11. července 2016 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Děti k vám nechtějí, cítila jste se
jen ublížená, vzkázal soud Michalákové

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 145Diskuse
Eva Michaláková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Eva Michaláková | foto: Anna Vavríková, MAFRA
PRAHA Medializace a nechuť chlapců vrátit se k matce. To jsou dva argumenty, na kterých stojí rozhodnutí norského soudu v případu Evy Michalákové. Ten na konci května rozhodl o tom, že česká matka ztrácí rodičovská práva na své dva syny, s adopcí navrhovanou úřadem Barnevernet ale nesouhlasil. Server Lidovky.cz exkluzivně získal překlad norského rozhodnutí.

„Ani jedno z dětí nebude vráceno k matce. Soud ji zbavuje rodičovské odpovědnosti k oběma chlapcům, otci ji ponechává. Žádné z dětí nemá právo styku ani s jedním z rodičů a neuděluje se souhlas s adopcí,“ stojí na předposlední stránce třicetistránkového rozsudku z letošního května v případu české matky Evy Michalákové.

Server Lidovky.cz s pomocí dokumentu zrekonstruoval hlavní argumenty norského soudu, proč potvrdil předchozí rozhodnutí sociálního úřadu Barnevernet a z jakého důvodu vyslovil nesouhlas s adopcí mladšího ze synů.

Matka ne, otec ano

Okresní soud v Hokksundu, který leží zhruba 65 kilometrů západně od Oslo, v úvodu rozsudku upozornil na pochybení při rozhodování předešlých instancí. Totiž: děti byly Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi odebrány v roce 2011, a to kvůli údajně špatné výchově a sexuálnímu zneužívání. Policie vše nakonec odložila s tím, že se podezření nepotvrdilo. Jenže sociální úřad Barnevern už poté umístění chlapců u pěstounů obhajoval tím, že si v náhradní rodině zvykly, a neposuzoval, zdali je Michaláková schopná se o syny řádně starat.

A právě soud v Hokksundu se tento nedostatek snažil napravit. „Soud na základě důkazů konstatuje, že schopnost matky pečovat o děti se od roku 2012, kdy byly děti umístěny do náhradní péče, zlepšila,“ píše předsedkyně soudu Ann Mikalsenová zhruba v polovině rozsudku. V té souvislosti zopakovala, že česká matka už tři roky žije ve společné domácnosti s novým partnerem i jeho šestiletou dcerou. Zaměstnaná je jako zástupkyně učitelky v mateřské školce a částečně působí také jako asistentka na škole základní.

  • „Soud věří výpovědi dětí. Denisovi bylo 10 let, když mluvil se svou mluvčí. Z jeho popisu zprostředkovaného pěstounskou rodinou i dalšími svědky má soud za to, že dobře chápe, čeho se případ týká. Jeho výpovědi působí jako dobře promyšlené a přiměřené. Soud jeho vysvětlení přikládá velký význam."
  • Soud v této souvislosti připomněl předchozí vyjádření syna Davida. Ten se u soudu prořekl, že mu pěstounka řekla, že jeho (biologická) matka je zlá. Na základě vysvětlení jeho náhradní matky soud nakonec konstatoval, že se nejednalo o manipulaci.

Nicméně s ohledem na takzvaný „nejlepší zájem dítěte“ soud dále argumentuje, že ani jeden z chlapců se k matce vrátit nechce.

„Denis se jednoznačně vyjádřil, že zpátky k matce se odstěhovat nechce. A to jak verbálně, tak také fyzicky, když se na toto téma zavedla řeč,“ stojí například v rozsudku s tím, že se mu při řeči o matce údajně „udělal v krku knedlík“. Psycholožce se chlapec údajně svěřil, že byl „ze strany otce vystaven násilí a také byl svědkem násilí mezi rodiči“. Podle soudu se podobně vyjádřil i Denisův mladší sourozenec David – oba dva si prý přejí zůstat u pěstounů. „Prosí, aby s (biologickou) matkou nemusel komunikovat,“ uvedl podle soudkyně.

Sama Michaláková se u soudu bránila tím, že oba syny jí Barnevern neumožnil dlouhou dobu vidět a že netuší, jakou verzi příběhu její synové převzali od pěstounů. Dokonce hovořila o tom, že děti jsou „zmanipulované“. Květnový soud navíc pracoval s výpověďmi dětí, která byla provedena zhruba před rokem. V tu dobu bylo Denisovi deset a Davidovi šest let. Ani tak se soud nezabýval otázkou, z jakého důvodu děti k matce zpátky nechtějí, a pracoval s hypotézou, že návrat by neunesly.

Schůzky s dětmi

2016

  • bez schůzky

2015

  • březen - schůzka s Davidem
  • srpen - schůzka s Davidem

2014

  • březen - schůzka s Denisem a Davidem; přítomný byl i dědeček chlapců, toho k nim ale nepustili

2013

  • únor - schůzka dědy s oběma chlapci
  • září - schůzka s Davidem

Pro připomenutí: mladšího syna Davida viděla Michaláková za poslední dva roky jen párkrát, naopak se starším synem se už zhruba dva roky neviděla (viz box Schůzky s dětmi).

Soudkyně v rozsudku také vcelku detailně popisuje zdravotní stav obou chlapců. Redakce však tyto informace s ohledem na skutečnost, že se jedná o nezletilé děti, nezveřejňuje.

Medializace případu

Druhým a zásadním argumentem, o který norský soud opírá své rozhodnutí, je „rozsáhlá medializace případu“.

„Dostal se do úvodních zpráv v rádiu, televizi, novinách i na internetu. Denis pěstounům, úřadu pro sociálně právní ochranu dětí a mluvčí (ustanovená pro komunikaci dětí s úřady; pozn. red.) řekl, že už matce nevěří a že to mimo jiné souvisí s tím, že jej vystavila médiím,“ vysvětluje soudkyně.

Z dalšího je patrné, že soud, potažmo sociální úřad Barnevernet, si hlídají, jaké zprávy se o celé kauze v českých médiích objevují.

„(Matka) dále poskytovala rozhovory české televizi, rozhlasu i novinám o přestávkách i před hlavním líčením a také ještě několik dní poté,“ vyčetla soudkyně Michalákové a o pár řádků dále ještě přitvrdila: „Soustředila se na to, že jí bylo ublíženo, protože jí byly odebrány děti. Cítí, že ve své zoufalé situaci nemá žádné jiné možné prostředky než využití svobody projevu. Matka u soudu přiznala, že to (medializace) může mít negativní stránky, avšak neprojevila žádné pochopení pro ublížení, které prožívají její děti.“ Soud na základě toho dospěl k názoru, že zveřejnění případu „podtrhuje matčinu nedostatečnou schopnost vidět perspektivy dětí a vyhovět jejich potřebám“.

Stopka na adopci

V závěru třicetistránkového dokumentu dochází norský soud k závěru, že Michaláková není schopna zajistit svým synům potřebnou péči. Právě proto ji zbavil rodičovských práv, která však naopak ponechal otci Josefovi Michalákovi. A to dokonce přesto, že se v rozsudku přiklonil k závěru předchozí soudní instance. Podle té byl „hlavní příčinou problémů, se kterými se Denis potýkal, otec“. Za zanedbávání péče byla podle tvrzení soudu Michaláková spoluzodpovědná, což dětem způsobilo trauma. Jakým způsobem a co konkrétně, už ale rozsudek nezmiňuje.

Nicméně soud posvětil ‚stopku‘ pro oba rodiče a znemožnil jim se s dětmi vídat. Podle Barnevernu probíhaly schůzky s dětmi doposud v pořádku, dle výpovědi pěstounů prý ale chlapci vykazovali „negativní reakce“. „Pokud jde o otázku styku s otcem, vycházel soud z usnesení krajské komise (Barnevernu) z února 2012. Otec nemá dostatečnou schopnost sebeovládání a nezvládá svou agresivitu, navíc vůči dětem vystupoval urážlivě,“ napsala soudkyně do rozsudku.

Pro obhajobu nulového styku se syny zmiňuje soud i zdravotní diagnózu Josefa Michaláka, kterou redakce opět s ohledem na ochranu osobních údajů nezveřejňuje. I tak soudkyně označila jeho chování za „pozitivní“. „Prohlásil, že si pouze přeje omezený styk, který je přizpůsobený potřebám dětí. Dále uvedl, že ke styku může dojít, až na něj budou děti připraveny“ uvedla v rozsudku.

„Mezi jednotlivými styky uběhla dlouhá doba a je přirozené, že David byl zpočátku mírně odtažitý. Přestože styky probíhaly dobře, dospěl soud po celkovém uvážení k tomu, že v současné době není v Davidově nejlepším zájmu mít styk s matkou,“ uzavřela nakonec.

Adopci soud v závěru odmítl z toho důvodu, že by se přetrhaly vazby nejen k matce a otci či prarodičům, ale i vztahy k sourozencům. „Pokud bude David dán k adopci, získají oba bratři rozdílný status. Ačkoli to pro Davida nebude v současné době patrné, v budoucnosti to pro něj může být významné. Adopce může vést k tomu, že Davidova vazba k bratrovi bude oslabena,“ uvádí soudkyně.

Sexuální zneužívání?

  • O sexuálním zneužívání, kterému měly být oba chlapci ze strany rodičů vystavováni, jsou v rozsudku z květnového soudu prakticky dvě zmínky.
  • V první části se soud odvolává na předchozí rozhodnutí z roku 2012, které „bylo založeno na předpokladu, že děti byly vystaveny sexuálnímu zneužívání ze strany rodičů. Krajský soud v odvolání dospěl k závěru, že neexistují dostatečné důkazy pro to, že by matka děti sexuálně zneužívala“.
  • Podruhé soud hovoří o tomto závažném obvinění ke konci dokumentu, avšak bez jakýchkoli dalších podrobností: „Podle výpovědi pěstounky Denis vyprávěl, že mezi rodiči chlapců probíhala válka. On i jeho bratr dostali strach a schovali se pod postel, anebo museli několikrát čekat venku, zatímco rodiče se uvnitř bili. Dále Denis vyprávěl, že ho otec bil a jednou ho uhodil do oka tak, že mu tekla krev, a musel o pomoc zavolat souseda. Kvůli tomu, že byl Denis také vystavený sexuálnímu zneužívání, shledává soud, že styk s otcem povede u Denise k obnovování jeho traumatu.“
  • 145Diskuse
Hana Mazancová

Autor

Hana Mazancováhana.mazancova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz