Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci zaručují i vojenskou pomoc pro případ, že by se Gruzie opět pokusila tyto oblasti ovládnout. Jako nezávislé státy je zatím uznalo jen Rusko a Nikaragua.
"Naše země budou společně přijímat nezbytná opatření, aby zachovaly mír i čelily aktům agrese... Budeme si jako přítel příteli poskytovat veškerou nezbytnou podporu, včetně vojenské," řekl Medveděv s tím, že právo na individuální i kolektivní obranu skýtá i Charta OSN.
"Opakování agrese ze strany Gruzie, kde se netají s revanšistickými náladami a kde pokračuje militarizace státu, by vedlo ke katastrofě regionálního rozměru. Proto ať nikdo nepochybuje o tom, že nedopustíme další vojenské dobrodružství. Ať si nikdo nedělá iluze," varoval ruský prezident.
Vysoký gruzínský představitel Alexandr Lomaja řekl, že Rusko tak obě separatistická území de facto anektovalo, a označil to za hrubé porušení mezinárodního práva.
Generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer dnes českým novinářům v reakci na rozhodnutí Moskvy v bruselské centrále NATO řekl, že aliance odsoudila už uznání nezávislosti těchto dvou oblastí. "Toto je důsledek tohoto uznání," uvedl. "Je to špatně. Špatné bylo i jejich uznání, tato smlouva je špatná a rozmístění sil je také špatné," dodal.
V každé oblasti by mělo být podle dřívějších vyjádření Moskvy rozmístěno přibližně 3800 ruských vojáků, převážně v místech, kde už nyní jsou ruské jednotky. Ty však byly původně rozmístěny jako "mírové jednotky" oddělující ozbrojené síly Gruzie a separatistů.
Bagapš a Kokojev dnes řekli, že zřizování ruských vojenských základen v jejich republikách začne v nejbližší době a že ruských vojáků tam bude dost na to, aby zabránili opakování gruzínské agrese. "Samozřejmě to nepomáhá řešení situace," uvedl český velvyslanec při NATO Štefan Füle. Připravenost Ruska nechat v těchto dvou regionech poměrně podstatné vojenské síly je podle něj zcela v rozporu s tím, k čemu se Rusové v minulých týdnech zavázali.
Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin dnes v Bruselu ale řekl, že plánovaná přítomnost 7600 ruských vojáků v Jižní Osetii a v Abcházii není v rozporu s dohodou o příměří, která byla podepsána v srpnu. "Tito vojáci tam budou rozmístění na pozvání vlád obou zemí," prohlásil. Podle něho Rusko zcela stáhlo své jednotky na pozice před zahájením konfliktu, jak ho k tomu zavazovala dohoda o příměří.
Gruzie se v srpnu pokusila násilím ovládnout Jižní Osetii. Moskva, která nad separatisty držela ochranou ruku, odpověděla zásahem svých jednotek, které pronikly až do nitra Gruzie. Abcházie a Jižní Osetie se odtrhly od Gruzie po krvavém konfliktu na počátku 90. let. Konflikt pak až do letošního srpna zůstával víceméně "zmrazený".
Bagapš dnes řekl, že Abcházie nehodlá budovat stát jednoho národa a že bude garantovat zájmy všech národnostních menšin. Zároveň ale prohlásil, že návrat všech asi 100.000 lidí, kteří ze země uprchli, není možný, protože by to hrozilo novou válkou. Uprchlíci jsou převážně etničtí Gruzíni, běžně se však uvádí, že je jich víc než dvojnásobek počtu, který dnes zmínil Bagapš.
Ruská protiofenzíva v Gruzii rozhořčila Západ, který se obává, že se Moskva znovu snaží získat někdejší sféry vlivu. Rusko se naopak hněvá, že Západ nechápe její zásah proti "gruzínské agresi" a následnou "operaci donucení Gruzie k míru". Vzájemné vztahy se dostaly na nejnižší úroveň od konce studené války. Ekonomickou pomocí Jižní Osetií se už zabývala i ruská vláda; v příštích dvou letech se počítá se sumou téměř 13 miliard rublů (8,6 miliardy Kč).
"Naše země budou společně přijímat nezbytná opatření, aby zachovaly mír i čelily aktům agrese... Budeme si jako přítel příteli poskytovat veškerou nezbytnou podporu, včetně vojenské," řekl Medveděv s tím, že právo na individuální i kolektivní obranu skýtá i Charta OSN.
"Opakování agrese ze strany Gruzie, kde se netají s revanšistickými náladami a kde pokračuje militarizace státu, by vedlo ke katastrofě regionálního rozměru. Proto ať nikdo nepochybuje o tom, že nedopustíme další vojenské dobrodružství. Ať si nikdo nedělá iluze," varoval ruský prezident.
Vysoký gruzínský představitel Alexandr Lomaja řekl, že Rusko tak obě separatistická území de facto anektovalo, a označil to za hrubé porušení mezinárodního práva.
Generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer dnes českým novinářům v reakci na rozhodnutí Moskvy v bruselské centrále NATO řekl, že aliance odsoudila už uznání nezávislosti těchto dvou oblastí. "Toto je důsledek tohoto uznání," uvedl. "Je to špatně. Špatné bylo i jejich uznání, tato smlouva je špatná a rozmístění sil je také špatné," dodal.
V každé oblasti by mělo být podle dřívějších vyjádření Moskvy rozmístěno přibližně 3800 ruských vojáků, převážně v místech, kde už nyní jsou ruské jednotky. Ty však byly původně rozmístěny jako "mírové jednotky" oddělující ozbrojené síly Gruzie a separatistů.
Bagapš a Kokojev dnes řekli, že zřizování ruských vojenských základen v jejich republikách začne v nejbližší době a že ruských vojáků tam bude dost na to, aby zabránili opakování gruzínské agrese. "Samozřejmě to nepomáhá řešení situace," uvedl český velvyslanec při NATO Štefan Füle. Připravenost Ruska nechat v těchto dvou regionech poměrně podstatné vojenské síly je podle něj zcela v rozporu s tím, k čemu se Rusové v minulých týdnech zavázali.
Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin dnes v Bruselu ale řekl, že plánovaná přítomnost 7600 ruských vojáků v Jižní Osetii a v Abcházii není v rozporu s dohodou o příměří, která byla podepsána v srpnu. "Tito vojáci tam budou rozmístění na pozvání vlád obou zemí," prohlásil. Podle něho Rusko zcela stáhlo své jednotky na pozice před zahájením konfliktu, jak ho k tomu zavazovala dohoda o příměří.
Gruzie se v srpnu pokusila násilím ovládnout Jižní Osetii. Moskva, která nad separatisty držela ochranou ruku, odpověděla zásahem svých jednotek, které pronikly až do nitra Gruzie. Abcházie a Jižní Osetie se odtrhly od Gruzie po krvavém konfliktu na počátku 90. let. Konflikt pak až do letošního srpna zůstával víceméně "zmrazený".
Bagapš dnes řekl, že Abcházie nehodlá budovat stát jednoho národa a že bude garantovat zájmy všech národnostních menšin. Zároveň ale prohlásil, že návrat všech asi 100.000 lidí, kteří ze země uprchli, není možný, protože by to hrozilo novou válkou. Uprchlíci jsou převážně etničtí Gruzíni, běžně se však uvádí, že je jich víc než dvojnásobek počtu, který dnes zmínil Bagapš.
Ruská protiofenzíva v Gruzii rozhořčila Západ, který se obává, že se Moskva znovu snaží získat někdejší sféry vlivu. Rusko se naopak hněvá, že Západ nechápe její zásah proti "gruzínské agresi" a následnou "operaci donucení Gruzie k míru". Vzájemné vztahy se dostaly na nejnižší úroveň od konce studené války. Ekonomickou pomocí Jižní Osetií se už zabývala i ruská vláda; v příštích dvou letech se počítá se sumou téměř 13 miliard rublů (8,6 miliardy Kč).
