Termín, kdy přesně bude návrh projednán, není stále známý.
Dnešní rozhodnutí znamená, že soudci nebudou čekat na to, až vyřídí návrhy a stížnosti, které dorazily před ním. O přednostní vyřízení věci mohli požádat soud senátoři, ale neučinili tak.
Soudci s projednáváním pospíchají také proto, že si podle mluvčího soudu Tomáše Langáška uvědomují, že se na ně v souvislosti s návrhem "upínají zraky celé Evropy".
Prezident Václav Klaus totiž s podpisem lisabonské smlouvy váhá, čeká na výsledek návrhu u Ústavního soudu.
Stížnost přivezl senátor Oberfalzer
Senátoři hlavně z ODS předložili dnes dlouho avizovanou novou ústavní stížnost na lisabonskou smlouvu o budoucím fungování EU. Stížnost přijel do Brna osobně podat Jiří Oberfalzer. Tvůrci stížnosti čelí kritice zastánců dokončení ratifikace smlouvu, jejíž odkládání podle nich ohrožuje pozici a vliv ČR v rámci EU.
Oberfalzer: V ODS mě přesvědčovali ke stažení i zdržení stížnostiAutoři žádosti o další přezkum lisabonské smlouvy Ústavním soudem čelili v ODS protichůdným argumentům svých stranických kolegů. Zatímco někteří chtěli, aby se na ÚS už vůbec neobraceli, jiní naopak žádali, aby žádost o přezkum ještě pozdrželi. Někteří spolustraníci, například senátor ODS a bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, ho prý naopak přesvědčovali, aby se dalšího přezkumu lisabonské smlouvy u soudu vzdal, řekl Oberfalzer. Dnešní obhajoba lisabonské smlouvy z úst Topolánka podle Oberfalzera není věrohodná, protože dříve šéf ODS smlouvu kritizoval. "On své postoje vůči lisabonské smlouvě diametrálně změnil. Jsou historické zdroje, které dokazují, že jeho názor byl úplně opačný. Já jsem na rozdíl od něj svůj názor nezměnil," řekl senátor. |
Jménem sedmnácti senátorů, kteří podnět podepsali, si Oberfalzer vyhradil další rozšíření stížnosti. Tvrdí však, že ji podávají proto, aby to nevypadalo, že taktizují na základě výsledku irského referenda. Text smlouvy nyní čeká na podpis prezidenta, a ten dal najevo, že chce čekat na verdikt soudu.
Nové podání napadá jiné části, než kterými se už soud zabýval. "Kdybychom si vyžádali dalších čtrnáct dnů či tři týdny, vyvolávalo by to další nervozitu. V tuto chvíli je jasné, že jsme žádost podali. Dotazy, zda návrh podat chceme či nechceme, zda vůbec něco máme, tím pádem pominou. A my to v klidu doplníme," řekl Oberfalzer LN poté, co návrh podal. Podle něj se podaná část týká především novelizace takzvané Maastrichtské smlouvy, naopak dodatečně doplní část ke smlouvám z Říma.
Je EU mezinárodní organizací, nebo superstátem?
Soud by měl podle Oberfalzera jasně říct, jestli je Evropská unie mezinárodní organizací, nebo superstátem. Pokud by uznal, že EU směřuje k nějaké formě státu, byl by podle senátora případný převod pravomocí na EU protiústavní. Podle ústavy totiž nelze přenášet pravomoci na jiný stát.
Další spornou otázkou je prý postavení Evropského soudního dvora (ESD), který má právo výkladu ustanovení a pravidel EU. Oberfalzer chce vyjasnit, zda by bylo možné prostřednictvím ESD obejít český Ústavní soud.
Oberfalzer výtky a obviňování z obstrukce odmítá. "My jsme měli jasné rozhodnutí, už když jsme podávali první stížnost (na novely o vázaném mandátu pro vládu kvůli lisabonské smlouvě), že do konce září dáme tu velkou žádost," uvedl senátor. K výtkám ohledně odkladů podotkl, že EU by jako demokratické společenství určitě netrestala některého svého člena za to, že využívá demokratických prostředků při procesu ratifikace.
Ústavní soud bude stížnosti věnovat velkou pozornost
Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška by se návrhem měli začít zabývat zítra. Nejdříve posoudí formální žádostí, zjistí, komu ze soudců návrh připadne. "Další postup se nedá předjímat, záleží na soudci zpravodaji," řekl.
Není schopen ani říci, zda jde o otázku týdnů či měsíců. "Je nepochybné, že Ústavní soud bude tomuto podání věnovat mimořádnou pozornost," dodal. Podle něj i soud sám může naznat, že je věc naléhavá a zabývat se jí "mimo pořadí".
Irové rozhodnou v pátek v opakovaném referendu
Česko tvoří spolu s Polskem a Irskem unijní státy, které smlouvu zatím nepřijaly. Irové o ní rozhodnou v pátek v opakovaném referendu, podle jeho výsledku se chce zachovat polský prezident. ČR, kde už smlouvu schválily obě komory parlamentu, tak i vzhledem k postoji prezidenta Václava Klause zůstane posledním státem EU, který smlouvu ještě neratifikoval. Pokud by Česko podle diplomatů smlouvu neratifikovalo do poloviny října, nemělo by prý jistého svého eurokomisaře. Čeští politici se navíc neshodli na nominaci konkrétního kandidáta.
Nová ústavní stížnost na smlouvu by měla být namířena proti celému dokumentu vzhledem k tomu, že Ústavní soud loni na podzim zkoumal na popud Senátu pouze její nejkontroverznější pasáže. Také čeští ústavní soudci tehdy nenašli rozpor s českým ústavním pořádkem. "My budeme poukazovat na jiné rozpory s naší ústavou," uvedl již dříve další ze senátorských odpůrců smlouvy Jiří Pospíšil (ODS). Vadí mu, že podle smlouvy rozhodnutí členských zemí EU nesmějí být v rozporu s cíli unie, aniž by tyto cíle byly upřesněny.
