Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Sídlo bankéřů: ČSOB šla na periférii mezi stromy

Design

  7:00
Generální ředitel ČSOB Pavel Kavánek léta sídlil v centru Prahy, v roce 2007 se přestěhoval na pražskou periferii. A může klidně sedět na střeše domu mezi vzrostlými stromy.

„Budova ČSOB není obyčejný barák. Je součástí údolí, má své kavárny, pavlače, vedle je vysvěcená kaplička, na kopci hřbitov. Lidé jsou daleko víc spolu. Nemusejí vylézat z kanceláří, protože jich tady moc není. Prostor sdílíme společně,“ říká Kavánek foto: Lidové noviny

Od doby, kdy jsme spolu vedli poslední rozhovor, došlo k výrazné změně. Nesedíme v mramorovém paláci v historickém centru Prahy, ale v prosklené místnosti budovy zasazené do zeleného radlického údolí. Nová centrála ČSOB, kde pracuje v jedné z největších otevřených kanceláří v Česku více než dva tisíce lidí, sbírá nejprestižnější architektonická a ekologická ocenění. Co se podepsalo na výsledku? "Architekt Pleskot je prima chlap a všechno, co se dělo při plánování, stavění i stěhování, se povedlo. Měli jsme kliku," řekl generální ředitel ČSOB Pavel Kavánek.

Místo mramoru sklo, místo ruchu zeleň. Vaše současná kancelář se od té bývalé nemůže lišit více, přesto tu spojitost je. Na vašem psacím stole stále není počítač.

Mým hlavním technickým výpočetním prostředkem je dřevěná tužka opatřená na druhém konci gumou. Ale pokročil jsem a dokonce si pořídil iPad.

Generální ředitel ČSOB Pavel Kavánek

Několik bankovních skupin v Česku řadu let zvažuje sestěhování centrály. Zatím se k tomu neodhodlaly, ČSOB ke kulovému blesku přistoupila. Proč?

Prostor nám začal být malý poté, co jsme převzali IPB. Zůstali jsme rozeseti v jedenácti budovách po celé střední Praze. Úvahy o vzniku nové centrály jsme však po převzetí IPB museli opustit, protože jsme měli jinou práci.

Arbitráží a soudů bylo od roku 2000, kdy jste získali IPB, hodně. Hrubou stavbu nové centrály jste dokončili až v roce 2006. Jak dlouho trvalo, než jste se rozhodli, že opravdu začnete stavět?

Třetinu doby jsme strávili filozofickým koncepčním uvažováním, třetinu projektováním a třetinu stavbou. A to je příčina toho, že se to povedlo.

Novou centrálu navrhoval architekt Josef Pleskot. Oslovili jste ho hned?
V našem hledáčku bylo více architektů - mezi nimi i Josef Pleskot. On to ale nechtěl dělat. Mrmlal, že přece nebude stavět banku. Nechal se přesvědčit až ve chvíli, když jsem mu vysvětlil, že banka je to poslední, co bych chtěl stavět i já. To ho zaujalo. My jsme dříve pracovali v mramorových, zčásti vybydlených budovách, některé z nich měly sklepní prostory s obrovskými trezory, kde dříve pobíhali úředníci s klotovými rukávy. Na Příkopě, kde jsem seděl dlouhá léta, byla funkční potrubní pošta. Také tam byly paternostery, které mně tady chybí, ale nejsou kompatibilní s EU.

Jaké jste měli požadavky?

V záměru jsem měl, že nechci okázalost, nechci pomník, nechci dávat najevo bohatství, nechci uzavřený svět pro pár vyvolených bankéřů. Chtěl jsem otevřený prostor vhodný pro lidi, kteří poskytují služby.

Kromě Grand Prix Obce architektů získala vaše budova i zlatý certifikát LEED za ekologickou architekturu. Vy jste od začátku chtěli stavět dřevobetonovou budovu se zahradou na střeše?

My jsme ekologickou architekturu původně dělat nechtěli. Rozhodlo se to až poté, co jsme našli toto místo zjizvené bombardováním za války a zohyzděné stavbou metra. Viděli jsme, že by tomuto ďolíčku slušelo, kdybychom do něj zapadli. Je na stráních zelený, tak bylo celkem přímočaré, že by to mělo zapadat i tou zelení. Pamatuji si i na krušnou chvíli pro naše manažery projektu, protože já jsem rozhodl generálsky, což není příliš mým stylem: Chtěl jsem, aby na střeše nebyla jen tráva, ale i stromy. Nakonec tam, byť za cenu přepočítání celé statiky domu, jsou.

„Chtěl jsem, aby na střeše nebyla jen tráva, ale i stromy ,“ říká generální ředitel ČSOB Pavel Kavánek

Řadě vašich zaměstnanců se stěhování z centra Prahy nezamlouvalo. Vysocí manažeři začali kvůli dojíždění do Radlic poznávat krásy pražského metra, někteří odešli. Očekával jste negativní reakci?

Manévr byl odvážný. Přestěhovat se z těch nejdražších adres ve středu Prahy do bezejmenné vísky byl velikánský přerod. I když je to z Radlic do středu města deset minut metrem. Bylo kolem toho spousta křiku, což je normální. Velká diskuse se vedla i o tom, že se stěhujeme z uzavřených kanceláří do velmi otevřeného prostoru. Já znám takzvaně otevřené prostory, v mrakodrapech na Manhattanu, kde bych tedy opravdu pracovat nechtěl. Otevřený prostor loket na loket. V našem sídle je to jinak. Ten prostor je otevřený a je ho tady hodně. Je to světlé a jste v zeleni. Může se stát, že se někdo rozčílí, trochu křičí, a tím ruší ostatní, nebo je naopak toho typu, že se mu lépe pracuje v komornějším prostředí. Je normální, že někomu to nevyhovovalo. Takže po relativně krátké době a vychytání prvotních much jsme se tady sžili velmi dobře. Výhoda toho, že se opravdu může pracovat na "pavlači" a že já přeběhnu náves a vidím se se spoustou lidí a třeba i náhodně. Vyřešíme spoustu věcí jen tím, že se zkrátka jen potkáme, což je úžasné.

K otevřené kanceláři se ještě dostaneme, ale zastavme se ještě u vás. Vy, pokud se nepletu, jste pracoval v jedné budově v ČSOB několik desítek let. Takže šok jste asi způsobil i sám sobě, ne?

Já jsem zářný příklad imobility. Od roku 1972 pracuji pro ČSOB, navíc, ó hrůzo, se od roku 1972 do roku 1990 moje mobilita měřila osmnácti metry ve stejné budově, na stejném patře. Jen jsem přesídlil z jedné kanceláře do jiné. Když jsme se stěhovali sem, tak to byl z mého pohledu pohyb jako hrom.

Většina zaměstnanců pracujících v této budově sedí v open space, tedy mezi manažery tolik populárním otevřeném prostoru. Byla to vaše podmínka při stavbě tohoto domu? Jste jeho zastáncem?

Teď už ano. Zvyk je železná košile, taky jsem nebyl takový hrdina, který by říkal: Jasně, jsem osvícený vševěd, který je hluboce přesvědčen o tom, že open space je jediné správné řešení. Chtěl jsem otevřenou komunikaci. A to si o ten otevřený prostor říká. Ale od začátku jsme věděli, že nechceme mrakodrap nasekaný na patra, z nichž každé je vlastně jednou kanceláří. To s otevřeným prostorem nemá nic moc společného.

Budova ČSOB v Radlicích

Problémem bývá i hluk…

Nepochybně je problém, když je na náměstí či v kavárně živěji nebo když se tam něco organizuje. Hluk v otevřeném prostoru je problém, ale hlavní řešení je, že se lidé k sobě chovají ohleduplněji a například se nevztekají nahlas. A když se potřebují vykřičet, tak jdou na střechu a volají to do údolí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!