Smlouva o pronájmu ruské vojenské základny v Arménii byla původně uzavřena na 25 let od roku 1995, ale nyní bude toto období prodlouženo na 49 let.
Oficiální rozhovory prezidenta Medveděva, který je v Arménii od čtvrtka na státní návštěvě, s jeho arménským protějškem jsou zaměřeny hlavně na hospodářskou spolupráci obou zemí.
Arménští činitelé ocenili smlouvu jako záruku ruské podpory v případném novém konfliktu se sousedním Ázerbájdžánem kvůli spornému území Náhorního Karabachu, enklávy v Ázerbájdžánu obývané převážně Armény. Na dotaz, zda by Rusko podpořilo Arménii, kdyby Ázerbájdžán splnil hrozbu a snažil se získat enklávu zpět, Medveděv odpověděl, že Rusko bude dále působit v oblasti jako prostředník.
Ani mír, ani válka
"Nemáme ani mír, ani válku," řekl arménský prezident. "Je to špatné, že není mír, ale alespoň není válka." Pokud jde o gruzínskou válku, v níž byla Moskva podle svého tvrzení donucena reagovat na gruzínskou agresi, odpověděl: "V roce 2008 jsme prošli obtížným obdobím a nechceme, aby se podobné události opakovaly."
Moskva má své vojáky také ve dvou separatistických regionech sousední Gruzie (Jižní Osetii a Abcházii), kde začala budovat své základny po pětidenní válce s Gruzií v roce 2008 vedené o kontrolu nad Jižní Osetií.
Rusko a Arménie dnes podepsaly také dohodu o stavbě nových energetických bloků v jaderné elektrárně, která zajišťuje pro Arménii kolem 40 procent elektřiny.
