Vědí to i ekonomové věrně sloužící Kremlu, jenže nepopulární opatření narážejí na politický odpor. V Rusku se blíží prezidentské volby a důchodci jsou stabilní voličskou základnou současné hlavy státu Vladimira Putina. Pokud by neopatrným zvýšením hranice odchodu do penze několik milionů svých voličů odradil, nemuselo by se mu to vyplatit.
Problém příliš časného odchodu do důchodu má v Rusku svou logiku. Rusové se dožívají ve srovnání s ostatními evropskými státy velmi nízkého věku – ženy se sice mají šanci dožít asi 75 let, muži ale v průměru umírají o deset let dříve. Už nyní si tedy zvláště ruští muži důchodu příliš neužívají. Pokud by odcházeli do důchodu například v 67 letech, jak navrhují někteří experti, stát by na jejich penzích významně ušetřil, protože by nejspíš zemřeli buď nedlouho po odchodu do penze, nebo ještě jako pracující občané.
Z tohoto pohledu by větší šance mohlo mít posunutí důchodového věku u žen – nyní chodí do penze dřív než muži, ale také žijí déle. Jenže ani o jejich hlasy nechce Vladimir Putin přijít.
Pro státní kasu je nakonec výhodné, že lidé nestráví v důchodu moc času. Nevyčerpávají totiž penzijní fond a nejsou zátěží pro stále se snižující počet osob v produktivním věku.
Rusové Putina milují. Podle průzkumu by nyní drtivě vyhrál volby |
To ostatně nejsou v žádném případě, protože ruské důchody jsou katastrofálně nízké. Například v Moskvě, kde se penzistům daří nejlépe, nepřevyšují 14 tisíc rublů měsíčně, tedy asi 5800 korun, což při vysokých moskevských cenách nestačí ani na holé přežití. I proto se důchodová reforma stává ústředním předvolebním tématem. Podle sociologů podporuje zvýšení věku odchodu do důchodu jen 11 procent ruských občanů, naopak 85 procent je proti.
Experti Mezinárodního měnového fondu, kteří v květnu navštívili Moskvu, varovali, že Rusko čeká demografický kolaps. Navrhli řešení, která jsou ovšem politicky neúnosná. „Zvýšení věku odchodu do důchodu přinese sociální výbuch,“ napsal ruský provládní list Nezavisimaja gazeta.
Jenže už dnes je v některých ruských oblastech patrný nedostatek pracovní síly. Pociťuje ho i Moskva. Do roku 2050 se má přirozeným úbytkem obyvatelstva snížit počet lidí v produktivním věku o dalších 20 milionů, tedy zhruba o čtvrtinu.
Ruský kříž
Původ současných demografických problémů spočívá v neutěšené ekonomicko-sociální situaci 90. let minulého století. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se prudce snížil počet nově narozených dětí. A snížil se i průměrný věk, ve kterém ruští muži umírali – na 57 let. Tato tendence, která byla charakterizována dvěma faktory – klesající porodností a stoupající úmrtností –, dostala svůj název: ruský kříž.
Dodnes se v některých sibiřských oblastech muži nedožívají ani šedesátky, například v republice Tuva, v Čukotském autonomním okruhu nebo v Židovské autonomní oblasti. Znamená to, že tady se mnozí muži ani důchodu nedočkají.
Záchranou pro ruské stavebnictví, průmysl i obchod a služby jsou přistěhovalci. Podle ruských úřadů je dnes na ruském pracovním trhu sedm až deset milionů pracovních migrantů především z bývalých sovětských republik střední Asie.
I když oficiálně chce vláda jejich příliv kvůli bezpečnosti omezovat, ekonomové v nich vidí pro Rusko jedinou záchranu.
