Za jedné deštivé noci v roce 2010 stíhal strážník Coleman Brackney automobil, který překročil rychlostní limit a ve stošedesátikilometrové rychlosti se proháněl po venkovských cestičkách Arkansasu.
Bělošský policista zastřelil neozbrojeného černocha, je obviněn z vraždy |
Když vůz po dlouhém unikání konečně zastavil, Brackney na nic nečekal, vystoupil z auta, vytasil pistoli a jednačtyřicetiletého řidiče několika ranami zezadu zastřelil. Žalobci jej sice obvinili z úmyslného zabití, Brackney však od soudu odešel bez záznamu v rejstříku. Dnes je z něj šerif menšího města, vzdáleného asi třicet kilometrů od místa, kde k dramatické události došlo.
Brackney sice tvrdil, že se jej muž snažil přejet, video však jasně prokázalo, že vůz byl nehybný a řidič se neprojevoval agresivně. „Měl jsem dojem, že hmatá po zbrani. Problém je, že tohle se těžko dokazuje,“ řekl Brackney v rozhovoru krátce po incidentu. „Nikdo nerad zabíjí. Ale přežil jsem a mohl odejít domů po svých a to je hlavní. Udělal bych to kdykoli znovu,“ dodal.
Neozbrojení, zastřelení zezadu
Jak zjistil deník Washington Post, Brackney je jedním z 54 policistů, kteří byli v USA za posledních deset let obviněni za zabití během služby. Většina případů měla stejné jmenovatele: zastřelený člověk byl neozbrojený, byl střelen zezadu a celý incident byl nahrán na video. Konkrétně kombinace neozbrojeného člověka zastřeleného zezadu se objevila hned v polovině případů. Policisté přitom od roku 2005 zabili ve službě tisíce lidí.
Mezi další případy patří například zastřelení neozbrojeného bezdomovce v Michiganu. Ten se ke strážníkovi pomalu šoural s kalhoty u kolenou, policista se cítil ohrožen a muže zastřelil. U soudu byla sice použit videozáznam, policista však nakonec odsouzen nebyl a zůstává ve službě.
I mistr tesař se někdy utne
Ještě bizarnější je případ zastřelení 92leté ženy Kathryn Johnston v Atlantě. Policisté prováděli protidrogový zátah, spletli si však adresu a místo do drogového doupěte se dobývali do vedlejšího domu. Jelikož byli v přestrojení a neměli na sobě uniformy, považovala je stařenka nejspíš za lupiče a vystřelila do vzduchu varovný výstřel ze svého revolveru. Reakce policistů byla rychlá: vyrazili dveře a 39 ranami ženu zabili. Když si uvědomili svou chybu, narafičili jí do sklepa balík marihuany. Nakonec dostali několikaleté tresty.
Kathryn Johnston, zastřelená během zpackaného protidrogového zátahu.
Jiný případ zbrklé střelby se odehrál v roce 2012 v Clevelandu. Afroamerický pár projížděl kolem policejní hlídky a jejich automobil vydal zvuk, který si policisté spletli s výstřelem. Během chvilky stíhalo vůz 62 policejních aut a v ulicích Clevelandu nastal naprostý chaos. Pronásledovaná dvojice nakonec zastavila uprostřed parkoviště před školní budovou. Jedenáct strážníků utvořilo kolem auta půlkruh a 139 ranami řidiče i jeho spolujezdkyni rozstříleli.
Zatím posledním případem je obvinění z vraždy vznesené proti policistovi z Jižní Karolíny Michaelu Slagerovi, který před několika dny zezadu zastřelil prchajícího neozbrojeného Afroameričana. „Obvinit policistů za zastřelení osoby je velmi těžké. Musí to být něco opravdu závažného, co nelze nijak racionálně vysvětlit,“ tvrdí kriminolog Philip M. Stinson. „A navíc musíte najít žalobce, který bude ochotný dát všanc svou reputaci.“
Každé zastřelení se dá obhájit
Policie ve Fergusonu pronásledovala černochy. Šéf policistů odstoupil |
Většina obvinění je nakonec smetena ze stolu. Pokud už byl někdo v minulosti odsouzen, strávil ve vězení často pouze několik týdnů. Soudci totiž netrestají policisty rádi, protože je vnímají jako strážce pořádku a oceňují jejich společenskou roli. Téměř každé zastřelení se tak nakonec dá nějak obhájit. Na tom se shodli oslovení žalobci i obhájci.
Žalobci také svorně tvrdí, že nejtěžší je dokázat fakt, že zastřelený nepředstavoval pro policistu žádnou hrozbu. Podle bývalého žalobce Jaye Hodge se policisté většinou hájí ochranou svého života nebo veřejného zájmu, což se vyvrací jen velmi těžko. Hodge vzpomíná na případ, kdy se policista hájil tvrzením, že zastřelený muž sahal po zbrani a ohrožoval ho na životě. „Střelil toho muže čtyřikrát zezadu a pak se hájil sebeobranou,“ kroutí hlavou Hodge.
Téměř v pětině případů se přitom policisté sami pokoušeli zničit důkazy, že k incidentu došlo. Žalobci pak tento fakt u soudu použili jako důkaz toho, že i sami střelci považovali svůj čin za chybný. Ani to ale často k odsouzení nestačilo.
Lidský život a politika
Podle statistik byli téměř všichni obvinění policisté běloši a dvě třetiny zastřelených pocházely z řad etnických menšin. Rasismus je jedním z nejčastějších argumentů, které žalobci u soudu používají. Soudy probíhají většinou ve vypjaté atmosféře protestů menšin a společenského napětí. „Vždy, když se žalobci rozhodují, jestli proti někomu vznést obvinění, ptají se: vyvolá to protesty v ulicích?“ řekl k tomu advokát Doug Friesen. Mnohdy jde o politické rozhodnutí, které může například někoho poškodit nebo naopak podpořit ve volbách.
Americké zákony nechávají policistům poměrně volné ruce co se střílení týče. Až do roku 1985 například platil zákon, umožňující zastřelit prchajícího člověka jen z toho prostého důvodu, že prchá. A změny se v tomto ohledu prosazují jen velmi těžko. Americký soudní systém totiž funguje na základě precedensů a najít soudce či porotu, kteří by se odvážili prolomit a změnit zažité praktiky, je velmi obtížné.
Strážník má vždy pravdu
Své o tom ví Georgia Ferrell ze Severní Karolíny. Její dcera slouží u policie, její syn Jonathan byl policisty před dvěma lety zastřelen.
Vše začalo tím, že Jonathan sjel se svým autem ze silnice a po několika přemetech s ním přistál v příkopě. Zcela dezorientovaný se vyplazil z vozidla a došel k nejbližšímu domu pro pomoc. Když ale začal bušit na dveře, žena uvnitř zpanikařila a zavolala policii. Policisté rychle dorazili na místo a přikázali Jonathanovi, aby si lehl na zem. Když je neuposlechl, jeden z nich ho deseti ranami zastřelil.
Když policejní náčelník Rodney Monroe zhlédl patnáctivteřinový záznam celé akce, okamžitě střílejícího policistu zatknul. Policistův právník se už ale nechal slyšet, že jeho klient postupoval správně a Jonathan Ferrell představoval nebezpečí proto, že nerespektoval policistovy pokyny a byl tudíž nevyzpytatelný.
Georgia Ferrell se bojí, že soudci tomuto výkladu uvěří. Sama považuje práci policisty za velmi důležitou, zároveň si ale uvědomuje, že mnozí toho zneužívají. „Společnost nás naučila, že policista má vždy pravdu,“ tvrdí. „To se musí změnit.
