečin hlava státu v Turecku stíhána být nemůže.

Mezi důležité změny patří také navrhované zrušení vojenských soudů a změna ve jmenování soudců v nejvyšší soudní radě Turecka. Prezident nově bude vybírat dle vlastní libosti 4 z celkových 13 nejvyšších soudců.

Jak argumentují odpůrci změn v ústavě?

Dvě hlavní opoziční strany sekulární CHP a umírněná kurdská HDP spolu s menšími levicovými uskupeními se staví proti změnám. Prezidenta podle nich případný úspěch ponoukne k ještě většímu pronásledování odpůrců režimu.

Turecký prezident Recep Tayyıp Erdoğan před davem příznivců v západotureckém Izmiru.
Protesty proti Erdoganovi v Německu.

Tím, že bude moct být v předsednictvu své strany AKP, bude ji moct ovládat zevnitř. Podle kritiků tak bude Erdogan kontrolovat všechny aspekty politického života, protože bude mít kontrolu nad prezidentstvím i stranou, která má většinu v parlamentu. Díky tomu navíc nepřímo bude moct dosazovat své soudce do ústavního soudu.

„Všechny tři složky moci budou propojeny s jedním mužem,“ kritizuje například člen ústavní komise tureckého parlamentu Bülent Tezcan z opoziční CHP.

Mohou změny vést ke konci turecké demokracie, jak tvrdí odpůrci?

Určitě se nedá říct, že by připravované ústavní změny vedly k větší demokratizaci země, ačkoliv to tak někteří lidé z prezidentova okolí prezentují. Navrhované změny nejsou ale ani úplně antidemokratické. Parlament může v některých záležitostech odmítnout rozhodnutí prezidenta, spustit vyšetřování, nebo se snažit odvolat hlavu státu prostřednictvím ústavní většiny. Přesto například Evropská komise uvedla, že nové pravomoci prezidenta budou nadměrné.

„Změny povedou k nedostatku kontroly prezidenta, která by bránila zrodu autoritářského režimu,“ uvedla například ve svém zjištění také Rada Evropy, která dohlíží na vládu práva v členských zemích. Mnoho právních odborníků se shoduje na tom, že změny by udělaly z Turecka prezidentský systém po vzoru americkém, jenže bez překážek, které prezidentovi klade Kongres a Nejvyšší soud.

Navíc už za současného systému podle kritiků vláda AKP soustavně podrývá tureckou demokracii. Po nepovedeném puči v červenci 2016 Erdoganova administrativa vyhlásila výjimečný stav a začala propouštět a zatýkat tisíce úředníků, vojáků, policistů, akademiků kvůli údajnému napojení na hnutí klerika Fethullaha Gülena.

Soudí také opoziční politiky z kurdské strany HDP. Ve vězení skončilo mnoho novinářů, což není v Turecku novinkou, protože se několik let za sebou umístilo v žebříčku států podle počtu uvězněných žurnalistů na prvním místě. Jakákoliv kritika znamená pro jejího autora obvinění z podpory teroristů. Kromě toho si vláda posvítila i na justici a kvůli údajnému propojení s pučisty propustila celkem 2700 soudců.

Ostatně i způsob kampaně, jak ji vede Erdoganův tábor, nesvědčí úplně o dodržování zásad demokracie.

Jak argumentuje tábor pro změny v ústavě?

Hlavním argumentem těch, kteří chtějí, aby referendum uspělo, je posílení demokracie. „Výkonné prezidentství pomůže turecké demokracii bránit se vnějšímu vměšování. Zároveň slabé koaliční vlády nebyly schopné vést ekonomiku tak, jako se povedlo jednostranným vládám AKP od roku 2002. Změny zajistí dlouhodobou politickou i ekonomickou stabilitu,“ uvedl v rozhovoru pro web Al Jazeera Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin.

Taktika, se kterou však v kampani před referendem přistoupili, spíš hovoří o nedodržení demokratických zásad ještě před hlasováním. Hemží se totiž porušováním předpisů a zastrašováním. Sám prezident Erdogan porušil zásadu prezidentské neutrality, která je ukotvena v turecké ústavě. Jezdí přesto po mítincích, kde horuje za to, aby lidé hlasovali „ano“.

Vládní strana i prezident využívají všech svých prostředků, aby bojovali za prosazení změn v ústavě. „Propagandistická mašinerie vlády pracuje na plné obrátky. Na každodenní bázi vidíme, jak je hlas pro změny podporován na všech úrovních státní moci a stejným způsobem je utlačován hlas proti,“ napsal například vlivný komentátor deníku Hürriyet Taha Akyol.

Táborem za změnu jsou všichni, kteří jsou odhodláni hlasovat proti, označováni za teroristy. „Nemůžete rozdělit národ. Nemůžete strhnout naši vlajku. Nemůžete rozbít naši vlast a stát,“ opakuje na mítincích Erdogan. Podle vládní rétoriky jsou odpůrci referenda zrádci, odpůrci islámu, nebo podporovatelé zpackaného puče z loňského léta. Nevysvětlují, proč by lidé měli volit „ano“, ale proč by neměli dát hlas táboru „ne“.

Součástí toho je i kampaň proti Nizozemsku a Německu, v nichž nebylo umožněno tureckým ministrům pořádat mítinky na podporu změn v ústavě. Turecký provládní list Güneş na to reagoval fotomontáží zpodobňující německou kancléřku Angelu Merkelovou jako Hitlera.

Erdogan nařkl Německo a Nizozemsko z „nacistických praktik“. Po něm tato obvinění opakovali někteří členové turecké vlády, včetně ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua. „Paní Merkelová, proč schováváte teroristy ve vaší zemi? Proč nejednáte?“ řekl například podle agentury AFP Erdogan v televizi s poukazem na to, že turecké úřady požadovaly po německých zadržení již více než 4500 osob obviněných z terorismu a napojení na kurdské separatisty.

Jak ovlivní referendum vztahy Turecka s Evropou?

Pokud by referendum kritizované Evropskou unií i evropskými státníky prošlo, prudce to zhorší vztahy s Evropou. A to nejen kvůli opakovanému obviňování evropských státníků z nacistických praktik. Vyšlo také najevo, že Turecko špehuje své občany žijící v Německu.

Erdogan na svých mítincích pravidelně kritizoval Evropskou unii. Naposledy ji označil za „nemocného muže“. Narážel přitom na přezdívku, kterou Turecko mělo na začátku 20. století. Kromě toho Evropu vyzýval, aby se starala o sebe. Vyhrožoval, že pokud se bude stavět proti jeho referendu, zruší smlouvu s EU a nebude přijímat uprchlíky zpět z Řecka.

I kdyby změny ústavy nakonec nezískaly dostatečnou podporu, vztahy s EU už jsou velmi poničené. Pokud se vše sečte, bylo by to dost na ukončení přístupových jednání do EU. Pokud by referendum prošlo, byl by nejspíše automaticky konec, protože by Turecko přestalo splňovat přísné podmínky. A i kdyby ano, Erdogan hrozí, že zavede trest smrti, což by byl také konec všem šancím.

Jinak je tomu co se týče partnerství v NATO, kde je Turecko důležitým členem. I přes určité volání po izolaci, není v zájmu ani jedné strany, aby blízkovýchodní stát přestal participovat v Severoatlantické alianci. Naopak je spíše pomoc Turecka v komplikované situaci na Blízkém východě potřebná.

  • 70Diskuse


Jakub Fajnor

Autor

Jakub Fajnorjakub.fajnor@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.