Zpráva Amnesty je ve svém hodnocení nemilosrdná. Postoje evropských států, Ruska, Číny, ale i států Perského zálivu označuje za šokující a počty přijatých uprchlíků jako „ubohé“. Pouze 1,7% ze 3,8 milionů běženců našlo nový domov ve státech, které se Sýrií přímo nesousedí.
Většina Syřanů uprchla do Libanonu, Jordánska, Turecka, Iráku a Egypta. Jejich rostoucí počty způsobují zmíněným státům značné problémy. Právě proto volají po možnosti umístit část z nich v jiných oblastech světa.
ČTĚTE TAKÉ: |
Peršané na pranýři, příkladné Německo
Amnesty se zvlášť ostře vymezuje vůči postoji států Perského zálivu. „Díky jazykové a náboženské příbuznosti by Perské státy měly být těmi prvními, kteří budou uprchlíky přijímat,“ stojí ve zprávě. Šest států Perského zálivu zatím nepřijalo žádné Syřany.
    |
Jedinou světlou výjimkou je podle zprávy Německo. Zatímco Evropa jako celek přijala jen 0,17% běženců, Německo vyhovělo 30 000 ze 46 265 všech žádostí, což je 82% ze všech uprchlíků v EU a téměř polovina v celosvětovém měřítku vyjma států v blízkosti Sýrie. Podle zprávy by mělo být do konce roku 2015 přesídleno nejméně 5% uprchlíků, další rok pak dalších 5%.
Současný syrský exodus je jedním z největších v moderní historii. Ze země prchly téměř 4 miliony obyvatel, asi 6,5 milionů se muselo přesunout v rámci země.
Česko: Pomůžeme, ale nepřijmeme
Milan Chovanec v pátek na jednání v Bruselu uvedl, že Česká republika není z bezpečnostních ani technických důvodů připravena přijmout uprchlíky v řádu tisíců a nesouhlasí také s možností povinných kvót na rozmístění běženců v členských státech Evropské unie. O zmíněných kvótách se nicméně v EU oficiálně nejedná, žádný takový návrh ani nebyl předložen. Přesto se o nich v zákulisí hovoří, jako o téměř jisté věci. Podle zprávy Amnesty žádá v současnosti o azyl v Česku 190 uprchlíků.
Syrští uprchlíci podle zemí, kde v současnosti žijí. Uvedené počty jsou za celou dobu téměř čtyři roky trvajícího exodu. Zdroj: Amnesty International
„Neříkám, že na konci budou závazné kvóty, ale musíme naši pozici deklarovat teď, když se o ní jedná,“ prohlásil Chovanec. Ačkoli v Bruselu není na stole žádný návrh povinného přerozdělování běženců, český ministr vnitra vnímá, že se debata tímto směrem stáčí. Takové pokusy prý vidí od zemí, kterých se problematika uprchlíků nejvíce týká. „Ta diskuze se vede,“ dodal.
Jako hlavní český příspěvek vidí Chovanec v nynějším vládním programu MEDEVAC, v jehož rámci čeští lékaři pečují v Jordánsku o děti syrských uprchlíků. Česko je prý také připraveno humanitárně vypomáhat v zemích mimo EU, kam se uprchlíci uchýlili.
