19. dubna 2010 10:23 Lidovky.cz > Zprávy > Dobrá chuť

Sezona chřestu začíná. Jak
si ho nejlépe připravit?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Chřest. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Chřest. | foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny
Čas chřestu začíná v Evropě v polovině dubna, v Německu se slavnostní zahájení koná 20. dubna. Končit se bude 24. června, podle německého rčení „Kirschen rot, Spargel tot!“ (Když třešně červenají, chřest je mrtvý!). O afrodiziakálních účincích chřestu se mluví od nepaměti. Vyzkoušíte ho?

Edvard Valenta, český spisovatel a novinář, doprovázel ve třicátých letech Jana Baťu na jeho cestách po USA. V jedné ze svých povídek popisuje příhodu, která se mu stala v New Yorku.
Mladý novinář byl pozván na večeři do noblesní restaurace jistou bohatou dámou, Američankou, sice poněkud starší, ale pořád velmi krásnou a přitažlivou. Dáma mladého hezkého Čecha s úsměvem vybídla, aby si z jídelního lístku vybral cokoli, nač má chuť. Ceny byly hodně vysoké, ale dáma zřejmě ráda hýřila a objednala i lahev velmi drahého francouzského vína. Valenta se tedy osmělil a pečlivě studoval jídelní lístek, aniž by si všímal cen.

Čtěte také:

Na lístku bylo mimo jiné i šest pokrmů z chřestu. Mladý brněnský spisovatel do té doby nikdy chřest nejedl, byl ještě hodně nezkušený ve  věcech života na vysoké noze, a tak si jeden z chřestových pokrmů poručil.

Jídlo mu velice chutnalo, ale nebylo příliš syté a Moravákův hlad  nezahnalo. A tak chtěl ochutnat ještě i další chřestovou variantu. Vůbec  netušil, jakou pověst chřest má, a bezstarostně si pochutnával. Dal si  dokonce ještě i třetí úpravu chřestu.

Číšník ani nemrkl, ale hlasitě objednávku zopakoval.
"Asperge au gratin, pour monsieur! Asparagus once again, please!" Hosté u okolních stolů se zvědavě otáčeli.
Dáma bledla.
"Probůh, nekompromitujte mne!"

Vypadalo to totiž, že se mladý muž posilňuje, aby byl pro následující noční milostné hrátky dostatečně výkonný.  Dáma neinformovanému mladíkovi rychle vysvětlila, že chřest je ovažován za  afrodiziakum. A požádala číšníka o účet. Když mladý Edvard Valenta s dámou  odcházel, muži od okolních stolů se na něho ovzbudivě usmívali.

Nesvatá trojice celer-lanýže-chřest
O afrodiziakálních účincích eleru nebo lanýžů se hovoří odedávna. Třetí zázračnou pochoutkou robouzející prý u mužů nebývalé schopnosti, trvalou erekci a euvěřitelnou potenci je chřest.

Afrodiziakální zelenina má v těle nastartovat látkovou přeměnu(metabolismus) a povzbudit centrální nervovou soustavu. Měla by také prokrvit pohlavní orgány a zvýšit jejich dráždivost. Ta nejlepší  afrodiziaka rovněž vyvolávají pocit rozjaření.

Oblíbený recept Sophie Lorenové

Chřestový dortíček

8 porcí: Chřestový dortíček - oblíbený recept Sophie Lorenové.
900 g zeleného chřestu
8 plátků bílého chleba (toastu)
350 g vařené šunky
350 g sýra (Fontina nebo ementál)
2 lžíce olivového oleje pepř sůl

* Z výhonků čerstvého zeleného chřestu odkrojte tvrdé konce. Vhoďte do vařící osolené vody a vařte asi 3 minuty, potom vhoďte chřest do ledové vody, aby neztratil hezkou barvu.

* Plátky chleba opečte na oleji z obou stran. Šunku jemně nakrájejte a potřete jí chleby. Osolte a opepřete.

* Na pekáč položte namazané chleby, na každý položte několik kousků chřestu, vše posypte strouhaným sýrem a zapékejte v troubě (180 stupňů) asi 10–12 minut, dokud sýr nezačne hnědnout.

Zatímco o celeru a lanýžích se popsalo už hodně papíru, o chřestu se téměř nemluví a nepíše. Chřest má charakteristickou chuť a voní trošku po pepři. Objevuje se na trhu ve třech podobách: chřest bílý má pevnější výhonky s kulatým zakončením, chřest zelený má štíhlé špičaté výhonky, špička je porostlá maličkými trny. Chřest fialový je obdobou zeleného, liší se jemně nafialovělým zabarvením a trošku i chutí.

Tato klasická zelenina pochází z Orientu, nejstarší doklady o  pěstování chřestu (nástěnné malby) byly nalezeny v egyptské pyramidě u  Sakkary, jsou staré více než 4500 let! Latinský název asparagus pochází z řeckého slova asparagos, jež bylo odvozeno ze staré perštiny. Zatímco u nás se výraz asparágus používá v souvislosti s okrasnou pokojovou rostlinou, její jedlá podoba má název ryze český, pro cizince nevyslovitelný. Bílým a zeleným chřestovým výhonkům se lidově říká také pazoušky, puky či prýty.

Je to rostlina trvalá a pěstuje se na jednom stanovišti až 15 let. Během let vytvoří mohutný systém dužnatých kořenů prorůstajících až do dvoumetrové hloubky.

Chřest má bezesporu léčivé účinky, nízký energetický obsah a hodně vlákniny, je bohatý na provitamin A, C a E i celou skupinu vitaminu B. Jsou v něm hojně zastoupeny i pro lidský organismus důležité minerální látky jako draslík, vápník, sodík, fosfor, mangan, křemík, draselné soli a železo. Jenom nemocní dnou si musí dávat pozor, v chřestu je také kyselina šťavelová. Pochopitelně nejlepší je co nejčerstvější, nepoškozený a bez jakýchkoliv stop po plísních a parazitech. Ideální je ho konzumovat v týž den, kdy byl sklizen. Musí mít lesklou slupku a při jemném stisku lehce křupne. V řezu musí být šťavnatý a pružný s pevně stisknutou hlavičkou bez odstávajících výčnělků. Zašedlá nebo zahnědlá řezná plocha svědčí o dlouhém skladování.

V puritánských časech byl chřest pro svůj falický tvar a pro pověst afrodiziaka v nemilosti. Řádové sestry, jež vedly penziony pro mladé dívky, nedovolily jeho zařazení na jídelní lístek z obavy o čistotu myšlenek svých svěřenkyň. Ve středověké Francii bylo dokonce jeho podávání považováno za výzvu k milostným hrátkám.

"Vzbuzuje tělesnou žádost," napsal o chřestu v 16. století šejk Al-Nefwazi ve svém seznamu pokrmů, jež prospívají potenci.

V Čechách býval dříve chřest dostupný jen pro bohaté. V posledních letech se ale jeho cena přece jen výrazně snížila. V Německu se jí především chřest bílý, Angličané dávají přednost chřestu zelenému. V zemích západní Evropy se od poloviny května do konce června pořádají doslova chřestové orgie. Pro zajímavost: v roce 2003 byla spotřeba chřestu v Německu 1420 g na osobu, zatímco u nás jen 100 g.

Mladá autorka Veronika Zemanová, která právě vydala knihu Gurmánské jednohubky, našla zajímavý chřestový recept v knize slavné italské herečky Sophie Lorenové. Je to Torta di asaparagi neboli Chřestový dortíček.

"Moc mě mrzí, že jsem na ten recept nepřišla dřív, určitě bych ho do své knihy zařadila," říká Veronika. "Mám tam totiž bohužel jen jeden chřestový recept, slaný koláč se zeleným chřestem a parmezánem."

Vladimír Poštulka, gourmet-kritik




Najdete na Lidovky.cz