Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Rozzuřený dav Norů před soudem chtěl Breivikovu smrt

Svět

  6:57aktualizováno  16:21
OSLO - Norský terorista Anders Behring Breivik poprvé stanul před soudem. Na policejní konvoj, který ho převážel, se před budovou soudu vrhli rozzuření mladí lidé. Bušili do oken auta, ve kterém měl Breivik přijet. Přitom volali, že zradil Norsko a že si zaslouží smrt.

Anders Behring Breivik v policejním autě foto: Reuters

Po neveřejném jednání soud oznámil, že Breivik byl obviněn z terorismu a byla na něj uvalena osmitýdenní vazba. K oběma útokům se podle soudu doznal, vinu ale nepřiznal. Čtyři týdny - do 22. srpna - bude na kompletní izolaci. Nedovolí mu návštěvy, číst noviny ani dopisy, uvedl norský soudce. Výjimku bude mít jen jeho právník. Vazba může být později prodlužována.

"Chtěl jsem zachránit Norsko a západní Evropu před kulturním marxismem," řekl Breivik před soudem. Obvinil Norskou dělnickou stranu, že do země "masově importovala muslimy," dodal soudce.

"Obviněný dnes učinil prohlášení, ve kterém se dožadoval dalšího vyšetřování včetně toho, že 'existují další dvě buňky v jeho organizaci'," řekl soudce. Podrobnosti o těchto údajných dvou buňkách soud ale odmítl uvést. Samotný soudní proces by podle odhadů policie i soudu mohl začít až za rok.

Líčení se uzavřelo veřejnosti proto, aby útočník nemohl šířit názory ze svého manifestu.

Útočník před soudem uvedl, že jeho cílem nebylo zabít tolik lidí, ale vyslat tak silný signál, který by nemohl být špatně pochopen. Také řekl, že vládní Norská dělnická strana zničila norskou kulturu, proto musí převzít za tuto zradu odpovědnost. Vinu podle soudu za masakr nepřiznal. Policie veze Breivika k soudu.

"Na základě informací o případu soud dospěl k závěru, že dnešní slyšení zadrženého by se mělo uskutečnit za zavřenými dveřmi," uvedl soud v oficiálním prohlášení. "Je zřejmé, že jsou konkrétní informace o tom, že veřejné stání za přítomnosti podezřelého by mohlo rychle vyústit v mimořádnou a velmi složitou situaci z hlediska vyšetřování a bezpečnosti," zdůvodnil soud své rozhodnutí.

ČTĚTE TAKÉ:

Ve 12:00 si celá země památku obětí násilných činů připomněla minutou ticha. Ve státu s téměř pěti miliony obyvatel lidé ustali v práci, zastavily se vlaky a v hlavním městě Oslu utichl provoz v ulicích. Norský král Harald V. a premiér Jens Stoltenberg se tiché vzpomínky zúčastnili v aule univerzity v Oslu. Jako první se zapsali do kondolenční knihy. Občany k respektování minuty ticha vyzvaly i vlády ostatních skandinávských zemí a Islandu.

Chtěl zabít i expremiérku
Breivik měl v úmyslu zabít i bývalou trojnásobnou norskou premiérku Gro Harlemovou Brundtlandovou, která je ve světě jednou z nejznámějších norských politických osobností. Podle norského deníku Aftenposten to dvaatřicetiletý podezřelý uvedl při výslechu. Bývalá norská premiérka Gro Harlem Brundtlandová a bývalý americký prezident Jimmy Carter

Breivik političku označovanou za "matku země" ve svém manifestu zveřejněném na internetu označil za "vražedkyni země". Policii prý řekl, že se s příjezdem na ostrov opozdil. Podle jeho představ se prý neodehrály ani předchozí exploze ve vládní čtvrti v norské metropoli Oslu, při nichž zemřelo nejméně sedm lidí. Měly prý být mnohem mohutnější.

Mezi oběťmi krveprolití na ostrově je i jedenapadesátiletý nevlastní bratr norské korunní princezny, policista Trond Berntsen, jenž byl zastřelen, když chtěl ochránit svého desetiletého syna. Berntsenův otec byl manželem matky princezny Marit Tjessemové. Berntsen byl na letním táboře sociálnědemokratické mládeže mimo službu, ale není vyloučeno, že pořadatelům pomáhal jako hlídač.

DOŽIVOTNÍ TREST V NORSKU NENÍ. DOŽIVOTÍ ANO

Maximálně ke 21 letům může být v Norsku odsouzen pachatel i těch nejhorších zločinů. Ve výjimečných případech ale může být tento trest ještě prodlužován. Za každou oběť 82 dnů za mřížemi. Takto by "v přepočtu" vypadal trest pro pachatele pátečních útoků v Norsku, pokud by se vzala v úvahu zažitá praxe tamní justice. A jestliže by počet mrtvých zůstal na bilanci ze včerejšího večera, tedy 93.

Norsko totiž jako jedna z mála evropských zemí nemá v trestním řádu doživotní trest. Maximální výše jednorázově stanoveného pobytu za mřížemi je 21 let, v případě dobrého chování mohou být trestanci navíc propuštěni na svobodu i dříve. Přesto by útočník ze žaláře už nemusel vyjít.

V Norsku existují dva typy 21letých trestů. Ten první je s pevně danou délkou uvěznění, byť po uplynutí dvou třetin trestu (14 letech za mřížemi) mohou být předčasně propuštěni. Druhým typem je trest bez pevně stanovené délky. I tady je sice stanovena maximální hranice 21 let a i v tomto případě přichází v úvahu dřívější propuštění (o to může odsouzenec požádat nejdřív za 10 let). Pokud je ovšem vězeň shledán nadále nebezpečným pro společnost, může být na základě soudního verdiktu držen za mřížemi až o pět let déle. A tato procedura se může opakovat – teoreticky celý zbytek jeho života. Zatím se tak ale nestalo.

Autoři: , ,

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...