Doubková to zdůvodnila tím, že je nejdříve potřeba vypracovat posudek z hlediska kunsthistorie a fyzikálně-technických analýz. To ale nakonec nebude tak jednoduché. "Dělá se i chemicko-technologická analýza a ten znalecký ústav má přehršel práce," uvedla soudkyně.
Repliky už od dob Toyen
Žalobkyně viní posledního držitele díla Josefa Běhunčíka a dva prostředníky Pavla Filipa a Patrika Šimona, kteří měli zajistit prodej obrazu, z pokusu o legalizaci výnosů z trestné činnosti. Původním majitelům údajně nabízeli 1,8 milionu korun za vymazání z registru kradených děl. Hodnota obrazu je přitom podle soudu minimálně pět milionů korun.
Obvinění, jimž hrozí až osmileté vězení, vinu odmítají. Poukazují na možnost, že obraz, který zajistila policie, a dílo odcizené původním majitelům nemusejí být totožné. Tvrdí, že Toyen si v 30. letech pořizovala repliky hotových děl, a v případu tedy mohou figurovat dva obrazy. Přední znalec díla Toyen Karel Srp ale u minulého líčení uvedl, že neví nic o tom, že si Toyen dělala repliky děl ve stejné velikosti, stejnou technikou a pod stejným názvem.
Kde se vzala Severní krajina?Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová, namalovala obraz v roce 1931. Patřil rodině Mlady Filípkové, které byl v roce 1992 ukraden. Obraz se po krádeži dostal přes překupníky až ke galeristovi Josefu Antošovi, který ho prodal za 3,5 milionu korun Běhunčíkovi. Ten prý později požádal svého známého Filipa, aby na něj za provizi sehnal kupce. Filip do věci zaangažoval sběratele a obchodníka s uměním Šimona, jenž údajně plánoval, že obraz zakoupí do své sbírky. Známý ho ale upozornil na to, že obraz byl ukraden Filípkové. |
