Novela má zakázat „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin“. Vztahovat se má na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií.
V klecích drží 15 tisíc norků. Stát ze mě udělá žebráka, stěžuje si majitel kožešinové farmy |
Norma přiznává provozovatelům farem nárok na kompenzace od státu za rušené chovy. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by nicméně neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let.
Senátní zemědělský výbor doporučoval lhůtu pro ukončení chovů prodloužit na prosinec 2022 a zvýšit kompenzaci za jednoho chovaného norka až na šest tisíc korun. Předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD) to označil za nepřijatelné. Podpořil naopak návrh senátorů Petra Šilara (KDU-ČSL) a Radko Martínka (ČSSD), kteří chtěli do zákona vložit pevnou výši kompenzačního příspěvku. Měl činit tři tisíce korun za norka a 3900 korun za lišku.
Tato kompenzace podle senátorů vycházela z tržní hodnoty kožešin a nákladů na likvidaci farem a návratnost investic chovatelů, jichž je v republice celkem devět. Stát by měl na kompenzace dát zhruba 50 milionů korun. Chovatelé podle senátorů považovali tuto výši náhrady za minimální. Sněmovní verze prý může vést k soudním sporům chovatelů se státem.
Novelu podepsalo 50 poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat. Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.
