23. listopadu 2016 6:00, aktualizováno  11:23 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

S lex Babiš se sveze i Včelařův rok. Média nebudou smět vlastnit ani zastupitelé

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 30Diskuse
Andrej Babiš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Andrej Babiš. | foto: ČTK
PRAHA Co to je velbloud? Podle vtipu je to kůň, který prošel hlasováním ve sněmovně. Podobná metamorfóza se podařila i při schvalování zákona o střetu zájmů. Byl sice veden chvályhodnou snahou zamezit deformování svobodné politické soutěže tím, že se v jedněch rukou nebude smět koncentrovat ministerské pověření a ­vlastnictví médií, jenomže ve výsledné podobě stejně tvrdě dopadá i na mnohem nižší funkcionáře a jakýkoli typ média kromě internetového.

Zatímco zákaz přístupu k veřejným zakázkám a dotacím se omezuje jen na členy vlády a nejvyšší státní úředníky, u médií se povedlo schválit, že je nesmí vlastnit mnohem širší okruh osob. Od poslanců a senátorů přes členy rady České národní banky až po krajské a obecní zastupitele. Ti všichni by nově nesměli vlastnit tištěné periodikum ani rozhlasovou a ­televizní stanici, i kdyby na ní od rána do večera běžely jen pohádky pro děti nebo záběr na akvarijní rybičky.

Oříšek pro koaliční radu

Na problém poukázaly odpovědi Parlamentního institutu (odborné středisko sněmovny), které si k ­zákonu, jemuž se přezdívá lex Babiš, nechalo zpracovat hnutí ANO, jméno jehož předsedy se promítlo do lidového názvu předpisu. Institut potvrzuje, že ministr musí snést větší nepohodlí a omezení, protože to ústava předpokládá a protože si to demokracie zaslouží. Na situaci Andreje Babiše se tak nic nemění – buď přepíše svůj holding včetně jeho mediální části na jiného majitele, nebo už Agrofert nedostane žádnou veřejnou zakázku a sám Babiš by po volbách nemohl do vlády.

Ale ústava nepředpokládá, že by se měla přísně omezovat vlastnická práva níže postavených funkcionářů. „Neexistuje ohrožení svobodné soutěže politických sil, pokud bude médium vlastnit poslanec nebo senátor, natož další funkcionáři nižší úrovně. Z tohoto důvodu je třeba považovat tuto část návrhu za ústavně neslučitelnou,“ stojí v odpovědi Parlamentního institutu.

S takovým závěrem souhlasí i Marek Antoš z pražské katedry ústavního práva. Zvláště pak v kombinaci s faktem, že přísný zákaz podílu v klasických médiích nedoplňuje žádná regulace médií internetových. Ta si může podle schvalovaného zákona o střetu zájmů klidně dál vlastnit i premiér. „Na tom by zákon mohl narazit u Ústavního soudu. Nedává smysl, aby uvolněný zastupitel nesměl vlastnit včelařský věstník, ale člen vlády mohl vlastnit nejčtenější internetový server,“ uvedl na nedávné debatě Antoš v narážce na to, že do Babišova hájemství spadá také iDNES.cz.

Parlamentní institut smířlivě navrhuje, že je to možná jen legislativní chyba, která se dá ještě opravit, protože z celkové dikce zákona je očividné, že takovéhle omezení zákonodárce na mysli neměl. „Otázkou se bude zabývat koaliční rada a ta rozhodne, jestli se to ještě může upravit,“ říká poslanec Jan Chvojka (ČSSD), který je autorem původního návrhu na odstavení ministrů od médií.

Nepůjde to však lehce – příští týden se poslanci budou zákonem zabývat, protože jim ho vrátil s úpravami Senát. Problém je, že v takové situaci lze buď přijmout verzi z horní komory, nebo znovu schválit tu původní sněmovní. Další změny už se načítat nedají, a pokud má být „včelařský paradox“ odstraněn, lex Babiš se bude muset znovu otevřít a do sněmovny vrátit.

Dotace od obcí a z fondů

Vlastnění zpravodajských webů se zatím upravovat nebude, protože neexistuje zákon, který by se vypořádal s tímto typem média. Tištěná periodika i vysílání své předpisy mají, ale internet pluje v nevymezeném vzduchoprázdnu. Druhým argumentem, který každým dnem ztrácí na hodnotě, je, že klasická média mají ještě pořád větší společenský zásah – různé mezinárodní studie už poukazují, že žurnalistika na síti se stává relevantním, ne-li výlučným zdrojem pro stále větší skupinu lidí.

Jak už bylo zmíněno, nezávislí odborníci z Parlamentního institutu se nedomnívají, že by některý z paragrafů v zákonu o střetu zájmů mohl narušovat ústavní práva členů vlády. Je to tak obvyklé i v okolních státech, například německý spolkový kancléř a ministři nesmějí vedle své práce zastávat žádný jiný placený úřad, živnost ani povolání, nesmějí sedět ve vedení firem a bez výslovného svolení Spolkového sněmu ani v dozorčích radách.

Neuspěla tak námitka, která Babiše coby podnikatele logicky trápí nejvíc – že už se firmy sdružené pod hlavičkou Agrofertu nebudou smět hlásit o veřejné zakázky, pobídky či nenárokové dotace. Ovšem i tady parlamentní legislativci upozornili na jedno velké „ale“, které se týká dotací.

Ve verzi zákona, jak ji zatím obě komory schválily, se firmám, v nichž má člen vlády aspoň čtvrtinový podíl, zapovídá přístup k dotacím, jak je definuje zákon o rozpočtových pravidlech. V překladu to znamená, že obchodní společnosti s takovým zakázaným (spolu)majitelem nemohou žádat o podporu z ministerstev, ale nic jim nebrání chtít a dostávat dotace od obcí, krajů, a dokonce i státních fondů, což je objemově nejzajímavější položka. Je to proto, že státní fondy mají vlastní právní subjektivitu a jejich výdaje nejdou přímo ze státního rozpočtu.

Z pohledu portfolia Agrofertu je tento fakt nejdůležitější kvůli Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu, i když optikou firemní ekonomiky odstřižení od veřejných zakázek bolí nejvíc. Autor pozměňovacího návrhu o dotacích poslanec TOP 09 Martin Plíšek říká, že tak přísný ani být nechtěl a že jeho záměrem nebylo uzavřít cestu „ministerských“ firem i k podporám, o nichž se rozhoduje jinde než na vládě či v resortech.

„Ministr rozhoduje o výdajích ze státního rozpočtu, proto nechci, aby měla jeho firma přístup k dotacím a pobídkám podle zákona o rozpočtových pravidlech. Není potřeba, aby byl zákon zbytečně široký a zasahoval i do dotací územních samospráv nebo fondů, které spravují evropské prostředky,“ vysvětluje Plíšek.

Potíž je v tom, že zákon to tak jednoznačně nepodává a dává možnost k oběma výkladům. Podle Parlamentního institutu proto nebude jasno, dokud se někdo neobrátí na soud a nezačnou se sbírat judikáty. Protože teď si může jeden státní fond říci, že ani on nesmí dávat dotace společnostem vlastněným ministrem, ale druhý paragrafy pochopí obráceně. Definitivně to mohou rozlousknout pouze soudy, ty jediné mají právo závazně vykládat zákony.

Babiš už dříve uvedl, že počká, až se zákon propíše do sbírky, a pak nechá své právníky, aby zhodnotili, zda se obracet na Ústavní soud. Kdyby se tato brněnská instituce ztotožnila s pohledem Parlamentního institutu, část předpisu by nejspíš zrušila – ale byla by to ta s „včelařským paradoxem“.

  • 30Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!