18. července 2015 8:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rozumějí jen razítku a slovu Debrecín. Reportáž z azylového vězení pro uprchlíky

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Uprchlíci z válkou rozvrácené Sýrie odpočívají na silnici | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Uprchlíci z válkou rozvrácené Sýrie odpočívají na silnici | foto: Reuters
BUDAPEŠŤ/BICSKE Většina žadatelů o azyl, kteří skončí v maďarských záchytných centrech, do týdne zmizí ze země. Využívají k tomu i přesunů do jiných zařízení, k nimž dostanou pokyn od tamních úřadů. Jejich cílem jsou státy západní Evropy.

Je všední den, něco po poledni a přibližně dvanáctitisícové Bicske, vzdálené asi půl hodiny jízdy od Budapešti, se zdá být dokonale obyčejným maloměstem. Alespoň zdánlivě.

Na samém okraji města mezi poli u místního hypermarketu to ale až nebývale žije. Na trávě na dece před ním vysedává asi desetičlenná skupina, muži i ženy dohromady. Po silnici směřující ven z města lidé čile korzují. Všichni jsou to na první pohled cizinci – z Afriky, Blízkého východu a řada evidentně z ještě z mnohem větší dálky, dá se vyčíst z jejich tváří. Někteří si vykračují směrem k obchodu, jiní se z něj s pár drobnostmi k jídlu vracejí.

Míří na okraj zástavby, do nízkých podlouhlých domků se zelenými střechami, které se rozprostírají za asi dvoumetrovým plotem – jednoho z asi tuctu maďarských táborů pro běžence. Mají štěstí, tenhle je s „otevřeným režimem“, takže mohou volně ven. Stačí si „pípnout průchodku“ na turniketu u vchodu. Kdy se vrátí, a jestli vůbec, záleží na nich.

REPORTÁŽ Z MAĎARSKO-SRBSKÝCH HRANIC

Většina tak učiní jednou, dvakrát, možná ještě párkrát a pak zamíří za hranice dál na Západ. Oficiální data maďarských imigračních úřadů z počátku tohoto roku ukazují, že asi 80 procent z utečenců opustí Maďarsko ještě během prvního týdne. Formálně sice požádali v zemi o azyl, ale jen proto, že jejich pokus o cestu do západoevropských států skončil zadržením policií. Zůstat v Maďarsku v drtivé většině nechtějí. Pokud ale o azyl nepožádají, čeká je deportace do země, odkud přišli, zpravidla do Srbska.

Azylová vězení

O volném odchodu si mohou nechat zdát ti, kteří skončí v maďarských detenčních centrech. O režimu, jaký v nich panuje, výmluvně svědčí to, že jim nevládní organizace přezdívají „azylová vězení“. Úřad vysokého komisaře OSN před čtyřmi lety varoval, že v jednom takovém v Nyírbátoru dozorci nuceně podávali více než 900 zadrženým Rivotril, lék používaný při epileptických záchvatech a úzkosti. Zadržení po něm byli otupělí a nekladli odpor.

Po četné mezinárodní kritice maďarská vláda v polovině roku 2013 upravila právní rámec, na jehož základě může žadatele o azyl držet pod zámkem, výsledek je ale prakticky stejný. Od půlky roku 2013 Maďaři do detence umístili na osm tisíc z nich. Dle jakého klíče, vědí jen maďarské úřady.

Syrští uprchlící míříci do Maďarska přes Srbsko.
Sen jménem Schengen. Zatímco dříve bylo na srbsko-maďarské hranici hodně Kosovanů, dnes převládají Afghánci, Pákistánci, Syřané nebo Iráčané.

Před vrátnicí tábora v Bicske postává asi pětičlenná skupinka mladých Afghánců. Ani jednomu nebude víc než 25 let. Všichni zírají do papíru hutně popsaného v maďarštině a dohadují se mezi sebou. Jediné, čemu rozumí oni i já, je „Debrecen“, včerejší datum a kulaté razítko dole na druhé stránce. Dává tušit, že sedmnáctiletý Osman z Mazár-e Šarífu, jak se představil, bude přemístěn do skoro 300 kilometrů vzdáleného tábora v druhém největším městě Maďarska. Tedy, přesnější by bylo říci, že „se“ sám přemístí. Žádný transport ho totiž nečeká.

Součást hry

„Tohle je obvykle chvíle, kdy se řada z nich rozhodne odejít na západ. Myslím, že je to součástí hry, že je nikdo na místo neeskortuje,“ vysvětluje Gábor Gyulai z maďarské pobočky Helsinského výboru. Ten je jedinou nevládní organizací v zemi, která žadatelům o azyl poskytuje právní asistenci – ročně asi tisícovce z nich.

Gyulai připouští, že současný stav, kdy žadatel o azyl dostane pouze instrukce, kterým obvykle ani nerozumí, a garanci cesty po maďarské železnici zadarmo, zcela očividně nahrává tomu, že zemi drtivá většina z nich opustí. „V tuto chvíli asi jenom tři tisíce žadatelů o azyl trvale zůstávají v zemi,“ vysvětluje. Je to podle něj jeden z mnoha způsobu, jak si vláda legální cestou snaží ulehčit od četných žádostí o azyl, jejichž počet od roku 2012 strmě roste. Jen za prvních šest měsíců tohoto roku jich Budapešť eviduje přes 60 tisíc, tedy asi o 20 tisíc víc než za celý loňský rok.

Repertoár prostředků, jimiž se vláda Viktora Orbána snaží čelit běžencům proudícím přes jižní hranici, je ovšem podstatně širší. Jedním z posledních je budovaný čtyřmetrový plot podél hranice se Srbskem. Podle Gyulaie se tak ale Maďarsko problému nezbaví. „Plot může podle mezinárodního práva stát pouze na maďarském území, ne na imaginární hraniční čáře. To znamená, že pokud se někdo na druhé straně plotu chytí a bude se domáhat azylu, je fakticky na maďarské půdě a v kontaktu s maďarskými úřady, což znamená, že Maďarsko musí dostát veškerým závazkům vyplývajícím z mezinárodního práva,“ vysvětluje.

Stavba plotu je tak podle něj zejména adresným sdělením maďarským voličům. Říká, že vládní Fidesz se tak svým navenek rozhodným postojem proti ilegální imigraci snaží přilákat zpět voliče, kteří mu od loňského vítězství v parlamentních volbách utekli k výrazně pravicovějšímu Jobbiku. A běženci jsou také tématem, které podle něj velice dobře odpoutává pozornost veřejnosti od vlastních korupčních skandálů a vnitřních problémů.

Maďarští vojáci staví hraniční plot, který má bránit nelegálním migrantům ve vstupu do země.

Maďarští vojáci staví hraniční plot, který má bránit nelegálním migrantům ve vstupu do země.

Pracovní tábory pro běžence?

Protiimigrantská rétorika ze strany vlády podle Gyulaie neustále graduje. Připomíná, že z vládních kruhů zaznívaly i názory, aby byli všichni, kdo usilují o ilegální přechod hranice, okamžitě posláni zpět, a pokud se jim to přesto podaří, aby byli zatčeni a donuceni pracovat.

„V regionu, kde ještě stále existuje živá vzpomínka na pracovní tábory a deportace, je něco takového naprosto nepřijatelné,“ namítá.

  • 4Diskuse
Ivana Milenkovičová

Autor

Ivana Milenkovičováivana.milenkovicova@mafra.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz