České absurdity: žádná šťáva v nemocnicích, tak co s tím uděláme?

Se svojí nepříjemnou zkušeností se na server Lidovky.cz obrátila třeba čtenářka Barbora Chvátalová, jež se řídí vitariánstvím – výživovým směrem založeným na přijímání jen tepelně neupravených potravin.

Když chtěla „přilepšit“ svému příbuznému ležícímu v nemocnici salátem a čerstvě vylisovanou ovocnou šťávou, u zdravotního personálu narazila. „K našemu překvapení sestřičky odmítaly uložit čerstvé potraviny do lednice, a to z důvodu, že na potravinách (balených námi v plastové krabičce) chybí datum spotřeby,“ svěřila se čtenářka.

Server Lidovky.cz oslovil několik zdravotních sester, které praxi potvrdily. „Je to nařízení z hygieny, nebo odkud. Nemocnice se jen tím předpisem řídí,“ zněla odpověď. Potvrzují to i vnitřní řády mnoha nemocnic napříč Českem.

„Potraviny musí být vždy označeny jménem a minimální trvanlivosti. V případě, že nejsou označeny datem spotřeby, je dovoleno je uchovávat po dobu max. 24 hodin od jejich uložení,“ stojí například ve vnitřním řádu Pardubické krajské nemocnice.

Čtenářka Chvátalová v e-mailu neskrývá své rozhořčení. „Prefabrikované, konzervované a jinak znehodnocené potraviny jsou tedy v pořádku, kdežto čerstvé, zdravé, domácí potraviny jsou zakázané,“ stěžuje si.

Jestlipak víte, čeho jste se dopustil?

„Nikde jinde ve světě jsem se nesetkal s tím, že by policista chystající se pokutovat řidiče dopustivšího se přestupku začal dotazem: 'Jestlipak víte, čeho jste se dopustil?'. Poté co se policista nabaží dialogu s pachatelem, obvykle pokračuje otázkou: 'Tak co s tím uděláme?',“ napsal do redakce David Ježek.

Podobnou zkušenost má téměř každý řidič, kterého v Česku zastavila dopravní policie. Jak čtenář připomíná, v zahraničí podobná praxe pravidlem rozhodně není. Monolog ochránců zákona je většinou konkrétní a rychlý.

„U nás je pachatel přestupku hned na začátku vtažen do dialogu, během něhož má spoustu času studovat, jak to vypadá, když si někdo užívá tu trochu moci získané s uniformou,“ míní čtenář z Ústí nad Labem.

Drůbež nesmí vstupovat na cizí pozemky! aneb Absurdní upozornění obce od čtenáře Martina Řezáče

Proč jsou ale tyto repliky mezi českými policisty tak oblíbené? „Zřejmě aby veřejnost nezískala dojem, že u nás existují jasná pravidla pro trestání přestupků, nedej bože, aby snad veřejnost začala dopravní policii považovat za seriózní instituci, při jednání s níž není žádný prostor pro korupci,“ uzavírá Ježek.

Padesátka na Strakonické

Také další z řady absurdit, které obdržela naše redakce, se týká dopravy. Petr Skýpal nerozumí tomu, proč je na významné pražské silniční tepně v úseku mezi Lahovičkami a Malou Chuchlí snížená rychlost na padesát kilometrů v hodině.

Oficiálním důvodem je snížení hluku, s tím však řada lidí odmítá souhlasit. „Asi aby nikdo nerušil dostihové koně nebo obyvatele těch šesti sporadicky užívaných domů poškozených povodněmi. Dá se tam však poměrně bezpečně měřit rychlost. Jiný význam mi zatím uniká,“ píše čtenář. Po vlně kritiky se sice na část Strakonické opět vrátily cedule s omezením rychlosti na osmdesát kilometrů, v obydlených oblastech však stále zůstává padesátka.

Kontroverzním opatřením se dlouhodobě zabývá server ZaVolantem.cz. Ten například v květnu zjistil, že hlučnost na ulici Strakonická byla naposledy měřena v roce 2007, tedy tři roky před otevřením jižní části pražského okruhu. Je tedy otázkou, zda jsou tamější podmínky v současnosti opravdu tak kritické, aby bylo nutné přistupovat k tak výraznému snížení povolené rychlosti.