Peres navštívil město známé Malou pevností, kde býval koncentrační tábor s židovským ghettem, v doprovodu svého českého protějšku Václava Klause.
Nejprve navštívili Národní hřbitov, kde položili kytice a poté se přesunuli na Židovský hřbitov, kde si prohlédli krematorium. Peres ve svém projevu také ocenil přátelství mezi Čechy a Izraelci. Svůj projev Peres zakončil básní Karla Fleischmanna, který v Terezíně nuceně pobýval a nakonec i za války zemřel.
Projev pětaosmdesátiletého Perese, který před 15 lety spolu s Jicchakem Rabinem a Jásirem Arafatem obdržel Nobelovu cenu za mír za uklidnění vztahů Izraelem a Palestinou, si vyslechla zhruba stovka převážně členů českých židovských obcí, mezi nimi i několik cizinců. Český prezident Václav Klaus Perese ujistil, že židovské utrpení zůstává přítomno v životech českého národa přítomno. "Nedopustíme, aby bylo zapomenuto. Připomínáme ho našim současníkům a budeme ho připomínat i jejich potomkům, protože jedině tak se zlo, které před sedmi desítkami let páchali lidé na jiných lidech, nebude již nikdy opakovat," řekl Klaus.
Pro židovské obyvatelstvo na celém světě a pro Izraelce má městečko Terezín s památníkem a muzeem ghetta zvláštní význam. Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo na 32.000 mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných nacistických táborech.
Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, jenž byl později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniká Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.
