Prezident Miloš Zeman má další kandidáty na doplnění ÚS.
foto: ČTK
Prezidentovy návrhy schvaluje Senát. "Prezident republiky Miloš Zeman v úterý dne 14. května 2013 přijal kandidáty na pozice soudců Ústavního soudu paní Kateřinu Šimáčkovou, pana Miloslava Výborného a pana Ludvíka Davida," uvedla na Hradním webu Burianová.
Kateřina Šimáčková- narodila se 23. října 1966 v Brně
- vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, z roce 2007 získala titul PhD.
- v současnosti je soudkyní Nejvyššího správního soudu (od roku 2009)
- začínala jako právnička hygienické stanice, po roce 1990 tři roky vyučovala na brněnské právnické fakultě; od roku 1992 byla asistentkou ústavního soudce Antonína Procházky, v roce 1994 se stala advokátkou; od roku 2007 krátce zasedala v Legislativní radě vlády, o rok později se stala členkou Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu EU
- absolvovala vzdělávací programy a kurzy se zaměřením především na lidská práva a politologii
- od roku 2001 opět působí na brněnských právech jako odborná asistentka na katedře ústavního práva a politologie.
- je autorkou či spoluautorkou řady publikací, často se věnuje lidským právům poslední době se zabývala také problematikou právní pomoci nemajetným, loni například vydala studii nazvanou Denegatio iustitiae aneb Zamyšlení nad nejnespravedlivějšími rozsudky.
|
Výborný je členem Ústavního soudu již nyní. Mandát mu ale v červnu vyprší. Ústava však nezakazuje opakování mandátu.
"Ústavnímu soudu sice nepřísluší komentovat postup prezidenta republiky při výběru a nominaci kandidátů na funkci soudce Ústavního soudu, protože se jedná o výlučnou pravomoc hlavy státu, ale přesto je možné vyjádřit potěšení nad skutečností, že prezident republiky věnuje problematice Ústavního soudu vysokou míru pozornosti," sdělil vedoucí protokolu ÚS Vlastimil Göttinger. Podle něj aktivní role prezidenta v navrhování nových soudců snižuje možnost, že by ÚS po vypršení mandátu dalších členů zůstal delší dobu neobsazený.
Podle ÚS se na výběru jmen prezidentových kandidátů podílely špičky české justice.
Miloslav Výborný- narodil se 19. února 1952 v Chrudimi
- vystudoval Právnickou fakultu UK (1970-1975), získal titul JUDr. (1978)
- je soudcem Ústavního soudu (od 3. června 2003)
- působil jako advokát v Chrudimi, od roku 1990 až do svého jmenování ústavním soudcem zasedal za lidovce v Poslanecké sněmovně (původně České národní radě); v letech 1996 až 1998 vedl ministerstvo obrany, v první polovině roku 1998 byl ministrem a předsedou Legislativní rady vlády; v letech 1998 až 2003 byl starostou Heřmanova Městce na Chrudimsku
- byl opakovaně místopředsedou KDU-ČSL, v roce 2002 ale odmítl žádost tehdejšího předsedy strany Jana Kasala, aby sám kandidoval do čela lidovců.
- ve Sněmovně patřil mezi nejuznávanější právníky, zabýval se mimo jiné přípravou zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie
- byl i mezi předkladateli neúspěšného čtyřkoaličního návrhu zákona o přímé volbě prezidenta, představeného v polovině roku 2001
- při rozhodování o návrhu skupiny senátorů na zrušení druhého článku letošní prezidentské amnestie Výborný souhlasil s výrokem většiny svých kolegů, že ÚS nemá k přezkoumávání rozhodnutí hlavy státu kompetenci, měl ale námitky proti odůvodnění soudního usnesení.
 Miloslav Výborný (na snímku z 10. května 2012). |
Úterní schůzky se Zemanem se zúčastnili také předseda ÚS Pavel Rychetský, šéfka Nejvyššího soudu Iva Brožová, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a ombudsman Pavel Varvařovský.
Ludvík David- narodil se v roce 1951
- vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně
- je soudcem Nejvyššího soudu (od roku 2002)
- po promoci zůstal na univerzitě jako učitel, na začátku 80. let pracoval jako podnikový právník; v letech 1985 až 1993 působil jako advokát; soudcem byl jmenován v roce 1993, začínal na Městském soudu v Brně, od roku 2000 působil na brněnském krajském soudu a od roku 2002 je soudcem a předsedou senátu Nejvyššího soudu
- "Nemyslím si, že by se mělo před zákony 'klečet', jak tomu mnohdy je. Podle mě je zákon spíše pomocník, nástroj. A v tom je mi například sympatičtější Ústavní soud než obecné soudy," řekl před šesti lety v jednom rozhovoru.
- před dvěma lety senát NS pod jeho vedením například odmítl žalobu zpěvačky Heleny Vondráčkové proti ČR, ve které se domáhala 14 milionů Kč za to, že ji stát prý dostatečně neochránil před útoky bulvárních médií
- přednáší na katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity, je spoluautorem řady odborných publikací včetně komentáře k občanskému soudnímu řádu.
|
Prezident Zeman jmenoval první tři nové soudce Ústavního soudu na začátku května. Stali se jimi Milada Tomková, která ze Zemanových rukou převzala jmenovací dekret místopředsedkyně soudu, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Soud je tak opět kompletní, předtím měl jen 12 členů.
Kromě Výborného však letos vyprší mandát ještě dalším členům. Postupně přestanou dostávat nové stížnosti, aby v momentu skončení funkčního období zůstalo co nejméně restů k přerozdělení. Zeman pak jmenuje nové soudce Ústavního soudu.
Prezident slíbil další čtyři kandidáty na soudce předložit v červnu. Jedno jméno tak zatím ve výběru chybí. Celkem letos funkci opustí sedm ústavních soudců.
