Zákonodárci potom, co ÚS zrušil jednorázový ústavní zákon o zkrácení funkčního období sněmovny, včlenili do ústavy možnost, aby se sněmovna mohla rozpustit. Stalo se tak na základě stížnosti nezařazeného poslance Miloše Melčáka. Podle soudu byly volby legitimní, ale musely by být vyhlášeny v souladu s ústavou.
Někteří poslanci hrozili stížností i na změnu ústavy o rozpuštění sněmovny.
Pokud by se dolní komora skutečně rozpustila, použila by se prý novela nepřípustně se zpětnou platností.
Rychetský v této souvislosti uvedl, že hlavní metodou práce ÚS je přiměřenost. Nemůže prý říci, jak by ÚS o takové stížnosti rozhodl. Je ale přesvědčen, že "bychom měli předčasné volby za sebou".
Volby, které se nekonaly, byly vyhlášeny na začátek října. Politici po změně ústavy předpokládali, že budou o zhruba měsíc později. Nejčastěji byl zmiňován termín 6. a 7. listopadu. Sněmovna se ale nakonec odmítla rozpustit. Názor změnili sociální demokraté, kteří se obávali právě toho, že i druhá ústavní stížnost by mohla uspět.
