Pospíšil tak reaguje na současnou situaci, kdy jsou funkcionáři fakticky neodvolatelní. První změnu už podpořila legislativní rada vlády, když schválila návrh novely zákona, který má vnést "laický" prvek do hodnocení kárných provinění soudců.
Novela počítá se vznikem zvláštních kárných senátů pro soudní funkcionáře. Laický prvek má v rozhodování o chybách soudců zabránit profesní solidaritě.
Legislativní rada doporučila, aby počet soudců v senátech byl stejný jako počet laiků. Laické členy senátů budou nominovat předsedové vyšších soudů, šéfové advokátní, notářské a exekutorské komory a děkani právnických fakult.
Pospíšil dnes uvedl, že na rozdíl od běžných kárných senátů, řešících prohřešky řadových soudců, by nově vzniklý senát byl pouze jednoinstanční, tedy bez možnosti odvolání. Fungoval u Nejvyššího správního soudu v Brně a měl by šest členů.
Druhá změna téhož zákona je zatím ve stadiu příprav a podle ministra bude upravovat funkční období předsedů soudů. Pospíšil argumentuje tím, že předsedové a místopředsedové soudů jsou v pozici vrcholných manažerů rozhodujících o desítkách milionů korun v rozpočtech soudů. Stejně jako oni by tedy neměli mít svou pozici jistou na neomezenou dobu.
Kdo bude stát v čele soudů, by podle představ Pospíšila měli společně rozhodovat senátoři a ministerstvo. Pospíšilovy návrhy narážejí na odpor soudců, kteří je vnímají jako zásah do soudcovské nezávislosti.
Novela počítá se vznikem zvláštních kárných senátů pro soudní funkcionáře. Laický prvek má v rozhodování o chybách soudců zabránit profesní solidaritě.
Legislativní rada doporučila, aby počet soudců v senátech byl stejný jako počet laiků. Laické členy senátů budou nominovat předsedové vyšších soudů, šéfové advokátní, notářské a exekutorské komory a děkani právnických fakult.
Pospíšil dnes uvedl, že na rozdíl od běžných kárných senátů, řešících prohřešky řadových soudců, by nově vzniklý senát byl pouze jednoinstanční, tedy bez možnosti odvolání. Fungoval u Nejvyššího správního soudu v Brně a měl by šest členů.
Druhá změna téhož zákona je zatím ve stadiu příprav a podle ministra bude upravovat funkční období předsedů soudů. Pospíšil argumentuje tím, že předsedové a místopředsedové soudů jsou v pozici vrcholných manažerů rozhodujících o desítkách milionů korun v rozpočtech soudů. Stejně jako oni by tedy neměli mít svou pozici jistou na neomezenou dobu.
Kdo bude stát v čele soudů, by podle představ Pospíšila měli společně rozhodovat senátoři a ministerstvo. Pospíšilovy návrhy narážejí na odpor soudců, kteří je vnímají jako zásah do soudcovské nezávislosti.
