21. března 2014 10:48 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rusko-ukrajinské vztahy
komplikuje minulost a ruská menšina

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
Masová demonstrace na protest proti zásahu ruské vlády na Ukrajině (Moskva, 15. března).  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Masová demonstrace na protest proti zásahu ruské vlády na Ukrajině (Moskva, 15. března). | foto: ČTK
MOSKVA/PRAHA Horní komora ruského parlamentu jednomyslně ratifikovala smlouvu o připojení Krymu. Legislativní proces uzavře podpis prezidenta Putina. Ukrajinsko-ruské vztahy tak procházejí největší krizí od vyhlášení samostatné Ukrajiny v roce 1991. Jaké jsou hlavní sporné body?

Postavení ruské menšiny

Rusko v minulosti obviňovalo Ukrajinu z porušování práv rusky hovořící menšiny. Podle ruského prezidenta Putina byl ruskojazyčný jihovýchod země k Ukrajině v sovětské éře připojen neprávem a poté, co ruské jednotky ovládly počátkem měsíce Krym, Putin prohlásil, že si Rusko vyhrazuje právo bránit své zájmy a zájmy rusky mluvících obyvatel na východě Ukrajiny či na Krymu.

ROZHOVOR K TÉMATU:

V nedávném referendu se Krymský poloostrov (včetně Sevastopolu) velkou většinou hlasů vyslovil pro svou budoucnost v rámci Ruské federace a připojení k Rusku se nyní blíží ke schválení ruského parlamentu. V rámci Ruské federace tak mají vzniknout dva nové subjekty - Krymská republika a město federálního významu Sevastopol.

S tím souvisely i spory kolem jazykového zákona z roku 2012, který umožňoval úřední používání jiného než jen ukrajinského jazyka v místech se silnou přítomností menšin. Nové ukrajinské vedení zákon chtělo zrušit, což Moskva interpretovala jako zákaz používání ruštiny na Ukrajině. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov slíbil, že rozhodnutí nepodepíše.

Velké nacionalistické bouře vypukly v roce 2000, když byl po hádce v kavárně ve Lvově na západě země zabit populární skladatel a zpěvák Ihor Bilozir. Podle názoru místních nacionalistů se stal obětí "etnického střetu". Byl prý totiž surově zbit dvěma Rusy jen za to, že nechal v kavárně vypnout hlasitou ruskou estrádu a zpíval sám ukrajinsky. Následkům zranění podlehl a jeho pohřeb se stal protiruskou akcí.

Historie

Rusku vadí používání pojmu genocida v souvislosti s hladomorem v 30. letech 20. století, který si vyžádal hlavně na Ukrajině životy milionů lidí. Rusko se brání tím, že se nejednalo o plánovité vyhlazování ukrajinského národa, protože útlakem bolševiků tehdy trpěly všechny sovětské národy včetně Rusů. Podle Moskvy se jedná o falšování dějin s cílem ukrajinského vedení rozeštvat Ukrajince a Rusy. V roce 2006 ukrajinský parlament označil hladomor za genocidu.

Do vzájemných vztahů také vstupuje postava vůdce Ukrajinské povstalecké armády za druhé světové války Stepana Bandery, který je pro řadu Ukrajinců hrdinou, který bojoval proti sovětskému režimu, část jeho krajanů i příslušníků jiných národností ale považuje Banderu za zločince a kolaboranta s německou mocí. Bývalý ukrajinský prezident Viktor Juščenko v roce 2010 nechal Banderu jmenovat národním hrdinou, což ale soud zrušil. Úspěchem neskončil ani pokus pojmenovat Banderovým jménem lvovské mezinárodní letiště. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno tvrdě kritizoval nové ukrajinské vedení s tím, že je vystaveno vlivu "neonacistů, fašistů a ideových pohrobků Bandery".

Putina bouřlivě přivítali členové ruského parlamentu:

Dodávky ropy a plynu

Ukrajina je silně závislá na dodávkách zemního plynu z Ruska. Rusko již několikrát přerušilo energetické dodávky do Ukrajiny, což zasáhlo i Evropu, kam ruský plyn i ropa proudí přes Ukrajinu. Důvodem byl většinou ukrajinský dluh a spory o výši cen surovin a tranzitních poplatků. Vážné spory vypukly v letech 2006 a 2009. Ukrajinská krize nyní přiměla EU k posílení snahy o snížení závislosti na ruském plynu.

Oranžová revoluce

Ukrajina dlouho náležela do ruské sféry vlivu, ale během tzv. oranžové revoluce, kterou vyvolalo druhé kolo prezidentských voleb z listopadu 2004, začal boj o směřování země. Vítězem kontroverzních voleb byl vyhlášen proruský, nedávno sesazený Viktor Janukovyč, ale opozice se kvůli zfalšování voleb vzbouřila a prezidentem se nakonec stal Viktor Juščenko, který byl zastáncem prozápadní orientace země, včetně členství v NATO.

Ukrajina se od té doby rozdělila na dva tábory - na převážně agrární a chudší západ a na východní, rusky mluvící průmyslové regiony a toto rozdělení se promítlo i do současné krize.

Plánovaný vstup Ukrajiny do NATO

Ukrajina od takzvané oranžové revoluce usilovala o užší vztahy se Západem včetně členství v EU a v NATO. Rusku se ukrajinská snaha o členství v NATO nelíbí, protože Moskva to vnímá jako ohrožení svých zájmů. Pod vlivem některých západoevropských zemí, obávajících se dalšího zhoršení vztahů s Ruskem, NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti nezařadilo ani Ukrajinu, ani Gruzii do programu přípravy na budoucí členství v alianci, ale prohlásilo, že v budoucnu se obě země členy NATO mohou stát.

Konflikt v Jižní Osetii

Rusko Ukrajině vyčetlo, že se v rusko-gruzínském konfliktu ohledně Jižní Osetie jednoznačně postavila na gruzínskou stranu, a obvinilo ji ze spoluodpovědnosti na vyvolávání konfliktu kvůli tomu, že dodávala Gruzii zbraně a také z toho, že ukrajinští experti tyto zbraně pomáhali zprovozňovat a obsluhovat. Ukrajina obvinění odmítla. Tehdejší ukrajinský ministr obrany Jurij Jechanurov sice naznačil, že 21 ukrajinských vojáků se zúčastnilo manévrů v Gruzii právě v době, kdy konflikt vypukl, ale dodal, že hned příští den byli staženi domů.

Výsadkářská loď Cezar Kunikov vyplouvá ze Sevastopolu na ukrajinském Krymu.

Černomořská flotila

Jablkem sváru mezi Ruskem a Ukrajinou byla od roku 1991 ruská černomořská flotila, na jejímž rozdělení se obě země dohodly v roce 1997. Podle dohody může mít Rusko na svých základnách rozmístěno až 25.000 svých vojáků. Ruský prezident Dmitrij Medveděv a Janukovyč se v dubnu 2010 dohodli na tom, že ruská Černomořská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let. Opozice tehdy dohodu označila za vlastizrádnou.

Náboženství

Pravoslaví je zdaleka nejrozšířenější vírou na Ukrajině a ukrajinská pravoslavná obec je po ruské druhá nejpočetnější na světě. Po rozpadu SSSR se ale ukrajinská církev rozdělila. Většina věřících podle oficiálních údajů uznává autoritu moskevského patriarchátu, ale poměrně četné stoupence má i "disidentský" kyjevský patriarchát a existuje i menší samosprávná církev. Tyto dvě "disidentské" ukrajinské církve však nejsou uznávány Moskvou ani jinde v zahraničí.

NEJHORŠÍ KRIZE SAMOSTATNÉ UKRAJINY

Klíčová data v dějinách Ukrajiny od získání nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991:

  • 24. srpna 1991 - Nejvyšší sovět Ukrajiny vyhlásil státní nezávislost, oficiální název země byl změněn na Ukrajinská republika.
  • 1. prosince 1991 - Obyvatelé v referendu potvrdili více než 90 procenty hlasů akt vyhlášení nezávislosti. Prvním prezidentem Ukrajiny byl zvolen dosavadní předseda Nejvyššího sovětu Ukrajinské SSR Leonid Kravčuk.
  • 8. prosince 1991 - Prezidenti Ruska a Ukrajiny Boris Jelcin a Leonid Kravčuk a předseda Nejvyšší rady Běloruska Stanislav Šuškevič podepsali takzvanou bělověžskou dohodu o vytvoření Společenství nezávislých států (SNS), která ukončila po 69 letech existenci Sovětského svazu.
  • 5. května 1992 - Krymský parlament schválil "akt státní nezávislosti Krymské republiky". Na nátlak Kyjeva své rozhodnutí odvolal, Krym ale získal rozsáhlé pravomoci.
  • 14. června 1994 - V Lucemburku byla podepsána dohoda o partnerství a spolupráci mezi Ukrajinou a Evropskou unií.
  • 28. června 1996 - Parlament schválil návrh nové ukrajinské ústavy.
  • 24. března 1999 - Parlament ratifikoval tři dohody o statusu a rozdělení někdejší sovětské černomořské flotily. Ruská část bude mít do roku 2017 základnu v ukrajinském Sevastopol na Krymu.
  • 16. září 2000 - Zmizel šéfredaktor internetového opozičního deníku Ukrainska Pravda Heorhij Gongadze, který upozorňoval na korupci a kritizoval i prezidenta Leonida Kučmu. Později bylo jeho bezhlavé tělo nalezeno na skládce; vražda otřásla zemí a stala se největší kriminální aféru od pádu komunismu. Koncem ledna 2012 byl za ni na doživotí odsouzen bývalý policejní generál Oleksij Pukač, vyšetřován byl i Kučma.
  • 15. prosince 2000 - Definitivně byl zastaven provoz jaderné elektrárny v Černobylu, jejíž havárie z dubna 1986 zůstává nejhorší civilní jadernou katastrofou.
  • 21. listopadu 2004 - V druhém kole prezidentských voleb zvítězil dosavadní premiér Viktor Janukovyč. Později bylo druhé kolo anulováno kvůli podvodům a takzvaná oranžová revoluce nakonec vynesla k moci prozápadního Viktora Juščenka. V lednu 2005 se premiérkou stala Julija Tymošenková.
  • 8. září 2005 - Prezident Juščenko odvolal po vzájemných sporech vládu Julije Tymošenkové.
  • 1. ledna 2006 - Ruský Gazprom zastavil dodávky plynu na Ukrajinu, což zasáhlo i další evropské země. K zastavení dodávek Gazprom sáhl po neúspěšném jednání s Ukrajinou o zvýšení ceny za ruský plyn na západoevropskou úroveň. Přerušení dodávek ruského plynu zasáhly nejen Ukrajinu i na přelomu let 2008 a 2009.
  • 26. března 2006 - Parlamentní volby vyhrála Janukovyčova proruská Strana regionů. Parlament po vleklé krizi schválil 5. srpna koaliční vládu premiéra Janukovyče.
  • 30. září 2007 - Předčasné volby opět vyhrála Strana regionů. V parlamentu ale získaly těsnou většinu dvou hlasů strany "oranžové revoluce" a premiérkou se stala Tymošenková.
  • 2. dubna 2008 - NATO na summitu v Bukurešti nezařadilo Ukrajinu společně s Gruzií do programu přípravy na budoucí členství zemí v NATO.
  • 7. února 2010 - Ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil Janukovyč, který těsně porazil Tymošenkovou.
  • 21. dubna 2010 - Ruský prezident Dmitrij Medveděv a jeho protějšek Janukovyč se dohodli na tom, že ruská Černomořská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let. Opozice dohodu označila za vlastizrádnou.
  • 1. října 2010 - Ústavní soud rozhodl o opětném posílení prezidentských pravomocí, když označil za nezákonný způsob jejich omezení v roce 2004. Rozhodnutí vyvolalo protesty.
  • 24. května 2011 - Policie zadržela Tymošenkovou, která byla v říjnu téhož roku odsouzena k sedmi letům vězení za to, že v roce 2009 zneužila pravomoc, když podepsala nevýhodnou dohodu o dovozu ruského plynu. Rozsudek vyvolal na Západě protesty. V únoru 2014 byla propuštěna.
  • 28. října 2012 - Parlamentní volby vyhrála Strana regionů. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označila volby za "ústup od demokracie". EU vyjádřila lítost nad "nedostatky" ve volebním procesu.
  • 29. listopadu 2013 - Ukrajina na summitu Východního partnerství ve Vilniusu nepodepsala plánovanou asociační dohodu s EU. Setrvala tak na obratu z 21. listopadu. Odmítnutí vyvolalo kritiku Západu i masivní demonstrace, který si postupně vyžádaly desítky obětí na životech.
  • 22. února 2014 - Parlament po krvavých protestech sesadil prezidenta Viktora Janukovyče a vyhlásil na 25. května prezidentské volby.
  • 21. března 2014 - Rada federace, horní komora ruského parlamentu, by měla ratifikovat smlouvu o připojení dosud ukrajinského Krymu včetně přístavu Sevastopolu k Ruské federaci jako dva nové subjekty Ruska, čímž se má Krym de facto po 60 letech vrátit do Ruska.
Lidovky.cz, ČTK
  • 5Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz