Mnoho takových případů rok co rok dokumentují organizace Human Rights Watch či Amnesty International, kritikou nešetří ani Evropský parlament. S prezidentem země, kde se popisované odehrává, se ve čtvrtek setkal český prezident Václav Klaus.
PŘEČTĚTE SI: |
Na Pražském hradě přivítal ázerbajdžánskou hlavu státu Ilhama Alijeva. Muže, kterého američtí diplomaté v tajných depeších srovnávají s mafiánskými bossy z filmu Kmotr.Ázerbajdžán je ropnou velmocí, 29,70 % ropy proudící do Česka teče právě odsud.
Horší než Bělorusko
O kvalitě ázerbajdžánské demokracie vypovídá i žebříček Index demokracie (Democracy Index), který každoročně sestavuje společnost Economist Intelligence Unit (patřící do skupiny vydávající časopis Economist). Monitoruje stav demokracie ve 167 zemích světa. Pořadí ve spodních patrech vypadá následovně: 139. Bělorusko, 140. Ázerbajdžán, 141. Čína.
Další žebříček. Index svobody tisku (Press Freedom Index), který pravidelně vydává organizace Reportéři bez hranic. Ázerbajdžánu připadá 162. místo ze 179 sledovaných zemí.
Útoky na novináře: bití, vražda, vězení
V březnu 2005 byl v metropoli Baku zavražděn opoziční novinář Elmar Huseynov, známý kritik prezidenta Alijeva i jeho předchůdce a otce Hejdara Alijeva. Během jeho kariéry mu úřady zakázaly několik časopisů, které vydával. Z vraždy nebyl nikdo obviněn.
Jeho případu se věnoval další nezávislý novinář Eynulla Fatullayev. I jemu bylo mnohokrát vyhrožováno. V roce 2007 byl obviněn z hanobení armády a byl odsouzen na osm a půl let vězení. Dva roky nato v jeho cele „našli heroin“ a trest mu prodloužili o další dva a půl roku.
V roce 2009 byli uvězněni blogeři Emin Milli a Adnan Hajizade. Obvinění? Chuligánství. Rozsudek: dva roky a dva a půl roku. Byli propuštěni v listopadu 2010. Za posledních deset let se téměř stovka novinářů stala v zemi cílem fyzického útoku.
Loni v květnu schválil Evropský parlament rezoluci odsuzující Ázerbajdžán za „porušování lidských práv“ a „potlačování opozice“. Jmenovitě zmínila právě Eynullu Fatullayeva.
Političtí vězni kvůli Facebooku
Propuštění minimálně 24 politických vězňů z posledního roku žádá prohlášení z 30. ledna 2012, které vydalo osm lidskoprávních světových organizací.
Loni v březnu byli například uvězněni aktivisti Bakhtiyar Hajiyev a Jabbar Savalan poté, co pomáhali přes Facebook organizovat protesty inspirované Arabským jarem. Oba byli odsouzeni za zástupné trestné činy. Amnesty International je vedla jako „vězně svědomí“. Protestoval Evropský parlament, Human Rights Watch a další ,organizace. Savalan byl propuštěn po 11 měsících. Během demonstrací loni na jaře bylo zatčeno celkem čtyři sta lidí, uvedla loni BBC.
Volby pro první dámu
Parlament je prakticky jednobarevný. Takto informovala o volbách ČTK: „Ve volbách v listopadu 2010 získala vládní strana Nový Ázerbájdžán (YAP) 70 ze 125 poslaneckých míst. Téměř celý zbytek sněmovny připadl loajálním provládním poslancům. Opozice získala jediný mandát. Kritika průběhu hlasování zazněla i z řad evropských pozorovatelů...
...vůbec nejúspěšnějším kandidátem ve volbách se stala prezidentova manželka Mehriban Alijevová, která ve svém obvodu získala 94,5 procenta hlasů. Opozice ve volbách dramaticky neuspěla...
K TÉMATU: |
...Nejmenovaný západní diplomat tehdy agentuře Reuters řekl, že volby byly „absolutní ostudou“ a doprovázely je „obludné nepořádky“. Vedení mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rady Evropy v prohlášení uvedlo, že Ázerbájdžán nedosáhl žádného viditelného pokroku v demokratickém rozvoji svých institucí. Pozorovatelé poukázali na nerovné podmínky politických stran v předvolebním boji, na omezení svobody slova a shromažďování i na případy přímého zfalšování voleb a chybného sčítání hlasů...“
Američané: „Alijev je mafián“
Diplomatické depeše ze září 2009, které odesílala do Washingotnu ambasáda USA v Baku a které zveřejnil server WikiLeaks, srovnávaly prezidenta Ilhama Alijeva se dvěma ikonickými mafiánskými bossy z filmové trilogie Kmotr – impulzivním Sonny Corleonem a jeho bratrem, chladně vypočítavým Michaelem. Jedna z depeší uváděla, že dvojí tvář ázerbajdžánského prezidenta tak často staví „americké zájmy“ do přímého rozporu s „americkými hodnotami“.
