"Chceme změnit pravidla hry ve světě financí," uvedl Sarkozy s tím, že
šéfové vlád EU se bavili například o nutnosti boje proti daňovým rájům.
Zatím ovšem není jasné, zda Francouzi, kteří EU v současnosti předsedají,
prosadili všechny své návrhy, s nimiž přišli na jednání. Usilovali zejména
o nutnost reformy Mezinárodního měnového fondu, který by měl nově nést
zodpovědnost za globální finanční stabilitu.
Nevoli však podle diplomatických zdrojů ČTK vyvolával návrh na regulaci a
dohled nad všemi finančními institucemi, nad všemi segmenty trhu a dokonce nad všemi teritorii. To se nelíbilo především Švédům, kteří proti návrhu ostře vystoupili a zdůraznili, že s ním nejsou schopni souhlasit.
"Mandát, který dostal předseda Evropské rady Nicolas Sarkozy, je poměrně
volný," řekl po skončení jednání český premiér Mirek Topolánek. Z dnešní
diskuze šéfů států a vlád států EU podle něj ale vyplynulo, že jsou mezi
státy unie poměrně rozdílné názory na řešení současné situace.
"Shodujeme se na tom, že je třeba něco udělat. Ale zaznělo z mnoha úst to, že nejdříve musíme identifikovat jasné příčiny krize a nemáme dělat žádná riskantní řešení, která by tu situaci spíše komplikovala než ulehčila,"
dodal Topolánek.
Opatření k nápravě současné finanční krize či jejích následků, o kterých se nyní diskutuje v Evropě, začne zřejmě během svého předsednictví Evropské unie uvádět do praxe Česká republika. Podle premiéra Mirka Topolánka se tak pravděpodobně stane na březnovém summitu evropské sedmadvacítky.
Topolánek je proti evropskému dohledu
Mirek Topolánek je proti nadnárodní regulaci finančních institucí. Vznik celoevropského dohledu nad bankami prosazují zejména větší evropské země jako jeden z kroků, který by měl v budoucnu předejít současným problémům na finančních trzích.
"Myslím, že právě český dohled zabezpečil mimo jiné to, že dopady finanční krize na český finanční sektor jsou v dané v chvíli menší než jinde," řekl Topolánek. Dodal, že se na tom při své dnešní schůzce shodli s lucemburským premiérem a šéfem euroskupiny Jeanem-Claudem Junckerem. Ten podle Topolánka v lednu nebo v únoru navštíví Prahu.
"Shodli jsme se na tom, že nemíníme nechat někoho řídit pohyb likvidity. My a celá řada zemí, která má většinu mateřských bank v zahraničí, nemá zájem na tom, aby se to tímto způsobem řešilo," uvedl český premiér.
EU se na posledním unijním summitu shodla na tom, že národní regulátoři,
jakým v Česku je Česká národní banka, by napříště měli úžeji spolupracovat.
Zástupci některých zemí se pak domnívají, že by měl vzniknout jakýsi unijní
superregulátor, který by převzal část pravomocí národních dohlížitelů nad
bankovním trhem. Argumentují tím, že řada bank působí ve více státech, a
národní regulátoři tak nemají přehled nad jejich celkovým hospodařením.
Češi a další se bojí, že by ztratili kontrolu nad svým trhem.
S určitými úpravami v pravomocích regulátorů počítá návrh směrnice o
kapitálové přiměřenosti, který před časem představila Evropská komise. Nyní se regulátoři starají především o domácí bankovní trh, v budoucnosti by se ale měli snadněji dostávat také k informacím z jiných členských států unie. V EU je přes 40 bank, které působí ve více státech unie.
Unie plánuje vznik takzvaných kolegií, jež mají tvořit národní regulátoři,
v českém případě tedy ČNB. Kolegia by měla dohlédnout na to, že pravidla
finančního trhu jsou aplikována stejně ve všech členských státech EU a
nejsou porušována.
šéfové vlád EU se bavili například o nutnosti boje proti daňovým rájům.
Zatím ovšem není jasné, zda Francouzi, kteří EU v současnosti předsedají,
prosadili všechny své návrhy, s nimiž přišli na jednání. Usilovali zejména
o nutnost reformy Mezinárodního měnového fondu, který by měl nově nést
zodpovědnost za globální finanční stabilitu.
Nevoli však podle diplomatických zdrojů ČTK vyvolával návrh na regulaci a
dohled nad všemi finančními institucemi, nad všemi segmenty trhu a dokonce nad všemi teritorii. To se nelíbilo především Švédům, kteří proti návrhu ostře vystoupili a zdůraznili, že s ním nejsou schopni souhlasit.
"Mandát, který dostal předseda Evropské rady Nicolas Sarkozy, je poměrně
volný," řekl po skončení jednání český premiér Mirek Topolánek. Z dnešní
diskuze šéfů států a vlád států EU podle něj ale vyplynulo, že jsou mezi
státy unie poměrně rozdílné názory na řešení současné situace.
"Shodujeme se na tom, že je třeba něco udělat. Ale zaznělo z mnoha úst to, že nejdříve musíme identifikovat jasné příčiny krize a nemáme dělat žádná riskantní řešení, která by tu situaci spíše komplikovala než ulehčila,"
dodal Topolánek.
Opatření k nápravě současné finanční krize či jejích následků, o kterých se nyní diskutuje v Evropě, začne zřejmě během svého předsednictví Evropské unie uvádět do praxe Česká republika. Podle premiéra Mirka Topolánka se tak pravděpodobně stane na březnovém summitu evropské sedmadvacítky.
Topolánek je proti evropskému dohledu
Mirek Topolánek je proti nadnárodní regulaci finančních institucí. Vznik celoevropského dohledu nad bankami prosazují zejména větší evropské země jako jeden z kroků, který by měl v budoucnu předejít současným problémům na finančních trzích.
"Myslím, že právě český dohled zabezpečil mimo jiné to, že dopady finanční krize na český finanční sektor jsou v dané v chvíli menší než jinde," řekl Topolánek. Dodal, že se na tom při své dnešní schůzce shodli s lucemburským premiérem a šéfem euroskupiny Jeanem-Claudem Junckerem. Ten podle Topolánka v lednu nebo v únoru navštíví Prahu.
"Shodli jsme se na tom, že nemíníme nechat někoho řídit pohyb likvidity. My a celá řada zemí, která má většinu mateřských bank v zahraničí, nemá zájem na tom, aby se to tímto způsobem řešilo," uvedl český premiér.
EU se na posledním unijním summitu shodla na tom, že národní regulátoři,
jakým v Česku je Česká národní banka, by napříště měli úžeji spolupracovat.
Zástupci některých zemí se pak domnívají, že by měl vzniknout jakýsi unijní
superregulátor, který by převzal část pravomocí národních dohlížitelů nad
bankovním trhem. Argumentují tím, že řada bank působí ve více státech, a
národní regulátoři tak nemají přehled nad jejich celkovým hospodařením.
Češi a další se bojí, že by ztratili kontrolu nad svým trhem.
S určitými úpravami v pravomocích regulátorů počítá návrh směrnice o
kapitálové přiměřenosti, který před časem představila Evropská komise. Nyní se regulátoři starají především o domácí bankovní trh, v budoucnosti by se ale měli snadněji dostávat také k informacím z jiných členských států unie. V EU je přes 40 bank, které působí ve více státech unie.
Unie plánuje vznik takzvaných kolegií, jež mají tvořit národní regulátoři,
v českém případě tedy ČNB. Kolegia by měla dohlédnout na to, že pravidla
finančního trhu jsou aplikována stejně ve všech členských státech EU a
nejsou porušována.
