Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Rusové ‚Gorbymu‘ k narozeninám nepřejí. Vidí v něm úpadek a prohru se Západem

Vladimír Putin

  17:30
MOSKVA/PRAHA - Všichni, kdo se pokoušeli v Rusku reformovat komunistické samoděržaví, jsou dnes veřejností zatracováni. Naopak ti, kdo prosazovali totalitní ideologii, se těší stále větší popularitě. „Gorbymu“ k narozeninám Rusové nepřejí nic dobrého.

Doma není prorokem. Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov získal Nobelovu cenu míru a uznání celého světa, v očích Rusů je ale symbolem úpadku a prohraného soupeření se Západem. foto: ČTK

„Byl a jsem oddaný té ideji i své volbě, kterou jsem učinil,“ prohlásil dva dny před svými narozeninami první a poslední sovětský prezident Michail Sergejevič Gorbačov. Na pondělním křtu nejnovější knihy Gorbačov a život se těmito slovy přiznal k věčné lásce ke své perestrojce – k neúspěšnému pokusu reformovat sovětský komunistický stát. Nejslavnější sovětský politik druhé poloviny minulého století se narodil 2. března před pětaosmdesáti lety. Jako bojovník za svobodu je ale uctíván spíš v zahraničí než doma.

Michail Gorbačov, Angela Merkelová a Lech Walesa

Ruští poslanci chtějí stíhat Gorbačova. Viní ho z rozpadu SSSR

Za poslední čtyři roky došlo podle sociologů z Levadova centra k výraznému posunu ve vztahu Rusů k bývalým sovětským činitelům. Všichni, kdo se pokoušeli o demokratizaci socialismu, ztratili přízeň i těch ruských občanů, kteří je dříve podporovali. Obdivovatelů tvrdého, autoritářského režimu přibývá. Podle sociologa Andreje Graždankina měly zásadní vliv na posun veřejného mínění v Rusku události na Ukrajině a rétorika ruských vládních médií.

Slavný masový vrah Josif Stalin přinesl podle 40 procent Rusů zemi více dobrého než zlého. Ve srovnání se stejným výzkumem provedeným v roce 2012 podpora Stalina vyrostla o 13 procent.

Nejhorší byla perestrojka

Naopak reformátoři jako Nikita Chruščov, Boris Jelcin a Michail Gorbačov dopadli žalostně. Vůbec za nejhorší pokládá přes 80 procent Rusů přelom 80. a 90. let minulého století. Tedy období Gorbačovovy perestrojky, glasnosti, ukončení studené války, demokratických změn, rozpadu komunistického impéria a liberalizace trhu.

Hnacím motorem lásky k Putinovi je strach, tvrdí ruští experti

Gorbačovovi, který možná nechtěně, ale přece daroval Rusům svobodu a jiné národy vyvázal z područí SSSR, v roce 1996 v prezidentské volbě dalo hlas jen jedno procento ruských voličů. Naopak skoro 70 procent lidí je přesvědčeno, že perestrojka byla zlem. Zato 89 procent Rusů podporuje současného vůdce Vladimira Putina.

Zatímco Gorbačov je pro ně symbolem prohry Moskvy v bitvě se Západem a zhroucení snu o neporazitelné velmoci, Putin jim vrací naději, že se sovětské časy alespoň v nějaké podobě vrátí. Reputaci Gorbačovovi nezachránil ani jeho výrok: „Krym, to je součást Ruska.“ Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 dodává expanzi Putinova režimu na legitimitě. Možná nechtěně.

Michail Gorbačov, George Bush a Helmut Kohl

Punčocháče a Šilelis

Co ale představovaly tyto sovětské časy v době, kdy Gorbačov přichází k moci? Ve chvíli, kdy je v březnu 1985 na plénu ústředního výboru Komunistické strany SSSR zvolen generálním tajemníkem, uzrává doba k zásadním změnám. Podle publicistky a šéfredaktorky listu Novoje vremja Jevgenije Albacové děti na Kurilských ostrovech nikdy v životě nepily čerstvé mléko a nevěděly, co to je pomeranč.

Lenin, Stalin a další sovětští diktátoři si i dlouhá desetiletí po smrti...
Doma není prorokem. Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov získal Nobelovu...

Od Uralu na východ se na balkonech odpudivých paneláků na zimu mrazila slanina, protože řadu měsíců lidé nepřišli do kontaktu s čerstvým masem. Iv Moskvě byly porodnice bez sprch. Namísto dámských vložek se praly roztrhané hadříky, na toaletách ležely stohy natrhaných novin. Punčocháče v tělové barvě byly snadno směnitelné za černobílý televizor Šilelis.

Milník sovětské historie. Před 60 lety zbavil Chruščov Stalina aureoly

Kdo toužil vyrazit do zahraničí, potřeboval zvláštní pas, povolení bolševické organizace i tajných služeb a speciální výjezdní vízum. Albacová na tu dobu vzpomíná s poetickým odporem. „Žila jsem v zemi státního antisemitismu – kvóta na Židy byla v SSSR tři procenta, zatímco v carském Rusku 12 procent... V zemi se čtyřmilionovou armádou, která požírala většinu národního bohatství – 100 procent vyrobených barevných kovů a 75 procent výrobků černé metalurgie.“ A v tu chvíli přišel Gorbačov.

Na rozdíl od Putina skutečně změnil osudy celých pokolení. Znovu, aniž by to sám chtěl. Hodlal spíš zločinecký režim opravit, ale jakmile zahájil svou glasnosť a dovolil lidem svobodně se vyjadřovat, Sovětský svaz se zřítil. Gorbačovovou největší zásluhou, za kterou si zaslouží přání dobrého zdraví, je, že se tomuto procesu neprotivil. A dostál svému krédu: co nejméně krve.

NEJVĚTŠÍ PŘÍNOS? ÉRA STALINA

Z průzkum Levadova centra vyplynulo, že Rusové dnes považují za nejpřínosnější historické období éru Josifa Stalina (vládl od 20. let do roku 1953) a Leonida Brežněva (v čele SSSR byl v 60. až 80. letech). Na opačném pólu jsou státnické kvality Michaila Gorbačova a Borise Jelcina, kteří v Kremlu vládli od poloviny 80. do konce 90. let.

  • Z průzkumu, v němž se měli dotázaní vyjádřit ke kvalitám státníků vládnoucích ve 20. století, vyšel nejlépe Brežněv. Pozitivní názor na jeho éru má 51 procent Rusů, negativní 18 procent. Zhruba stejně odpovídali dotazovaní v obdobném průzkumu v roce 1999.
  • Stalinovu éru vnímá jako přínosnou 40 procent Rusů, jako zavrženíhodnou 38 procent. Před 17 lety přitom hodnotilo Stalina pozitivně jen 18 procent dotázaných, negativně zato 57 procent. Průzkum potvrdil společenské tendence v Rusku, které směřují ke stále příznivějšímu hodnocení bývalého bolševického diktátora.
  • První ruský prezident Jelcin a poslední sovětský prezident Gorbačov vyšli z průzkumu špatně. Na Jelcina vzpomíná v dobrém 11 procent Rusů, 68 procent vnímá období jeho vlády negativně. Gorbačov se pozitivně zapsal do vědomí 12 procent dotázaných, negativně do vědomí 67 procent.
  • Renomé posledního ruského monarchy Mikuláše II. se postupně zlepšuje, vyplývá z průzkumu. V roce 1999 se k němu hlásilo 19 procent Rusů, nyní už 30 procent. Hodnocení Nikity Chruščova, který stál v čele sovětských komunistů v letech 1953 až 1964, zůstává stabilní. Před 17 lety i letos jeho éru označila za přínosnou skoro třetina dotázaných.

- ČTK -