Nápad postavit jim v Čeljabinsku památník, který se podle agentury Uralpress zrodil na českém konzulátu v Jekatěrinburku, proto vyvolal bouřlivou diskusi: zatím je odpůrců mnohonásobně víc než těch, kteří by na Přinádražním náměstí v Čeljabinsku chtěli vidět pomník se jmény 226 padlých Čechoslováků, kteří zahynuli v bojích proti bolševikům. Přitom slavnostní odhalení památníku, na kterém je nápis v češtině, slovenštině a ruštině „Československým legionářům, kteří položili život na cestě ke svobodné vlasti“, je naplánováno už na 20. října.
Názory protivníků památníku se v tyto dny hemží ruský internet. Například čeljabinský novinář Alexandr Melnikov „Běločechy“, jak se legionářům v Rusku říká, pokládá za „nepřátele Ruska“. Objevily se i výzvy uspořádat příští čtvrtek na náměstí protestní demonstrace.
ČTĚTE VÍCE: |
K čistě emocionálním výkřikům plným nadávek a mystifikací se nyní přidávají i názory ruských odborníků. „Nutnost existence takového památníku ve mně vyvolává pochybnosti,“ prohlásil doktor historických věd profesor Novosjolov.
Pomníků připomínajících hrdinství vlastních lidí prý není v Rusku dost, tak proč vztyčovat něco pro cizince. „Běločeši byli kati, kteří ublížili mnohým našim občanům,“ tvrdí profesor, podle kterého právě v Čeljabinsku umírali především Rusové, a ne Čechoslováci.
Nejen Novosjolov vyzývá, aby se začalo seriózně pátrat po tom, co se skutečně stalo na jižním Uralu v roce 1918. „Velké množství dokumentů je dodnes utajeno,“ prohlašuje historik a požaduje, aby teprve na základě výzkumu bylo rozhodnuto, kdo si zaslouží památník a kdo ne.
Objevily se i názory, že českoslovenští legionáři vyvolali občanskou válku v Rusku. „Běločeši byli katalyzátorem tragických událostí. Jiná bojeschopná síla schopná postavit se bolševikům tehdy neexistovala,“ tvrdí historik z Čeljabinské oblasti Pavel Stromov, který systematicky pátrá po předmětech a zbraních z té doby.
I on je odpůrcem památníku, protože prý závěrečná etapa působení Čechoslováků v Rusku, kdy se probíjeli po Transsibiřské magistrále přes Sibiř na východ, byla obzvláště krvavá. Legionáři prý během cesty rabovali a vraždili Rusy bez ohledu na to, zda patřili k „bílým“, či „rudým“.
Šedesát památníků
Památník připomínající československé legionáře v Čeljabinsku už kdysi byl. Právě tady totiž v květnu 1918 začalo jejich vítězné tažení přes Sibiř. Ihned po obsazení oblasti bolševiky v roce 1919 byl ale pomník stržen.
O budování pomníků československým legionářům v Rusku a na Ukrajině bylo rozhodnuto v roce 1999, kdy z českého rozpočtu bylo vyčleněno padesát milionů korun pro tyto účely. V roce 2014 by mělo být na území obou států šedesát takových památníků.
