Krásně to ilustruje široké rozkročení vědkyně, která po kauze s výzkumem léčby nemoci ALS rezignovala na post ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd (kde byla navíc předsedkyní rady) a – po domluvě premiéra, jehož byla poradkyní – také na místo 1. místopředsedkyně vládní vědecké rady. O tom, jak dopadne na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, se jedná. Každopádně již médiím sdělila, že na funkci senátorky nerezignuje... Vždyť imunita se může hodit.
Syková se funkce senátorky nevzdá. V čele Ústavu experimentální medicíny ale končí |
Přebytek funkcí, jež Syková nabyla (chtěla být i ministryní školství a šéfkou Akademie věd), býval ve vědeckém prostředí terčem úšklebků. Ale jen zpovzdálí! Leccos se šuškalo o jejích aktivitách kolem společnosti Bioinova, o sponzorských darech na výzkum léčby ALS a před dekádou i lidí s poškozenou míchou. Ovšem takřka nikdo to „na jméno“ neřekl. „Věda je malý rybníček, všichni jsou tak nějak propojení, jeden proti druhému nepůjde,“ řekla Markéta Dobiášová, autorka reportáže ČT, jež Sykovou demaskovala tak, až na ni šéf Akademie poslal finanční kontrolu. „Jsem přesvědčená, že by to měla vyšetřovat i policie,“ dodala novinářka. Nelze uvěřit, že před televizní reportáží si nebyli kolegové vědomi toho, jak Syková nafukuje vědecké výsledky, což nakonec konstatoval etický panel Akademie věd.
Jako by byly Sykové dvě: jedna žena vědkyně, kterou svým PR obdivem stvořila nekritická média, a pak druhá, o níž toho vědci věděli mnoho nepěkného, ale zapomněli to veřejnosti říct. Přece jen: spousta funkcí, spousta vlivu.
