16. března 2017 6:54 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Rozsvěcování Lucerny. Novátorská řešení, železobetová konstrukce i moderní průčelí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
| Město ve městě. Pasáž Lucerna je navržena velkoryse, vzniká tu jakési náměstí... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy | Město ve městě. Pasáž Lucerna je navržena velkoryse, vzniká tu jakési náměstí... | foto:  Michal Šula, MAFRA
Minulé vydání Orientace přineslo na tomto místě text o dvou moderních stavbách, které se právě staly národními kulturními památkami (Žeh uprostřed krásy). Dnes přidáváme třetí – pražský palác Lucerna, který se po letech chátrání konečně dočkal postupných oprav.

Lucerna, vybudovaná v letech 1906–1920 po etapách na protáhlé parcele mezi ulicemi Vodičkovou a Štěpánskou (Vodičkova 36, Štěpánská 61, čp. 704/II), patří k důležitým příkladům architektonické moderny a reprezentuje typ velkoryse řešené polyfunkční budovy s pasážemi.

V centru metropole by se našly architektonicky kvalitnější stavby tohoto typu, jako je palác Koruna na nároží ulice Na Příkopě a Václavského náměstí nebo Šupichovy domy, které zase tvoří nároží tohoto náměstí a Štěpánské ulice (a s Lucernou na východní straně přímo sousedí – viz Orientace 10. října 2015). Statut památky však Lucerna v této konkurenci získala jistě právem. Vedle uměleckých kvalit totiž vyniká i novátorským technickým řešením svého Velkého sálu v podzemí, jehož velkorozponovou železobetonovou konstrukci navrhl profesor Stanislav Bechyně. A pak je tu ještě další závažný argument: Lucerna hostila řadu skvělých koncertů a společenských akcí a v tomto směru nemá v Praze konkurenci.

Naplnila se tak vize jejího hlavního tvůrce, stavebního podnikatele Vácslava Havla, který toužil po vzoru Paříže nebo Berlína vybudovat dům, který by plnil funkci kulturně-společenského centra. Jsou v něm živé pasáže s obchody, módními salony, restauracemi, bary a kavárnami, ale také kanceláře a byty. A rovněž velký víceúčelový sál (původně v něm mělo být kluziště), salonky, biograf a vše završí střešní vyhlídková kavárna.

Charakteristický vstup do Paláce Lucerna. Svůj název získal objekt díky ženě Ing. Václava Havla (dědečka bývalého prezidenta Václava Havla) Emillie Pavelkové. Když jí Havel ukázal v roce 1908 návrh fasády domu, řekla, že jí připomíná lucernu.
Velký sál měl být původně hokejovým stadionem. Rozměrově ale nevyhovoval a tak se z něj stal prostor, ve kterém se pořádají kulturní akce. Velký sál v Lucerně je i oblíbeným místem pro konání maturitních plesů. V lednu vychází ples téměř na každý den.

Pojďme si nyní autora této myšlenky blíže představit. Vácslav Havel se narodil na pražské Malé Straně v roce 1861. Navštěvoval pražskou techniku, ale z finančních důvodů musel studia přerušit (titul „ingenieur“ získal až v roce 1917). Vybudoval ale úspěšnou stavební firmu a postupně v centru Prahy vystavěl celkem 15 činžovních domů.

Ty nejstarší měly neorenesanční nebo neobarokní fasády, ale v letech 1900–1905 vzniklo několik činžáků v secesním stylu s velkými okny, balkony a lodžiemi. K těm nejzdařilejším patří dva domy v Haštalské ulici 4 a 6, jejichž působivý dekor navrhl známý architekt Osvald Polívka; podobně, jako průčelí za války vybombardovaného činžáku v Resslově ulici 6.

Polívka možná spolupracoval s Havlem i na projektu dvou identických, leč nesousedících staveb na Rašínově nábřeží. V jednom z nich – domě U Dvou tisíc (název dle čísla popisného) Vácslav Havel se svou rodinou bydlel. Poslední Havlovou stavbou byl dům s tiskárnou Národních listů v Opletalově ulici 3 z roku 1911, ten byl však přede dvěma lety zbořen. Většinu výše zmíněných staveb Havel také vlastnil. Stále však měl v hlavě sen o výstavbě velkého polyfunkčního paláce – Lucerny. Aby jej mohl realizovat, své činžáky musel prodat (s výjimkou domu U Dvou tisíc).

Bazar

Výstavba Lucerny probíhala po etapách. Nejdříve se začalo stavět v roce 1907 ve Vodičkově ulici. Průčelí domu je krásnou ukázkou architektonické moderny a je možná výtvarně nejzajímavější partií paláce. Tvoří je rozměrná okna a útlé parapetní pásy z umělého kamene, či lizény, kryté kamennými deskami a lemované mosaznými pásky. Průčelí je ukončeno průběžným balkonem, podepřeným bronzovými konzolami s geometrickou dekorací, atikovým štítem a dvěma postranními štítky nad dvojicí arkýřů. Štukový dekor se omezuje jen na dva maskarony na atice (sochařem byl pravděpodobně Václav Prokop).

Autorství průčelí není zcela jasné, ale snad je opět Polívkovým dílem. Koneckonců tento pražský architekt navrhl v obdobném duchu v roce 1912 i dvě další – bohužel neprovedené stavby ve Vodičkově ulici – palác České banky a druhý palác U Nováků.

Lucerna v celé své kráse. Začala se stavět v roce 1997 a dokončena byla roku 1921. Nyní čeká na potřebnou kompletní rekonstrukci. Byla jednou z prvních železobetonových staveb v Praze.

Lucerna v celé své kráse. Začala se stavět v roce 1997 a dokončena byla roku 1921. Nyní čeká na potřebnou kompletní rekonstrukci. Byla jednou z prvních železobetonových staveb v Praze.

Lucernou prochází pasáž, která se v další etapě výstavby rozšiřuje – tento úsek pak nesl název Bazar, což je výstižné i proto, že výzdoba sleduje módní trendy té doby, které mimo jiné těží z orientálních motivů. Oblíbené byly ovšem i dekorace ve stylu rokoka, empiru nebo biedermeieru, jak je patrné třeba na výzdobě kina, kavárny nebo Zrcadlového a koneckonců i Velkého sálu. Průčelí do Štěpánské ulice je sice mladší, než to do Vodičkovy, ale působí těžkopádněji. Oživením je luxferová markýza nad vstupem do pasáže. Autorem architektonického řešení té novější části Lucerny je méně známý projektant Dobroslav Hnídek.

Palác ale procházel postupně dalšími úpravami. Kdysi například hostil také „žaponskou čajovnu“ cestovatele Joea Hlouchy, autorem známého baru U Černého koníčka byl zase ve třicátých letech architekt Vladimír Grégr.

Budovatel paláce Vácslav Havel, stavitel, mecenáš a také stoupenec theosofie a okultismu zemřel v roce 1921. Lucerna i po jeho smrti hostila řadu známých osobností, například Jana Kubelíka, Emu Destinnovou, Maurice Chevaliera nebo Louise Armstronga. V 90. letech byla vrácena rodině. Jeho současná majitelka Dagmar Havlová – choť Ivana Havla – palác postupně rekonstruuje a vrací mu původní lesk. Snad se nakonec podaří otevřít i vyhlídkovou střešní kavárnu...

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Service & Trade for Companies s.r.o. - Tomáš Válka
Obchodní zástupce/kyně

Service & Trade for Companies s.r.o. - Tomáš Válka
Moravskoslezský kraj