„Mezi lidmi přežívá mýtus, že klíšťata jsou aktivní pouze v létě. Ve skutečnosti jim stačí teploty nad sedm stupňů Celsia. Naopak nemají ráda sucho a vysoké teploty. Nejrizikovější období roku proto představují jaro a podzim,“ uvedl Maďar.
Češi podceňují ochranu před klíšťovým zánětem mozku, varuje lékař |
Víc rizikových lokalit je na venkově, klíšťata jsou ve vysoké trávě na okraji louky ve stínu stromů a na vlhkých místech u potoka, řeky či vodní plochy. Oblasti výskytu klíšťové encefalitidy se ale za poslední roky posunuly do všech regionů ČR, i k velkým městům včetně Prahy a Brna a do příměstských parků. Klíšťata hrozí lidem i domácím mazlíčkům také v městské zeleni.
Roste počet i rozšíření klíšťat
Vedoucí národní referenční laboratoře pro lymskou boreliózu Kateřina Kybicová potvrdila, že v posledních deseti letech výrazně stoupl výskyt i rozšíření klíšťat, stejně jako přenášených infekcí. Přispělo k tomu globální oteplování, ale i urbanizace, zemědělství, odlesňování a zalesňování, a s tím spjaté změny biotopů.
„V Česku jsou tyto změny zřejmé. Klíšťata se nyní objevují ve vyšších nadmořských výškách než dřív. V Krkonoších byla klíšťata odchycena v 1200 metrech nad mořem a byla u nich zjištěna přítomnost původce klíšťové encefalitidy a boreliózy,“ řekla.
Proočkování je slabé
Česko je na prvním místě v EU v počtu nakažení klíšťovou encefalitidou |
Loni bylo v Česku hlášeno 351 případů klíšťové encefalitidy a dvě úmrtí. Existuje přitom očkování, které proti této nemoci chrání. V Česku je podle Maďara proti klíšťovému zánětu mozku očkováno necelých 24 procent obyvatel, to je podle něj málo. V Rakousku se dalo očkovat téměř 90 procent obyvatel, výskyt onemocnění tam díky tomu prudce klesl.
„Víc než polovina lidí, u kterých byla klíšťová encefalitida diagnostikována, skončí s nějakými dlouhodobými následky. Těžký průběh a vážné trvalé následky hrozí zejména starším lidem,“ varoval Maďar.
