Aktuální kurzy tak vesměs kopírují výsledky volebních průzkumů. Za sociálními demokraty by druhé místo podle bookmakerů obsadili komunisté nebo TOP 09 společně se STAN. Další místa ve Sněmovně by měly obsadit hnutí ANO 2011, ODS, SPOZ a těsně možná i lidovci. Vyplývá to z kurzů společností Sazka, Tipsport, Chance, Fortuna a Maxi-Tip.
Sociální demokraté jsou podle bookmakerů nadále v podstatě jistými vítězi voleb díky kurzům 1,01 či 1,03:1. V duelu mezi komunisty a TOP 09 pouze bookmakeři Sazky věří více straně Karla Schwarzenberga. Tyto strany mají podle kurzů místo ve sněmovně jisté, u dalších je možné si vsadit, zda se do Sněmovny dostanou nebo kolik získají hlasů.
U ODS je u Fortuny a Maxi-Tipu aktuální kurz na návrat do Sněmovny 1,03:1, hnutí ANO podnikatele Andreje Babiše má na vstup do dolní komory kurz 1,06:1. Za nimi jsou pak SPOZ (1,32:1) a KDU-ČSL (1,7:1). Okamurův Úsvit má jistější kurz 1,2:1 na to, že poslance mít nebude. Chance pokládá šance ODS a Babišova hnutí za rovnocenné (1,03:1), o něco více věří zemanovcům (1,25:1) a s Úsvitem nepočítá. Sazka tyto sázky v nabídce nemá, dává ale Úsvitu alespoň naději na to, že porazí Stranu zelených.
Anketa
Vsadili byste si na výsledek voleb?
Lidé více stran ve sněmovně nechtějí
Čtyři z pěti Čechů nechtějí podle průzkumu agentury STEM zvýšení počtu stran zastoupených ve Sněmovně. Dvě pětiny občanů by si přály, aby v dolní komoře bylo po nadcházejících volbách zastoupeno přibližně tolik stran, kolik jich bylo dosud. Zhruba stejná část lidí by chtěla, aby stran bylo méně. Počet zastánců tohoto názoru od roku 2010 výrazně vzrostl, oznámila agentura.
Připomněla, že podle aktuálních volebních modelů by se zastoupení stran ve Sněmovně mohlo mírně zvýšit. Více stran v dolní komoře by podle ní uvítali ti, kdo chtějí dát hlas některému z nových uskupení - celkově jich ale byla necelá pětina (17 procent). Od roku 2010 jejich počet mírně klesá. Více ubylo těch, podle nichž by v dolní komoře parlamentu mělo i po volbách nadále působit pět až šest stran.
Před třemi lety tento názor zastával každý druhý z Čechů, nyní je to jen 42 procent. Zmenšení počtu sněmovních stran by podle průzkumu chtělo zbývajících 41 procent dotázaných, zatímco před třemi lety jich bylo 31 procent. Hodně by si to přáli zastánci vlády pevné ruky - nejčastěji přívrženci KSČM, nerozhodnutí voliči a ti, kteří volit nechtějí, méně často příznivci ODS, TOP 09 a SPOZ. "Celkově lze tedy říci, že volání po co nejmenším počtu stran ve sněmovně je spojeno s negativním postojem ke směřování naší společnosti a s jistým sklonem k přijetí autoritativního modelu vládnutí," uvedla agentura. Průzkum prováděla od 29. srpna do 8. září mezi 1093 respondenty.
