Do jaké míry je podle Vašeho názoru prorostlý organizovaný zločin do úrovně vládní garnitury, resp. jsou nějaké konkrétní případy podezření na to, že taková spojení existují (např. OH v Soči - předražené státní zakázky). (Jan Táborský).
Různých příkladů by byly mraky. V některých regionech to existuje v opravdu nebezpečné formě - např. Sverdlovská oblast. Rostovská oblast... Žirinovského LDPR (Liberální demokratická strana Ruska, pozn. red.) dala poslaneckou imunitu řadě kriminálních živlů. Případem samým pro sebe je Kadyrovův klan v Čečensku. Soči a předražené státní zakázky je jeden z případů. Ale na druhou stranu – závažná hospodářská kriminalita (často ji nejde plně odlišit od fenoménu organizovaného zločinu, především z letmého pohledu) při velkých projektech tohoto typu, to není jen záležitost Ruska. To by nebylo fér. U Ruska je problém především prolnutí kriminálních struktur se silovými složkami, a to především v určitých regionech. To je ta kriminalizace státu, o které mluví mnozí pozorovatelé, a to nejen zvnějšku. Nejedná se o žádný produkt „antiruské propagandy“, upozorňuje na to i celá řada ruských expertů v Rusku působících.
CELÝ ON-LINE ROZHOVOR SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE: |
Pronikají skupiny organizovaného zločinu působící v samotném Rusku nějak i do České republiky, nebo je ruský organizovaný zločin v ČR výlučně dílem skupin již na území republiky zformovaných? (František Lopata)
Zaznamenat můžeme obojí. Každopádně na vyšší sofistikovanější úrovni je jádro kriminálních struktur zformováno v původní zemi a v zahraničí působí „filiálky“. Na nižší úrovni (vymahačské gangy, automafie apod.) může dojít k formaci zločinecké skupiny až v cílové zemi, tzn. v tomto případě ČR. A to platí pro většinu zahraničních skupin organizovaného zločinu, nejen pro ruské či postsovětské.
Jaká je úloha organizovaného zločinu v současném konfliktu na Ukrajině? Má domácí východoukrajiný OZ zájem na separatismu, iredentě, zachování jednotné Ukrajiny či prodlužování konfliktu? (David Horák).
Každý ozbrojený konflikt přináší chaos a zhoršení právního prostředí, což v mnoha ohledech nahrává organizovanému zločinu. Především tomu tradičnějšímu – „tvrdšímu“. Při dlouhodobém neřešeném konfliktu se objevují jevy, pro něž se používá označení warlordismus. Organizovaný zločin je ale také nesmírně pestrý jev se spoustou aktérů a z nich se většina přizpůsobuje aktuální situaci. Tomu organizovanému zločinu, který byl na Ukrajině již etablovaný a pronikl do legálních sfér, současná situace bezesporu narušila jeho zájmy.
Myslíte si, že Krym zlomí Rusku po ekonomické stránce vaz? (Jaroslav)
Ne, nezlomí. Bude to pro něj nemalá zátěž, už jen třeba z hlediska zásobování takovými nezbytnostmi, jako je pitná voda (na Krymu problematická komodita), ale Rusko to unese. Rusové, resp. většina z nich, jsou schopni pro imperiální velkost své země trpět. A to nemyslím vůbec pejorativně. A Krym má pro Rusko z hlediska geopolitického nesmírnou důležitost. Představa, že by přišli o Krym a tudíž faktickou kontrolu nad Černomořím, je pro Rusko nemyslitelná. Není jiných alternativ této oblasti. Jiné přístavy v Černomoří nemohou Krym z řady důvodů nahradit.
ČTĚTE TAKÉ: |
Domníváte se, že obrana naší Evropy před Ruskem - pokud má být tato obrana účinná - musí začít už na na rusko-ukrajinských hranicích? (Jan Hus)
Obecně - Rusko mělo vždy poměrně agresivní diplomacii, svoji velmocenskou roli vždy dokázalo budovat pouze vojensky (ekonomicky nikdy, kulturně pouze omezeně) a to do nemalé míry předurčuje jeho chování. USA nejsou pouze vojenskou velmocí, ale i ekonomickou a kulturní (ať si o té kultuře myslíme, co chceme, všichni jejich kulturu konzumujeme v nějaké míře). Rusko své zájmy tudíž často prostě jinak než agresivní vojenskou cestou prosadit ani nemůže, protože na to nemá prostředky a také to neumí. Proto jsem i já osobně kritičtější k jeho zahraničně-politické praxi, než třeba k britské či americké. A že se nevyplatí v zahraniční politice ustupovat, to je jasné a neplatí to jenom o Rusku, ale i o Číně a ostatně často i o USA a jeho někdy příliš universalistických snahách (viz např. obchodní spory). V tomto ohledu je třeba Obamova administrativa naivní a velmi slabá a Lavrov (profesně hodnotově neutrálně vzato výtečný politik!) a spol. si ji doslova mažou na chleba...
Jak hodnotíte v ve světě po událostech na Ukrajine perspektivy ruského vlivu ve Střední Asii? (Marine One)
Střední Asie stojí nyní v pozadí pozornosti. Obecně lze říci, že se stává arénou tichého přetahování mezi Ruskem a Čínou o vliv v této oblasti. Právě třeba v případě Kyrgyzstánu si již nejsem jist, zda ekonomická závislost této země není spjata spíše s Čínou, než s Ruskem. Ostatně při politických otřesech v této mmch. nádherné zemi to bylo poměrně zajímavé sledovat. Podobně to platí i pro východní část Kazachstánu. Ve střední Asii je pro Rusko geopolitickou výzvou spíše než Západ Čína.
Kde vidíte příčinu toho, že ve v ČR tolik naivního a nebezpečně vstřícného uvažování ohledně Rusku, Rusů a tamního režimu? Proč hodně lidí u nás i přes zkušenost roku 1968 straní Rusku a nedokáže se vcítit do situace Ukrajiny? (Marion)
Tady sám tápu. Nevím. Každopádně v ČR je debata ohledně Ruska velmi šablonovitá a černobílá. (Kauza roku 1968 a dnešní situace na Ukrajině ovšem nemají společného prakticky nic.) Je to téma na hlubší přemýšlení. Rezidua starého romantického panslavismu. Tendence jít proti mainstreamu, když můžeme a nic nám za to nehrozí...v Česku poměrně oblíbené prosté „sejčkování“...
Jak v podmínkách postkomunistického prostoru čelit současné ruské propagandě? (Ondřej V.)
Ruská propaganda je systematická, propracovaná a rafinovaná. Vždycky byla. A čelit jí lze tím, že se na ní bude podílet mnohem více aktérů. Na druhé straně já jako akademik se například odmítám podílet na antipropagandě. Některé teskné příběhy o Majdanu jsou podobně směšné a pravdě vzdálené jako bláboly o banderovských fašistech. App. co já vždy rád připomínám, je skutečnost, že se neustále vytahují banderovci anebo skuteční pronacističtí kolaboranti, ale na to, jak moskevské centrum zdecimovalo Ukrajinu genocidním hladomory ve 30. letech, to se příliš v těch "dějinných bitvách" neuvádí. Takže jestli toto je antipropaganda, tak prosím. Bohužel ale morální apely ze západu jsou často licoměrné, protože řadu polopravd a siláckých vyjádření jsme mohli slyšet i ze strany Západu např. v souvislosti s válkou v Iráku, z kosovskou krizí. A naopak když Jelcin nebo Putin vraždili Čečence a Rusy žijící v Čečensku po desetitisících, tak jsem žádné výroky typu "Putler" neslyšel... boj o lidské duše je nesmírně tvrdý a nebezpečný boj.
