S odvoláním na odtajněné dokumenty FBI to dnes uvedla agentura AP.
Podle záznamů FBI ujišťoval Saddám po svém zadržení vyšetřovatele, že měl větší obavy z Íránu než z případné odvety, kterou mu hrozily Spojené státy, pokud znovu nevpustí do země inspektory Organizace spojených národů.
"Měl za to, že inspektoři by Íránu přímo ukázali místa, kde by Iráku mohl způsobit největší škody," stojí v dokumentech FBI. Saddám v roce 1980 vyhlásil Íránu válku, která trvala do roku 1988. Irák během ní použil i chemické zbraně.
Blufování ohledně zbraní hromadného ničení se ale někdejšímu iráckému vládci nevyplatilo. Tehdejší americký prezident George Bush proti zemi v roce 2003 zahájil vojenské tažení, jehož oficiálním důvodem byla právě obava, že Saddám takové zbraně vlastní a hodlá je použít. Američané je ale v zemi po vítězné válce nikdy nenašli.
Američtí vojáci bývalého iráckého diktátora, který se po pádu svého režimu skrýval, zadrželi v prosinci 2003. Odtajněné dokumenty FBI obsahují 20 formálních a nejméně pět "neformálních" rozhovorů se Saddámem, které se uskutečnily mezi únorem a červnem následujícího roku.
Saddám v nich podle agentury AP mimo jiné sdílel Bushovo nepřátelství vůči íránským duchovním. Odmítl také jakékoliv vazby na teroristickou organizaci Al-Káida, z nichž ho Američané před válkou také obviňovali. Jejího vůdce Usámu bin Ládina označil za "fanatika". Za svého spojence naopak považoval komunistickou Severní Koreu.
Saddám také například uvedl, že nikdy nepoužíval dvojníky, i když se to o něm často říkalo. Vyšetřovatelům rovněž řekl, že od března 1990 použil jen dvakrát telefon a že komunikoval zejména prostřednictvím kurýrů.
Saddám byl popraven v prosinci 2006. Soud jej předtím usvědčil ze zločinů proti lidskosti, kterých se dopustil, když se podílel na masakru šíitů v městečku Dudžail.
