Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Analýza prezidentských projevů. Zemanova Vánoční poselství jsou samé „já“

Česko

  18:35aktualizováno  19:59
PRAHA - Prezident Miloš Zeman pronesl o vánočních svátcích druhé tzv. Vánoční poselství. Podle Hradu se jedná o tradici, kterou hlava státu hodlá i nadále dodržovat. Z analýzy vánočních a novoročních projevů českých a československých prezidentů od roku 1935, která se soustředila na výskyt slova „já“, vyplývá, že Zeman tohle zájmeno používá velmi rád.

Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman. Tři hlavy státu, tři různá pojetí politiky. foto: Lidovky.cz

Analýza vánočních a novoročních prezidentských projevů se objevila ZDE. Ten na základě přepisů jednotlivých projevů porovnával, v jaké míře v nich hlavy státu použily první osobu jednotného čísla („já“ a „jsem“) oproti množnému číslu („my“ a „jsme“).

Edvard Beneš, 1944:

  • „Celých dvacet let po první světové válce usilovala naše politika o spolupráci evropského Západu a Východu. Víte to velmi dobře sami, neboť president Masaryk a já sám jako zahraniční ministr jsem to v praxi prováděl a v červnu r. 1935 vykonal jsem první oficiální cestu sem do Moskvy, abych zde provedl ratifikaci první naší spojenecké smlouvy se Sovětským svazem, smlouvy, která společně se smlouvou Francie a Sovětského svazu měla být tehdy výrazem této spolupráce západní a východní Evropy.“

V první osobě jednotného čísla podle analýzy nejvíce mluvil prezident Edvard Beneš, a to konkrétně v projevu z roku 1944. K lidu tehdy promlouval z Moskvy. „A speciálně, jsa dnes v Moskvě, zdůrazňuji, že s Moskvou a se Sovětských svazem bude naše spolupráce blízká a intimní – i v tom je tato nynější moje oficiální návštěva Sovětského svazu symbolická a mohu říci historická,“ znělo tehdy éterem. Podle analýzy použil první osobu jednotného čísla hned 24krát a zároveň to vyvážil promluvou o společných zájmech. Podle analýzy použil totiž 26krát i první osobu množného čísla. 

Miloš Zeman, 2014:

  • „Ale to, co pokládám za daleko důležitější, je plnění slibů. A skládání účtů znamená zeptat se, zda jsem své sliby dané v prezidentské kampani, nebo krátce po ní, dokázal nebo nedokázal splnit. A při tomto skládání účtů je na místě osobní odpovědnost, ne vymlouvání se na druhé a ne chlubení se cizím peřím. Dal jsem vám pět základních slibů.“

Miloš Zeman, 2015:

(vychází se z toho, že prezidentské projevy zpravidla probíhaly na nový rok)

  • „Oceňuji, že vláda pomohla rodinám s dětmi a pomohla valorizací penzí i starobním důchodcům. Podporoval jsem zvýšení minimální mzdy, aby se zvětšil rozdíl mezi ní a sociálními dávkami a aby tak lidé byli více motivováni k práci. Podepsal jsem návrh zákona o státním rozpočtu, protože podle údajů ministerstva financí investice rostou rychleji než spotřeba domácností a ta rychleji než spotřeba vlády.“

 Miloš Zeman použil ve svých dvou Vánočních poselstvích stejně jako Beneš velmi „já“, ale prakticky vůbec „my“ (40 - já proti 6 - my).

V posledním projevu si pohoršil u „já“ i u „my“, ukazuje statistika. (místo 21x já pouze 19x, místo 4x my pak 2). I letos se Zeman snažil ospravedlnit některé své kritizované kroky a neopomenul se ani opřít do svých odpůrců.

Václav Klaus, 2013:

  • „Dovolte mi, abych před zakončením svého projevu oznámil, že jsem se rozhodl při příležitosti tohoto výročí vyhlásit dílčí amnestii, která vstoupí v platnost 2. ledna.“

Překvapením může být poměrně dobrý výsledek bývalého prezidenta Václava Klause. Klaus totiž, často kritizovaný za své narcistní a samolibé chování, má oproti Zemanovi mnohem příznivější skóre. Nejvíce „já“ použil ve svém posledním proslovu v lednu 2013. Tehdy vyhlásil prezidentskou amnestii, která se ve výsledku dotkla více než 110 tisíc odsouzených či obviněných, a tento svůj krok se ve zmíněném projevu snažil ospravedlnit. Naopak v letech 2005 a 2009, jak uvádí analýza, nepoužil Klaus slova „já“ a „jsem“ ani jednou.

Václav Havel, 1992:

  • Těmito věcmi se netrápím jen já: mnozí z vás jsou právem stále víc touto situací zneklidněni a velmi těžce nesou nejistotu o tom, v jakém státě vlastně budeme žít.

Relativně vysoké skóre v používání první osoby čísla jednotného má také Václav Havel. Nejvíce, konkrétně 18krát ve svém projevu, je využil v roce 1992. Je nutné ovšem zmínit, že ve stejném projevu využíval i hojně slova „my“ a „jsme“, a to celkem ve 29 případech. Za to o dva roky dříve použil slovo „já“ v 17krát , naopak společné „my“ v 44krát.

Na celou statistiku se můžete podívat ZDE

Malá vánoční statistika.
Autor: