Současně avizoval, že další čtyřstranná schůzka o Ukrajině by měla následovat za několik týdnů a měla by být věnována politickému urovnání, kterého ale nelze dosáhnout bez příměří a stažení těžkých zbraní z fronty.
Ministři se podle Gabriela v sobotu dohodli, že budou pokračovat ve stávajícím formátu takzvané normandské čtyřky. To znamená, že mezi sebe nepřiberou Spojené státy, i když s nimi mají být v těsném kontaktu. Domluvili se také na přístupu Červeného kříže k zajatcům na východě Ukrajiny.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault zdůraznil, že mírové dohody z Minsku nemají alternativu. Schůzky by se podle něj měly konat tak často, jak bude nezbytné, aby se dosáhlo pokroku.
Šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin podle agentury Reuters poznamenal, že „vůbec není šťastný“ z toho, k čemu schůzka dospěla. Zapotřebí jsou výsledky, nejenom prohlášení, dodal.
  |
Velkého pokroku se nepodařilo dosáhnout ani podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Ten ale věří, že Kyjev a rebelové se domluví na příměří a výměně zajatců. Za nepřijatelnou označil ruský ministr blokádu povstaleckých oblastí, kterou uskutečňují na dopravních cestách ukrajinští nacionalisté.
Situace na východě Ukrajiny, kde proti sobě stojí proruští separatisté a ukrajinská armáda, se v poslední době výrazně zhoršila. Na místě opět propukají vzájemné střety.
Konflikt na Donbasu si od dubna 2014 vyžádal skoro 10 000 obětí. Konflikt měly ukončit mírové dohody, dojednané během čtyřstranných jednání v Minsku v únoru 2015. Moskva a Kyjev se ale vzájemně obviňují z jejich sabotování.
