Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Separatisté odmítají volby do kyjevského parlamentu, chystají vlastní

Evropa

  13:13aktualizováno  13:16
KYJEV/MOSKVA - Proruští povstalci z východu Ukrajiny v úterý oznámili, že nedovolí na území svých mezinárodně neuznávaných "lidových republik" uspořádat 26. října ukrajinské parlamentní volby, ale místo toho si uspořádají 2. listopadu vlastní hlasování. Separatisté rovněž uvedli, že v souladu s dohodou z Minsku zahájili stahování těžké vojenské techniky od frontové linie.

Proruští vzbouřenci na východě Ukrajiny. foto: Reuters

"Plánujeme uspořádat 2. listopadu volby do parlamentu Doněcké lidové republiky a volby hlavy republiky. Žádné další volby nechystáme," řekl agentuře Interfax "premiér" doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko. Totéž ohlásil také předák luhanských rebelů Alexej Karjakin. Sice rebelům až dosud podle agentury ITAR-TASS chybí volební zákon, ale prý jej do listopadového hlasování stihnout vypracovat a přijmout.

Ukrajinští vojáci ve městě Děbalcevo.
Ukrajinský tank na pozici u města Děbalcevo.
Ukrajinský voják dohlíží na výměnu válečných zajatců mezi ukrajinskou armádou a...
Výměna válečných zajatců mezi ukrajinskou armádou a separatisty: propuštění...

Ukrajinský parlament v nedávno přijatém zákonu, udělujícím povstaleckým územím rozsáhlou autonomii a široké pravomoci, předpokládal, že se zde místní volby odehrají 7. prosince. To však rebelové odmítli.

K TÉMATU:

Ukrajinská ústřední volební komise nedávno připustila, že na východě země se předčasné parlamentní volby uskuteční jen v menší části volebních okrsků Doněcké a Luhanské oblasti, kde od dubna probíhaly tvrdé boje mezi ukrajinskou armádou a oddíly separatistů. S ohledem na linii fronty je volební komise schopna zajistit hlasování v devíti z 21 volebních okrsků v Doněcké a ve čtyřech z 11 v Luhanské oblasti.

Povstalci, kteří zbytek obou oblastí ovládají, ukrajinské volby neuznávají a označují je za záležitost "cizího státu".

Ústup od frontové linie

Proruští povstalci na východě Ukrajiny také ohlásili, že začali stahovat svá děla od frontové linie tam, kde tak učinila i ukrajinská armáda. Podle dohody o příměří mají obě strany stáhnout své těžké zbraně o 15 kilometrů od frontové linie, aby tak vznikla nárazníková zóna.

Alexandr Zacharčenko, samozvaný premiér povstalecké Doněcké lidové republiky.

"Stáhli jsme dělostřelectvo, ale jen v těch místech, kde se obdobně zachovaly i ukrajinské vládní jednotky. Tam, odkud Ukrajinci děla nestáhli, jsme tak rovněž neučinili," řekl v úterý "premiér" doněckých rebelů Alexandr Zacharčenko.

O částečném stažení těžkých zbraní informovali také rebelové v sousední Luhanské oblasti, uvedla agentura Interfax-Ukrajiny s tím, že ukrajinská strana tyto informace dosud nepotvrdila.

Mluvčí ukrajinského velení Andrij Lysenko v pondělí večer hovořil o tom, že armáda začala s přípravami ke stažení těžké bojové techniky na vzdálenost 15 kilometrů od osídlených míst. Podle Lysenka stahování umožnil fakt, že útoky povstaleckého dělostřelectva ustaly a palba proti pozicím ukrajinské armády není vedena ani z ruského území.

VÍCE ZDE:

Boje na východu Ukrajiny si za pět měsíců vyžádaly přes 3000 obětí na životech - a další civilista podle doněcké radnice zahynul o pondělním večeru při dělostřeleckém ostřelování. Ráno však ve městě podle agentury Unian panoval klid. Naopak podle zpravodaje agentury AFP se opět střílelo z těžkých zbraní u doněckého letiště, které zůstává v rukou ukrajinských vojáků.

Ukrajinský vojenský analytik Dmytro Tymčuk podle agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že na Ukrajině zůstávají ruské jednotky v síle nejméně čtyř praporů, ani se dosud nestáhly těžké zbraně do Ruska. Ruští specialisté prý také vytvořili protivzdušnou obranu hlavních povstaleckých bašt, Doněcka a Luhanska.

PSALI JSME:

Výměna zajatců

Výměna válečných zajatců mezi ukrajinskou armádou a separatisty: zajatý...

V zajetí proruských separatistů na východě Ukrajiny dosud zůstává na 700 příslušníků ukrajinských vládních jednotek, uvedl v úterý šéf vyšetřovatelů ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Vovk. Dalších 1700 Ukrajinců podle příbuzných zmizelo bez stopy, dodal Vovk podle agentury Unian.

"Skutečně podle našich odhadů a seznamů zůstává v zajetí okolo 700 příslušníků ozbrojených sil. Jde o vojáky, příslušníky Národní gardy a některé představitele domobrany," řekl s tím, že vyjednávání o propuštění zajatých vojáků pokračuje.

Podle dostupných informací by další výměna zajatců mezi separatisty a ukrajinskou armádou mohla následovat ve středu.

ČTĚTE TAKÉ:

Ze zajetí, do něhož během bojů na východě Ukrajiny padli ukrajinští vojáci či civilisté, se podle Kyjeva zatím podařilo osvobodit 1200 lidí.

Údaje o počtech zajatců a osvobozených vojáků se poměrně výrazně liší. Počtem 1200 osvobozených operoval už na začátku září prezident Petro Porošenko, údaje polních velitelů i ukrajinských politiků byly dosud značně nižší. Podle Porošenkovy poradkyně Iriny Heraščenkové drží separatisté v zajetí asi 2400 lidí.

Výměnu zajatců na základě zásady "všichni za všechny" předpokládají dohody o příměří, kterých bylo 5. a 19. září dosaženo v běloruském Minsku.

Merkelová: Sankce ano, vojenská intervence nikoli

Evropská unie vylučuje možnost vojenského zapojení do konfliktu na Ukrajině, prohlásila v úterý německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní je ale nutné zachovat evropské sankce proti Rusku a vyvinout tlak na to, aby Moskva přestala narušovat územní celistvost Ukrajiny.

"Sankce nejsou samoúčelné. Byly a jsou přijímány teprve v okamžiku, kdy jsou nevyhnutelné. Vylučujeme možnost vojenského konfliktu, na druhé straně ale je třeba dát jasně najevo, že nepřistoupíme na porušování určitých principů," řekla Merkelová. "Děkuji vám, že stále dáváte najevo, že bezpečné a spolehlivé rámcové podmínky jsou pro hospodářství zásadní, a proto jste ochotni nést bolestivé následky sankcí," uvedla k zástupcům největších německých průmyslových podniků.

Německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský prezident Petro Porošenko na...

"Není to bezvýznamný konflikt, má zásadní význam. Protože pokud přestane v Evropě platit územní celistvost jako nedotknutelný a nezpochybnitelný princip, pak je ohroženo i mírové soužití v Evropě," dodala. Stabilita a mír jsou podle ní zásadní podmínky pro hospodářský rozvoj evropských zemí.

Autoři: ,