Přes osmdesát tun Napoleonova zlata budou hledat "velmi čestní dobrovolníci", které v tyto dny najímá ruský list Komsomolskaja Pravda spolu s Centrem pátrání po pokladu francouzského císaře. Podle známého ruského historika a ředitele centra Alexandra Seregina je již prakticky přesně určeno místo, kde leží "Napoleonovo zlato". Od teoretického bádání v archivech se proto přechází k výkopovým pracím.
Jedná se ale o událost, ke které došlo skoro před dvěma sty lety, proto bude muset být "překopáno" rozlehlé prostranství. Centrum ve spolupráci s listem Komsomolskaja Pravda nabírá nyní dobrovolníky - v inzerátu nechybí dovětek, že hlavním požadavkem je maximální poctivost.
Rabování Moskvy
Ve hře je totiž 80 tun zlata a drahocenností, možná roztroušených podél cesty, po které francouzští vojáci v roce 1812 táhli z Moskvy domů. Většina do cíle nedošla.
O tom, jak šest set tisíc Francouzů v roce 1812 rabovalo Moskvu, byly popsány stohy papíru a nejeden historik odhadoval, kolik si toho Napoleon chtěl s sebou odnést. Údajně sami francouzští vojáci byli překvapeni, co v moskevských domech, v chrámech i v Kremlu, který důkladně vyrabovali, našli: zlaté i stříbrné nádobí, svícny, ikony, šperky. Sundali i pozlacený kříž ze zvonice "Ivan Veliký". Když v listopadu Napoleon zavelel k odchodu, každý z jeho vojáků si nesl deset kilo cenností. Kromě toho Napoleon z Moskvy vezl "společnou kořist" na 200 vozech.
Bylo to jako v pohádce - nenasytní Francouzi se vydali po Smolenské cestě, když udeřily pravé ruské mrazy. Vojáci umírali ověšeni zlatem a drahokamy. Ti, kteří ještě mohli jít, se začali nákladu zbavovat. Snad doufali, že se vrátí, a tak truhly zakopávali u cesty. Pár věcí už nalezeno bylo. Velká operace ale začíná až nyní, 12. června, v den, kdy Francouzi zaútočili na Rusko.
Tajná mapa
Organizátorům jde především o Napoleonových 200 vozů, které do Francie nedojely.
Skok v pátrání znamenal objev ruského emigranta,matematika Romana Alexandroviče, který ve Francii mnoho let ležel v archivech. A našel tady zajímavou rytinu, na které byl vyobrazen velmož zodpovědný za dopravu ruského pokladu do Francie.
Jde prý o šifru - na rytině je řada nelogičností včetně pohozené kokardy a hvězd na nebi v pozadí. Ty právě matematik prostudoval a zjistil, že jsou tajnou mapou, jakýmsi kódem, který určuje místo, kde je zakopán Napoleonův poklad. Roman Alexandrovič ukázal na území vzdálené asi tři stovky kilometrů od Moskvy, mezi Smolenskem, Kalugou a Jelněj.
Místní obyvatelé tvrdí, že už jejich praprababičky skutečně vzpomínaly na francouzské ležení, mnoho vozů a obrovské jámy v zemi.
