„Ano, ano, je to tak, vážení diváci. Vrtulník Mi-26 zvedl do vzduchu nepřítelem zasažený vrtulník Mi-24. Váží přes jedenáct tun. Ale pro našeho giganta a rekordmana Mi-26 to je maličkost.“
Zpravodaj ruské televize Hvězda celý rozvášněný komentuje dění za svými zády jako sportovní utkání. Cvičení týlových vojsk ruské armády, které se konalo uplynulý týden v Bělorusku, bylo přitom jen generálkou na vojenskou událost mnohem většího významu – strategické manévry Západ 2017, do nichž zbývají necelé tři týdny.
I když jsou oficiálně prezentovány jako rusko-běloruské, Bělorusko od 14. do 20. září poslouží hlavně svou strategickou polohou na hranici EU. Právě proti tomu nedávno protestoval běloruský opoziční lídr Mikalaj Statkjevič. V pátek ho za to soud potrestal pětidenním vězením. Pro výstrahu. Kdyby náhodou i nadále chtěl bývalý voják bránit ruským tankům ve svobodném pohybu po Bělorusku, trest bude jistě vyšší.
Klid za výhodnou půjčku
Prezident Alexandr Lukašenko je povinen zajistit bezproblémový průběh cvičení už jen proto, že mu ruský protějšek Vladimir Putin jako by náhodou 22. srpna definitivně přiklepl výhodnou půjčku ve výši 700 milionů dolarů. Vzhledem k hospodářské situaci Běloruska je to spíš záchranný kruh než půjčka.
PROCHÁZKOVÁ: Falešná efektivita Stalinovy diktatury oslnila Rusko |
V západních médiích koluje řada dohadů o rozsahu zářijových manévrů, nikdo ale ve skutečnosti přesně neví, kolik vojáků se jich zúčastní. Odhady se pohybují od 12 700 do 100 tisíc. Ruské jednotky však už do Běloruska proudí od 15. srpna.
Cvičení Západ se nekoná poprvé, ale jak napsala ruská Novaja gazeta, tentokrát to bude „nejméně předvídatelný Západ ze všech Západů“. Dle oficiálních prohlášení Moskvy je hlavním cílem nacvičit si obranu Běloruska pro případ agrese.
Ruské ministerstvo obrany přitom zdůrazňuje, že celkem se cvičení zúčastní do 13 tisíc vojáků, z Ruska přijede pouhých 3000 osob a 280 kusů těžké techniky. Na převoz bude zapotřebí 4162 vagonů. Právě tento údaj znejistěl novináře i západní pozorovatele. Na 3000 vojáků a 280 tanků či obrněných transportérů nikdo tolik vagonů nepotřebuje.
Ukrajinci považují cvičení za provokaci
Vyděšeni jsou především Ukrajinci, kteří pokládají manévry u svých hranic přinejmenším za provokaci, ne-li za pokus odebrat Ukrajině další kus území. Navíc se spolu s běloruskou opozicí obávají, že přinejmenším část ruských vojsk se nevrátí do domovských kasáren, ale zůstane „na stráži“ v Bělorusku.
Velitel amerických pozemních vojsk v Evropě, generál Ben Hodges, se domnívá, že na cvičení přijede asi sto tisíc ruských vojáků. To by ale znamenalo, že Moskva i Minsk porušují mezinárodní dohody – podle nich by mělo být cvičení, jehož se účastní více než 13 tisíc vojáků, kontrolováno zahraničními pozorovateli. Ruští opoziční novináři v této souvislosti poukazují na prozíravě zvolený oficiální počet 12 700 vojáků.
Zeď tank nezastaví
Znepokojeni jsou i Litevci, kteří budují na hranicích s Ruskem dvoumetrovou zeď za 3,6 milionu eur. Teď se ale obávají, že Rusové si dělají zálusk na tzv. Suvalský koridor – stokilometrový pás, jenž by mohl spojit Bělorusko s ruskou enklávou – Kaliningradskou oblastí. Pak by se baltské republiky ocitly odříznuté od západní Evropy. Liberálové v litevském parlamentu pokládají tyto obavy za přehnané a zeď za vyhazování peněz – tanky stejně nezastaví. K tomu je zapotřebí solidarita NATO. Rusko od začátku roku 2015 provedlo 124 významnějších vojenských cvičení, NATO pouze 38 srovnatelné úrovně.
V pátek 8. září, kdy už bude Statkjevič pravděpodobně na svobodě, se má v Minsku konat další protest proti cvičení. Hlavní heslo je „Za mírumilovné Bělorusko“. V některých místech metropole se už ale objevily i plakáty s radikálnějším požadavkem: „Ruský vojáku, jdi domů!“
