Moskva zahájila bombardování pozic v Sýrii tento týden a stala se terčem kritiky za to, že útoky nezaměřuje pouze na islamisty, ale že jí jde o podporu režimu prezidenta Bašára Asada.
Jednání ve francouzské metropoli, které se týkalo Sýrie i Ukrajiny, se účastnila i německá kancléřka Angela Merkelová. Ukrajinské části jednání pak také ukrajinský prezident Petro Porošenko. Jak po schůzce kancléřka uvedla, obě krize nejsou provázané a Západ nebude dělat ústupky vůči Rusku v souvislosti s Ukrajinou, aby na oplátku získal podporu Moskvy pro své kroky v Sýrii.
Krátké operace
„Vždy existuje riziko, že se tam uvázne, ale v Moskvě se hovoří o operacích, které budou trvat tři, čtyři měsíce,“ řekl předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Alexej Puškov francouzské rozhlasové stanici Europe 1. Na otázku, zda se budou útoky dále stupňovat, odpověděl: „Určitě.“
Puškov také řekl, že přes rok trvající nálety mezinárodní koalice na IS nejsou úspěšné, takže je potřeba přejít k další etapě boje. „Důležitá je síla útoků. Američany vedená koalice na IS útočí rok, a marně. Myslím, že budou-li útoky vydatnější, přinese to výsledek,“ řekl Puškov. Podle něj bylo účinných jen 20 procent operací západní koalice.
„Pro nás otázka Sýrie není nijak spojena s otázkou Minsku,“ uvedla Merkelová v narážce na mírové dohody z běloruské metropole týkající se konfliktu na východě Ukrajiny. „Tato témata spolu nijak nesouvisejí,“ dodala.
V září v Bruselu kancléřka uvedla, že syrský prezident Asad by měl být zapojen do rozhovorů vedoucích k vyřešení syrského konfliktu. V pátek ale tato slova bagatelizovala s tím, že tlak na to, aby došlo k dialogu neznamená, že by měl Asad zůstat ve své funkci.
Rusko slibuje zesílení útoků v Sýrii: Vydatnější údery přinesou výsledek |
Rusové při náletech spolupracují se syrskou armádou, koalice pod vedením Spojených států, jejíž součástí je i Francie, nikoli. Washington i Paříž zastávají ohledně Asada stejný postoj.
Rusové při náletech spolupracují se syrskou armádou, koalice pod vedením Spojených států, jejíž součástí je i Francie, nikoli. Washington i Paříž zastávají ohledně Asada stejný postoj.
„Režim shazuje bomby na nevinné civilisty. Jsou tady i teroristické skupiny, které masakrují lidi a ničí památky, ale za vznikem této situace stál režim,“ uvedl Hollande nedávno při projevu v sídle OSN. Podle Putina je obrovskou chybou, že se s Asadem nespolupracuje, Francie to ale vidí jinak.
„Nemůžete dát dohromady oběti a ty, kteří za to mohou. Asad je příčinou tohoto konfliktu. Nemůže být součástí řešení,“ uvedl před několika dny Hollande. Francouzský prezident v pátek v Paříži jednal několik hodin jak s Putinem, tak s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Tématem jejich schůzky byla situace v Sýrii a na Ukrajině.
Stahování zbraní
Na východě Ukrajiny se vcelku dodržuje příměří a v sobotu ráno by mělo začít stahování lehčích zbraní z frontové linie. Minské mírové dohody se ale do konce roku zřejmě splnit nepodaří. Prohlásil v pátek francouzský prezident François Hollande po jednání.
Povstalci v Donbasu mají novou ruskou zbraň. Ohnivé hlavice zničí blok domů |
Putin a Porošenko po jednání nepředstoupili před novináře, což ruští komentátoři vykládají jako známku, že k žádné zásadnější dohodě či průlomu nedošlo.
Nicméně Porošenko a mluvčí Kremlu potvrdili, že stahování lehčích zbraní začne od soboty - a podle Porošenka by mělo trvat 41 dnů. „Mohli jsme dosáhnout dalšího posunu, který umožní vyhnout se dalším obětem konfliktu,“ prohlásil hostitel téměř pětihodinové schůzky.
Hollande upozornil, že mírové dohody nejsou jen o příměří a stažení zbraní, ale také o politickém procesu, o uspořádání voleb. Ty se „mají konat podle ukrajinských zákonů a tak, aby výsledky byly nezpochybnitelné“, připomněl Hollande, podle kterého se tak nemohou konat volby, které separatisté na východě Ukrajiny vyhlásili na 18. října. Uspořádání voleb tak zabere více času.
Na zrušení „pseudovoleb“ u separatistů naléhá Kyjev.
Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová po jednání o ukrajinské krizi a Sýrii.
Hollande současně vyzval ukrajinskou stranu k vyhlášení amnestie a k poskytnutí zvláštního postavení povstaleckým územím na východě země.
Hollande na dotazy novinářů, před které předstoupil spolu s kancléřkou Merkelovou, připustil, že se minské dohody zřejmě nepodaří do konce roku splnit ve všech bodech, včetně „stažení cizích vojsk“ z Ukrajiny a obnovení ukrajinské kontroly nad celou délkou hranice.
Podle Merkelové lze hovořit o „opodstatněných nadějí“, „pozitivním ovzduší“ a „sbližování stanovisek“, i když dohody neplní na 100 procent ani jedna strana. Konflikt na Donbasu si od loňského dubna vyžádal na 8000 životů.
