Ruská jaderná ponorka pohřbila 20 lidí

"Více než dvacet lidí zahynulo 8. listopadu během námořních zkoušek, když se náhodně spustilo hasicí zařízení na jaderné ponorce tichomořské flotily," řekl mluvčí ruského námořnictva Igor Dygalo. Ponorku po doplutí na základnu podle velitele ruského námořnictva, admirála Vladimira Vysockého, prozkoumali specialisté. Podle nich plavidlo nijak neutrpělo zásahem protipožárního zařízení a technicky je v pořádku. Námořnictvo se podle admirála zúčastní vyšetřování, které má odhalit příčiny nehody. Mluvčí námořnictva výslovně zdůraznil, že jaderný pohon
plavidla je v pořádku a radioaktivita je v normě.

Z 20 mrtvých podle upřesněné informace Sergeje Markina z týmu vyšetřovatelů prokuratury tři pocházeli z řad posádky a 17 bylo členy předávací komise z loděnic v Komsomolsku na Amuru, které ponorku vyrobily. Vyšetřovatelé současně zahájili trestní stíhání podle paragrafu o způsobení smrti či těžké újmy v důsledku porušení pravidel při plavbě vojenských plavidel.

Příčinu nehody však určí až vypracovaná expertíza. Podle vojenského odborníka citovaného ruskými agenturami se hasicí zařízení spustilo v jednom nebo dvou odděleních ponorky v důsledku "technických chyb", jichž se na palubě dopustil personál z loděnic. Dygalo řekl, že šlo o "neschválenou aktivaci" hasicího systému. Ten při spuštění uvolňuje freon. Přesné okolnosti neštěstí nebyly zatím zjištěny.

Mluvčí námořnictva neuvedl jméno ponorky, ale oznámil, že  se ponorka pohybovala v Japonském moři.  Podle mluvčího bylo na palubě během cvičení 208 lidí, z toho 81 námořníků, zbytek
byli mechanici z loděnic, kde bylo plavidlo postaveno.

Agentura Reuters cituje zdroj Amurských loděnic, podle kterého se nehoda stala na palubě útočné ponorky Něrpa (Tuleň), která patří do modernizované třídy Projekt 971 Ščuka-B (Štika). NATO řadí tento typ ponorek označuje kódovým názvem Akula II. Teprve minulý týden prý absolvovala první ponor a do výzbroje vojenského námořnictva měla být plně zařazena koncem roku.

Od potopení ponorky Kursk se jedná o nejvážnější nehodu
Nehoda se počtem obětí stala nejvážnější nehodou ruského podvodního plavidla od poloviny srpna roku 2000, kdy se potopila
ponorka Kursk. Na její palubě tehdy zahynulo všech 118 členů posádky.  

Raketonosná ponorka K-141 Kursk se potopila 12. srpna 2000 během vojenských manévrů v Barentsově moři. O tragické události informovala Moskva až s dvoudenním zpožděním, což vedlo ke spekulacím, že se na palubě stroje mohly nacházet přísně tajné zbraně. Rovněž existovaly obavy, že 22 raket Granit, jimiž byl Kursk vyzbrojen, bylo vybaveno jadernými hlavicemi. Tuto domněnku
však Moskva odmítla s tím, že šlo o konvenční hlavice.

O příčině jedné z nejhorších katastrof v Rusku od rozpadu Sovětského svazu se zpočátku pouze spekulovalo. Jako jedna z možností byla uváděna srážka Kursku s jinou, americkou či britskou ponorkou, což však USA i Británie odmítly. Ve hře byla také možnost, že stroj nešťastnou náhodou najel na minu pocházející ještě ze druhé světové války.

Podle závěrů oficiálního vyšetřování se příčinou potopení Kursku stala exploze paliva, které uniklo z jednoho z torpéd převážených na palubě ponorky. Nedlouho po první detonaci následoval ještě druhý, silnější výbuch. Šlo o explozi dalších součástí zbrojního arzenálu, poškozených prvním výbuchem.

Ještě tři dny po nehodě oznámil velitel ruského vojenského námořnictva admirál Vladimir Kurojedov, že záchranářům se podařilo komunikovat s posádkou ponorky pomocí úderů na plášť stroje. Pokus o záchranu přeživších námořníků však komplikovalo mimo jiné špatné počasí, které v oblasti panovalo. Rusko také zpočátku odmítalo nabídky pomoci od Spojených států a Velké Británie. Až čtyři dny po nehodě požádal ruský prezident Vladimir
Putin Británii a Norsko o pomoc.

Jednadvacátého srpna 2000 se týmu hlubinných potápěčů podařilo otevřít jeden z únikových průlezů, přičemž zjistili, že celý vnitřek ponorky je zatopený vodou. Moskva poté oznámila, že celá stoosmnáctičlenná posádka zahynula.

V polovině září 2000 nařídil Vladimir Putin, aby ponorka byla i s těly
mrtvých námořníků vyzdvižena. Ve spolupráci s nizozemskou společností Mammoet Transport začali Rusové v červenci 2001 operaci uskutečňovat. Přední poškozená část Kursku byla odříznuta a zbytek trupu byl pomocí 26 drapáků vyzvednut ze dna. Těla mrtvých námořníků byla posléze pohřbena. Tragedie ponorky Kursk, která byla chloubou ruského válečného námořnictva, měla dopad i na tehdejšího prezidenta Putina. Ten byl podroben kritice veřejnosti za to, že v souvislosti s nehodou ihned nepřerušil svou
dovolenou na Jaltě a že Rusko otálelo se zahraniční pomocí na záchranu posádky.