ČSSD si stěžovala u Ústavního soudu, že byl zneužit stav legislativní nouze, který loni vyhlásilo předsednictvo sněmovny. To svolalo v jediný den mimořádnou schůzi a údajně bezdůvodně zrušilo obecnou rozpravu, která měla předcházet hlasování o zákonu o balíčku škrtů. Zákon pak schválil Senát, svolaný ve starém složení, ačkoli již bylo po volbách do horní komory, ve kterých vládní koalice ztratila většinu.
Čtěte, jak rozhodl Ústavní soud |
V pondělí dal Ústavní soud ČSSD za pravdu, zákon ale nezrušil okamžitě. Nečasova vláda tak má čas do konce roku, aby zákon přijala znovu.
Zákon obstál neobstál
Šest z patnácti ústavních soudců se však s konečným verdiktem neztotožnilo. Soud proto rozhodl s nejtěsnější možnou většinou. Odlišná stanoviska k nálezu zaujali kromě Stanislava Balíka také Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecka, Jiří Mucha a Michaela Židlická.
"Dobrá zpráva je v tom, že Ústavní soud právě vydává volné pokračování příběhů o královně Koloběžce I. Podařilo se, že napadený zákon obstál a zároveň neobstál.," nesouhlasí s rozhodnutím Ústavního soudu jeden z jeho členů - soudce Balík, který hlasoval pro zamítnutí návrhu ČSSD.
Čtěte také |
"Dvousethlavému drakovi byla uťata většina jeho hlav, tyto se však mohou odkutálet pod sprchu živé vody a do shora uvedeného data stihnout přijetí téhož zákonného textu," upozorňuje Balík pohádkovou metaforou následky rozhodnutí Ústavního soudu.
"Pouze pokud by se to nepodařilo, vstala by možná z mrtvých již pár měsíců trouchnivějící předchozí právní úprava," završuje své odlišné stanovisko soudce Balík.
Soudce Mucha označuje rozhodnutí soudu za alibistické. Podle soudkyně Janů je celý problém politická záležitost. "Předložený návrh, dle mého názoru, je problémem primárně politickým, nikoliv ústavněprávním. Považuji jej za projev úpadku politické a právní kultury, v lidské rovině prosté slušnosti, a to napříč politickým spektrem," píše ve svém stanovisku k rozhodnutí Ústavního soudu Janů.
O čem je balíček škrtů1. Nemocenská se vyplácí po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent. 2. Stát nemocenskou proplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto předchozího 15. dne. Zaměstnavatelé tak proplácejí o týden navíc. Opatření bude platit tři roky. 3. Sazba pojistného na sociální zabezpečení je pro zaměstnavatele zachována na 25 procentech (nebyla snížena na 24,1 procenta). 4. Zaměstnavatelé si nemohou odečíst polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět. 5. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, jestliže si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší. 6. Zaměstnavatelé do 25 zaměstnanců se mohou přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší (z 2,3 procenta na 3,3 procenta). Díky tomu si mohou odečíst z pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dočasné pracovní neschopnosti. 7. Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci a OSVČ zůstává na úrovni roku 2010, což je 72násobek průměrné mzdy. 8. Omezení výplaty sociálního příplatku pouze pro rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené či dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě. Dále náleží rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postiženým nebo je sám nezaopatřeným dítětem a je současně dlouhodobě zdravotně postiženým nebo dlouhodobě nemocným. 9. Změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. Celková vyplacená částka se sjednotila s dvouletou variantou na 216.600 korun. Současně došlo ke zkrácení lhůty, ve které si rodič může zvolit tříletou variantu pobírání rodičovského příspěvku z 21 měsíců na 9 měsíců věku dítěte. U čtyřleté varianty tak byla zkrácena doba, po kterou rodič pobírá 7600 korun. Od desátého měsíce do čtyř let věku dítěte rodiči v případě čtyřleté varianty náleží 3800 korun. 10. Porodné se vyplácí pouze za první narozené dítě výhradně těm rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima. 11. Přibylo důvodů, ze kterých je možné agentuře práce odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání. 12. Lidé registrovaní na úřadu práce nemohou pobírat dávky a současně pracovat, jak tomu bylo v minulosti ve vybraných případech. 13. Lidé, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, mají nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti, ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. 14. OSVČ má nárok na překlenovací příspěvek, pokud není registrována jako uchazeč o zaměstnání. 15. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému. 16. Příspěvek na péči se v prvním stupni snížil z 2000 na 800 korun měsíčně. 17. Vláda může nařízením stanovit okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. |
