Diplom MGIMO je v Rusku označován za počátek skvělé kariéry. Za čerstvý důkaz mimo jiné považují první ženu v čele Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), kterou se letos v září stala absolventka moskevského institutu, Bulharka Irina Bokovová.
"Na MGIMO studují nejen budoucí diplomaté, ale i příští znalci mezinárodního obchodu a práva či žurnalisté. Dnešní studenti jsou často potomky předchozí generace absolventů," řekla proděkanka školy Taťjana Šarovová.
Na stáži tu byl i ministr zahraničí Jan Kohout
Sama institut také vystudovala a udivuje ji rozdílný osud jejích spolužáků z někdejšího Československa. Zatímco Slovák to mezitím dotáhl na velvyslance, Čech už diplomatickou kariéru vzdal, prý pracuje v Praze pro Američany. Na škole je nyní třikrát více řádných studentů ze Slovenska než z Česka: dvacet oproti sedmi.
Stáž na moskevské škole absolvoval šéf české diplomacie Jan Kohout a vystudovali ji tři po sobě jdoucí slovenští ministři zahraničí: Eduard Kukan, Ján Kubiš a Miroslav Lajčák. Füle ani nebude první "mgimák" v Evropské komisi. Předstihl jej Maroš Šefčovič, donedávna slovenský velvyslanec při EU.
"MGIMO za mých dob byla jediná diplomatická škola ve východním bloku. Dnes je to sebevědomá škola vědomá si svého postavení mezi špičkovými univerzitami specializovanými na přípravu diplomatů," řekl ministr Lajčák. Při své zářijové návštěvě Moskvy se podíval i na Alma Mater a prý se nestačil divit, jak se škola zmodernizovala a rozrostla.
Tvrdá příprava a výuka "na směny"
"Za našich dob to bylo tvrdé studium. Učilo se šest dnů v týdnu a průběžné zkoušky bylo nutné skládat každý týden," vzpomínal Lajčák na doby před dvěma desetiletími. "Na Slovensku jsme si v měsících před zkouškami užívali radostí života. O tom ale Moskva nebyla," dodal.
Tvrdá příprava a výuka "na směny" fungují v Moskvě dodnes, potvrzují současní posluchači MGIMO. "To, že tu jsem, je vůbec to nejlepší, co jsem mohla udělat," říká jedna z českých studentek, která si nepřeje zveřejnit své jméno, zřejmě z obavy z negativních ohlasů ve vlasti. "Přednášejí tu skuteční profesionálové, škola klade veliký důraz na jazyky," pochvaluje si. Leccos na kolejích by se podle ní mohlo zlepšit, ale nejsou to prý "kardinální problémy".
Kdo ještě vystudoval MGIMO?Mezi absolventy MGIMO jsou například i ázerbájdžánský prezident Ilcham Alijev či nový mongolský premiér Suchbátaryn Baibold. Školu vystudoval samozřejmě i šéf diplomacie Sergej Lavrov. |
Podmínku anonymity si při rozhovoru s novinářem klade i český diplomat, také absolvent MGIMO. S verbováním tajných služeb se během studia podle svého tvrzení nesetkal, ani prý o něm neslyšel. "Je to mediální bublina," míní. Netroufá si přitom odhadnout, nakolik může Füleho případ změnit české smýšlení o moskevské škole.
Zatímco v českém tisku bývá MGIMO občas označováno div ne za "líheň agentů", jakkoli Füle a Kohout získali bezpečnostní prověrky, v samém Rusku je diplomatická akademie považována za tak elitní školu, že se musí hájit i argumentem, že půlka studentů pochází ze zapadlých provincií. Podle veřejně dostupných informací se zdá, že sovětské tajné službě KGB se nejznamenitější úlovek nepodařil v Moskvě, ale na zahraniční prestižní evropské univerzitě, jak svědčí případ "cambridgské čtyřky" v čele s Kimem Philbym.
Milovníci špionážních historek si ale nedávno v listu Tribune de la Geneve mohli přečíst příběh Vitalije Šlykova, který na konci 50. let po vystudování MGIMO zamířil do sovětské vojenské rozvědky. Naverboval údajně mimo jiné jednoho z velitelů jihoafrické flotily, který patnáct let prodával Sovětům tajnosti, než námořníka dopadla FBI a Šlykova zatkli Švýcaři. Pod falešným jménem si odpykal dva roky vězení a v 90. letech to v Moskvě dotáhl na náměstka ministra obrany.
"Ruský Harvard" lákal mimo jiné ratolesti komunistických pohlavárů či později děti zbohatlíků. Nyní však závratnou kariéru v řadách ruské elity dělají především absolventi petrohradské univerzity v čele s prvními muži státu Dmitrijem Medveděvem a Vladimirem Putinem.
